Smrť Jana Masaryka

Spoločenské vedy » Dejepis

Autor: katika
Typ práce: Referát
Dátum: 24.05.2009
Jazyk: Čeština
Rozsah: 725 slov
Počet zobrazení: 3 552
Tlačení: 355
Uložení: 406
Praktické!
1. Úvod
 
2.1. Jan Masaryk nalezen mrtev
2.2. Nesrovnalosti při vyšetřování
2.3. Nové vyšetřování v roce 1968
 
3.1. Svědectví ukazující na smrt nedobrovolnou
3.2. Názor Masarykových spolupracovníků a přátel
3.3. K čemu dospěli vyšetřovatelé
 
4. Vlastní názor

 
Málokterá smrt je opředena takovým tajemstvím jako smrt Jana Masaryka, československého ministra zahraničí a syna 'Prezidenta Osvoboditele'. Od roku 1948, kdy Masaryk zemřel, se objevilo mnoho důkazů, ale i fám a dohadů. Kniha, ze které čerpám, se snaží důkazy od fám a dohadů oddělit, ale je to úkol velice těžký. Pojdmě se však podívat na to, co se asi stalo v noci z 9. na 10. března 1948.
 
Jan Masaryk byl nalezen brzy ráno ve středu 10. března roku 1948 pod okny svého služebního bytu na druhém nádvoří Černínského paláce mrtev. Není jisté, kdo ho viděl první, jelikož existuje mnoho svědectví různých lidí, ale jisté je to, že po šesté hodině ranní do Černínského paláce dorazili příslušníci Státní Bezpečnosti (dále jen StB)a o něco později vyšetřovatelé z kriminálního oddělení. Poté byl zavolán policejní lékař MUDr. Teplý, který stanovil smrt asi na 3. až 4. hodinu ranní. Proběhla prohlídka bytu a poté převzala StB případ po kriminálce, což bylo podivné, protože StB neměla na vyšetřování dostatečnou techniku ani zkušenosti.
 
Ještě před tím, než proběhla pitva, oznámil ministr Nosek Masarykovu smrt Poslanecké sněmovně. Smrt označil za sebevraždu, kterou prý Masaryk spáchal prý především kvůli vyčítavým telegramům od přátel z ciziny. Tyto telegramy však při vyšetřování nebyly nalezeny. Zpráva tedy nebyla úplně nepřesná a rychlost se kterou případ StB uzavřela byla přinejmenším zarážející. Například fakt, že Masaryk ležel tváří vzhůru a podle vyštřování skákal pozpátku, si zaslouží bližší přezkoumání.
 
Když se v roce 1968, kdy nastala šikovná politická situace pro přezkoumání Masarykova případu, vrátila generální prokuratura po dvaceti letech k případu, objevily se nové informace a důkazy. Byly provedeny rozhovory s lidmi, kteří případ vyšetřovali v roce 1948, dále s Masarykovými přáteli, tajemníky a dalšími lidmi z jeho okolí.
 
Československá televize odvysílala pořad nazvaný "Na pomoc generální prokuratuře" ve které byly uváděny prohlášení a svědectví různých osob, ale i smyšlenky, které možná měly zamlžit skutečnost. Zmíněný pořad proto vyšetřovatelům práci naopak zkomplikoval, jelikož bylo těžké odlišit pravdu od nepravdy.
 
Nesrovnalosti při vyšetřování a tajemné okolnosti Masarykovy smrti od počátku budily v lidech podezření, že nešlo o sebevraždu. Například to, že Masaryk měl při pohřbu u pravého spánku kytičku sněženek, byl pro některé lidi důkaz toho, že Masaryk byl zastřelen. Zvláště když byly fotografie sněženek staženy úřady z redakcí, bez udání důvodu. Hypotéza, ve které se Jan Masaryk pokoušel opustit republiku a byl přitom zastřelen, je však více než nepravděpodobné. Pracovníci letiště totiž vyloučili, že by Masaryk mohl chystat odlet do ciziny. Další z hypotéz vznikla na základě svědectví Pavla Straky, který měl onoho osudného dne, 10. března 1948, noční službu v Černínském paláci. Podle Pavla Straky se v 11 hodin večer ozýval neobvyklý ruch, poté někdo zvenčí zamkl dveře, a když se Straka pokusil spojit s vrátnicí tak zjistil, že telefony jsou 'němé'. Po čtvrthodině utichl hluk, dveře byly odemčené a telefony znovu fungovaly. Pavel Straka později zavolal vdově po Karlu Čapkovi a řekl jí, ať nevěří v Masarykovu sebevraždu. Ze všech spisů vyplývá, že Straka byl člověk seriózní a důvěryhodný. Nicméně v pitevním protokolu (který je prokazatelně nezfalšovaný) se na těle nenašla žádná stopa po násilném činu. Vdova po Karlu Čapkovi také uvedla, že Straka jí nevolal hned ráno, jak on tvrdil, ale až po sedmé hodině. Straka si tudíž vsugeroval v důsledku silného zážitku situaci, která se nestala, a také si v ní našel roli. Svědectví Masarykovy přítelkyně Marcie Davenportové a českého emigranta Wiegela-Randa jsou podle vyšetřovatelů až přespříliš fantastické.
 
O tom, že smrt Jana Masaryka byla dobrovolná jsou přesvědčeni téměř všichni Masarykovi nejbližší přátelé a spolupracovníci. Pochybnosti však stál vzbuzuje způsob jakým se to stalo. Podle vyšetřovatelů není možné, že se ještě někdy objeví nové důkazy o tom, co se vlastně stalo, ale s tím co se ví se také přiklání spíše k sebevraždě, která (pokud se opravdu udála) byla nejspíše zapříčiněná komunistickými pro-sovětskýmy politickými tendencemi v československé republice.
 
Já osobně se ztotožnuji s názorem autorů avšak nedomnívám se, že se případ smrti Jana Masaryka vůbec někdy plně objasní.

Použitá literatura: Proč zemřel Jan Masaryk, P.Kellner,J.M.Jedlička
Oboduj prácu: 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1


Odporúčame

Spoločenské vedy » Dejepis

:: KATEGÓRIE - Referáty, ťaháky, maturita:

0.018