Mnichovská konference

Spoločenské vedy » Dejepis

Autor: katika
Typ práce: Referát
Dátum: 23.05.2009
Jazyk: Čeština
Rozsah: 928 slov
Počet zobrazení: 4 547
Tlačení: 436
Uložení: 495
28.9 u nás narůstá vysoký tlak. Lidé si začínají uvědomovat vážnost situace. Komunistická strana vyzývá národ: Nic se nám nemůže stát, budeme-li pevní a rozhodní, bude-li vláda pevná tak jako lid a armáda. Během18 29.9 předala strana petici s 1 500 000 podpisy a žádala západní státníky, aby nedopustili jednání o Československu bez něj. Tento krok nikterak nemohl zvrátit situaci. Setkání v Mnichově, které navrhl Chamberlain, podporovalo USA i italský fašistický diktátor Mussolini.

29.919 v 1255 zahájil Adolf Hitler konferenci v Mnichově. Setkání se zúčastnili: Za Velkou Británii premiér Neville Chamberlain, Za Francii premiér Eduard Daladier a z Itálie Benito Mussolini. Debata byla bouřlivá. Francie se snažila o ponechání části těžkého opevnění v rukou ČSR, což bylo zamítnuto.
Konečný text smlouvy byl podepsán do půlnoci a v 130 30.9 byla předložena československým zástupcům v čele s panem Mastným. Předáním bylo myšleno, automatické přijetí. Ministru Kroftovi byl text předán v 615. Ten ihned informoval gen. Syrového a pana prezidenta. V 930 začíná konference, na kterou jsou pozvání velitelé armády. Generálové Syrový, Krejčí a Husárek popsali objektivně situaci a potvrdili nepříznivost situace – v případě izolované války. Všichni se shodli, že záleží na vládě, jestli se budeme bránit.
Porada vlády od 1145 do 1200 hodin se usnesla jednomyslně o přijetí mnichovské dohody. Ve 1230 byly informovány západní velmoci o rozhodnutí. Ihned poté prezidenta navštívili protikapitulačně smýšlející poslanci a snažili se o zvrácení situace – bohužel marně. V 1700 generál Syrový oznámil v rozhlase usnesení vlády.

Základní body mnichovské dohody:
1.  Vyklizování započne 1. řijna
2.  Vyklizení proběhne do 10.10, a to bez zničení zařízení. Za toto je odpovědna československá vláda.
3.  Podmínky vyklizení určí přesně zástupci zemí Německa, Anglie, Francie a Itálie.
4.  Ve sporných oblastech bude provedeno lidové hlasování pod záštitou mezinárodního výboru.
5.  Konečnou podobu hranic schválí mezinárodní výbor.

Doplňující prohlášení: Nevyřeší-li se do 3 měsíců územní nároky Polska a Maďarska, rozhodne opět zasedání čtyř hlav vlád, které jsou přítomny. (Celé znění mnichovské dohody v příloze.) Wermacht byl už dávno připraven k vpádu do ČSR Když byla 29. září mnichovská dohoda podepsána, dostaly oddíly wermachtu v sestavě 21. zesíleného pluku rozkaz: 1. října pokojně vstoupí do sudetské oblasti. Dne 10.10 je úkol splněn.

Politický vývoj v ČSR byl zaskočen, ale přece jen zde byly snahy o zvrat situace. Armáda byla v těchto dnech překvapena, ale o to více byla potřeba spolupráce politiků a vojska. Dne 2. 10 se odehrál zenklův puč. Petr Zenkl (primátor Prahy) se snažil o vytvoření nové vlády. O to samé se pokusil generál Ludvík Krejčí, ale opět bez úspěchu.

Od 3.10 byl jakýkoliv odpor zbytečný:
a. Německá armáda obsazovala stále větší území ČSR.
b.  Lidé začali propadat zoufalství a beznaději. To samé i česká armáda, která se otřásla v základech.
Dne 5.10 v podvečer byl Edvard Beneš vyzván k odstoupení a ještě týž večer oznámil svoji abdikaci v rozhlase.
Další události pouze potvrdily náš ústupek. Už 1.10 zabralo Polsko území Těšínska, Oravy a Spiše. Dne 2.11 na základě vídeňské arbitráže Maďarsko obsadilo jižní a východní Slovensko a část Podkarpatské Rusi.
Přátelské smlouvy se prokázaly jako neúčinné. Jedním z argumentů Anglie a Francie byl strach z komunismu. Obávali se komunistické revoluce. Proto podporovali německé fašisty. Francie byla příliš závislá na Anglii a její vojenská schopnost byla velice chabá – na válku nebyla připravena. Tohoto faktu využila i ruská diplomacie. Ve společné smlouvě bylo jasně řečeno, že SSSR pomůže ČSR pouze v případě, když se akce zúčastní i Francie.
Právě postoj SSSR je velice diskutabilní: Komunistické prameny dávají za vinu prezidentovi, že nepožádal SSSR o pomoc. Ta mohla proběhnout leteckou či pozemní cestou. Letecká cesta byla omezena počtem letišť, munice, náhradních dílů na našem území. Ještě 20.5 Rusko ujišťovalo o případné pomoci, ale v září začíná Stalin poukazovat na smlouvu s Francií. Pozemní pomoc by byla velice pomalá. Jediná železnice spojující SSSR s ČSR, která vedla přes Rumunsko, byla ohrožována nepřátelskými silami. Pro porovnání – transport jedné divize by trval až pět dní. Dne 27.9 se prezident Beneš obrátil na SSSR s prosbou o leteckou pomoc, ale odpověď nedostal!

Závěr: SSSR bylo odhodláno pomoci ČSR za účasti Francie a Británie. Bez zásahu Francie nehodlalo udělat nic!

Možnosti české armády
Do 30.9 byla provedena úspěšně mobilizace a nastalo přemisťování sil. V případné válce se uvažovalo s ustupováním. Podle toho bylo také vytvořeno opevnění (jedna část je poblíž Prahy). Důležité instituce a velení bylo přemístěno na Slovensko. Největší pozornost byla věnována zajištění jižních Čech.

Další problém byl s mnohonárodnostní armádou a její ochotou bojovat. Část sudetských Němců nenastoupila, nebo byla nespolehlivá. (slova sudetského Němce: “Pane, my jsme byli v liniích, ale kdyby to bylo prasklo, měli jsme nasazený tajný kulomet, že bychom začali střílet do vašich lidí, na milimetr přesně do dveří bunkru a bunkr by byl oddělán do deseti minut. Pane, to by byla otevřená vrata pro německou armádu.”) A další problém byl s leteckým zajištěním a protiletadlovými bateriemi. Počty této výzbroje se nedaly porovnávat s německou Luftwaffe. Jedno plus byla informovanost české armády o německé síle, i když i ta nebyla vždy přesná. Možnost izolovaného boje se počítá od několika týdnů až po měsíce. Na to vše by měla vliv zahraniční politika a postoj západních velmocí.
Závěr: česká armáda potřebovala na úspěšnou obranu hranic zahraniční pomoc. Tu se přes veškerou snahu nepodařilo zajistit.

Závěrečná čísla
Mnichovským rozhodnutím jsme přišli o 41 098 km2 území, 4 879 000 obyvatel, 33% průmyslu (většinou – báňský, sklářský a textilní), všechny pohraniční pevnosti, přerušení železničních tratí.

Oboduj prácu: 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Vyhľadaj ďalšie študentské práce pre tieto populárne kľúčové slová:

#mnichovska dohoda #mnichovska


Odporúčame

Spoločenské vedy » Dejepis

:: KATEGÓRIE – Referáty, ťaháky, maturita:

Vygenerované za 0.015 s.
Zavrieť reklamu