Desatero kázanie božie
Veršovaná satira namířená proti mravním nedostatkům v životě společnosti. Skladba, jejímž tématem je porušování
příkazů a zápovědi biblického desatera, má 1197 osmislabičných sdruženě rýmovaných veršů.
Po úvodu, kde se
připomíná původ biblického desatera a jeho rozdělní, probírá se ve skladbě vždy jako zvláštní oddíl jeho přikázání po druhém;
nejprve jeho parafrázované znění, pak trojí skupina lidí, kteří je přestupují. K tomu bývají uváděny příklady, které někdy
přecházejí v drobnější i širší epická útvary, a nešetří se výstrahami před odplatou za páchaná provinění.
V
závěru skladby jsou příkazy a zápovědi biblického desater znovu stručně shrnuty. Poroto tento závěr se dochoval ještě v jiném
rukopise samostatně, bývá pokládán za útvar zvláštní, ke skladbě pouze přidružený a označován jako Menší desatero.
Členění provinilců do tří skupin, které se v každém oddílu skladby opakuje, není jen prostředkem stylizačním, ale má zřejmě
demonstrovat též zřetel autorova k rovnovážnému hodnocení jednotlivých probíraných přikázání; jinak jim totiž věnuje pozornost co do
rozsahu velmi nerovnoměrnou, podle toho, kolik místa popřává ilustrujícím příkladům.
Vznik díla bývá spojován s dobovým
kazatelství, ale tam nebylo téma desatera obvyklé; konkrétně se poukazuje na souvislost s činností Miličovou, ale ve skladbě není ani stopy
po eschatologickém východisku, které bylo právě pro tuto činnost charakteristické a je od ní neodmyslitelné.
Církev sama zde není předmětem výtek ani obav, papežská kure zůstala zcela stranou autorova satirického záběru, a to ne
proto, že by jeho satira byla ideově krotká, jak dokazuje výstraha před sociální revoltou, adresovaná mocným pro jejich společenské
příživnictví. S kazatelstvím sbližuje dílo pouze obecný široký rámec mravně nápravného úsilí a homilecké pomůcky, z nich snad autor
čerpal některé své příběhy.
Zones.sk – Zóny pre každého študenta