Český stát za vlády Jagellonců

Spoločenské vedy » Dejepis

Autor: Chlapec Mike454
Typ práce: Referát
Dátum: 13.01.2009
Jazyk: Čeština
Rozsah: 701 slov
Počet zobrazení: 3 373
Tlačení: 371
Uložení: 430
Praktické!

Po smrti Jiřího z Poděbrad nastalo v zemích Koruny české dvojvládí, poněvadž jeho přívrženci zvolili na český trůn polského prince, katolíka Vladislava Jagellonského. Ale vedlejší země a většina českých katolíků uznávaly za českého krále Matyáše Korvína. Hrozilo roztržení v Českém království, souběžně působily dvojí orgány zemské správy. Obě znepřátelené strany si uvědomovaly nebezpečí plynoucí z tohoto stavu a zápasily proto o konečné vítězství, Vladislav Jagellonský tak musel hned od počátku své vlády pokračovat ve válce s Matyášem Korvínem.

Žádný ze soupeřů však neměl tolik prostředků, aby rozhodl ve svůj prospěch trvale. Velké válečné operace, až na několik výjimek, ustaly. Hospodářství však bylo velmi postiženo, vydržováním žoldnéřského vojska, správní nejednotností, právní nejistotou a nájezdy lapků. Vše se vyřešilo až v letech 1478-1479 při jednáních v Brně a Olomouci. Tehdy došlo mezi Matyášem a Vladislavem k dohodě, stvrzené na osobním setkání obou panovníků. Matyáš užívající i dále titulu českého krále, přiznal Vladislavovi přímou kontrolu nad celým Královstvím českým, ale ponechal si vládu na Moravě, v obojí Lužici a ve Slezsku. V případě, že by Vladislav zemřel dříve, připadlo by Království české Matyášovi. Dřívější Matyášova smrt pak pro Vladislava znamenala povinnost zaplatit jeho nástupcům 400 000 zlatých. Pro Jagellovce to byly tíživé podmínky, jež násobily nebezpečí rozpadu českého soustátí. Vše ale bylo nakonec jinak. Matyáš zemřel roku 1490 bez legitimních mužských potomků a Vladislav se ujal vlády na celém území Koruny české, navíc získal též uherský trůn.

Roku 1483 připravované povstání katolíků a pokus o převrat byl prozrazen a kališníci v předstihu připravili povstání na Starém Městě; tak na Malé Straně a Novém Městě tekla krev. Zkorumpovaní, úplatní a zároveň s katolíky sympatizující konšelé byli za dramatických okolností, při nichž nechyběly ani defenestrační scény, pobiti nebo popraveni. Panovník musel potvrdit změny v pražských městských radách a sen katolické strany o změně poměrů se rozplynul.

Kutnohorský sněm (1485) – katolická strana musela uznat s plnou platností kompaktáta jako základní zemský zákon a východisko pro posuzování náboženských a s nimi souvisejících politických otázek. Platnost dohody mezi kališníky a katolíky stanovil sněm na 31 let. V roce 1512 však došlo k jejímu prodloužení, dle obvyklých středověkých zvyklostí na „věčné časy“. Ve skutečnosti zůstala kompaktáta zemským zákonem do roku 1567. Zrodil se tak snášenlivý vztah katolíků a utrakvistů v náboženské oblasti. I když jejich soužití mělo daleko k idyle, staly se Čechy zemí konfesijní tolerance. Obava z vojenského řešení veřejných problémů i představa následků krutých bojů se pak na přelomu 15. a 16. století staly dokonce podstatným rysem českého politického uvažování.

Za vlády Jagellovců královská moc v českém a uherském státě hluboce upadla. Naopak velice vzrostly mocenské ambice vysoké šlechty (panstva). Proto mluvíme o tzv. stavovské monarchii, kde sice nadále nejvýš stojí král (císař), ale jeho pravomoci jsou značně omezeny různými závazky a smlouvami se šlechtou. V této době hodně vyzískala i nižší šlechta a města. A protože všechny stavy chtěli z této situace vytěžit co nejvíce, byl konflikt nevyhnutelný.

Šlechta odpírala městům právo na zastoupení na sněmu a v zemské vládě. Tvrdila, že v zemském sněmu mají být slyšeny pouze dva hlasy – hlas urozených pánů a hlas rytířů. Druhým sporným problémem bylo poškozování hospodářských privilegií královských měst. Když roku 1517 vypuklo na Křivoklátsku velké rolnické povstání a zemi hrozila občanská válka, uzavřela šlechta s městy kompromis,tzv. svatováclavskou smlouvu. Měšťané sice dostali právo „třetího hlasu“ na sněmu, ale své hospodářské výsady proti šlechtě neuhájili (vaření piva). Kompromis ve skutečnosti znamenal porážku měst, neboť podkopával hospodářskou základnu jejich existence.
Většina úřadů přešla do rukou stavů. Značné omezení panovníkovy moci, vzestup úlohy sněmů. Panovník přestal být suverénním vládcem, musel respektovat mínění stavovské obce a připadala mu role reprezentanta státu a jeho zájmů.

Ekonomickou a populační depresi
se podařilo překonat už v letech 1520-30. Výrazné zlepšení životních podmínek ve venkovských oblastech. Obchod a hospodářství se v zemích Koruny české rychle rozvíjel, horší už to bylo v dálkovém obchodě, kde až do roku 1495 zůstával v platnosti církevní zákaz obchodování s husitskými „kacíři“. Prolomit se to podařilo až Norimberským kupcům, kteří usilovali o kontrolu nad středoevropským obchodem. Dováželi do Čech luxusní textil, šafrán i další spotřební zboží, naopak vyvážely měď, cín a přes přísné zákazy českých úřadů i stříbro. V 15. století prožívaly kutnohorské stříbrné doly největší rozkvět.
Oboduj prácu: 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 (10-najlepšie, priemer: 4.3)

:: Prihlásenie



Založiť nové konto Pridať nový referát

Odporúčame

Spoločenské vedy » Dejepis

:: KATEGÓRIE - Referáty, ťaháky, maturita:

0.070