(boj o investituru, křížové výpravy obecně, podrobněji do Svaté země)
1054 – velké schizma (= rozluka církve)
– západní (římská, latinská, katolická) – papež, latina
– východní (ortodoxní, pravoslavná) – patriarcha, řečtina
– církev udržuje vědomí jednotné říše
– učení o „trojím lidu“
– hospodářská prosperita církve
– výsadní nositelkou kultury, vzdělanosti (školy)
Boj o investituru
– spor o prvenství mezi světskou a církevní mocí
– (Investio = oblékat slavnostní roucho, přeneseně udělovat biskupský prsten a berlu)
1073 – papežem Řehoř VII. bez souhlasu císaře
– Dictatus papae – nároky na světskou moc
– vznesl požadavky na právo dosazování a odvolávání panovníků
– požadavek, aby se císař vzdal práva jmenovat biskupy
– císař Jindřich IV svolal synodu (shromáždění)
– papež sesazen × na oplátku Jindřich vyloučen (exkomunikován) z církve – knížata tímto zbavena věrnosti
– vzpoura (podpora papeže)
– pokořující pouť Jindřicha k papeži – prosba o odpuštění
pak ale pokračování sporů až do r.1122 à konkordát wormský (smlouva církve a státu)
– volba biskupů církví (berla a prsten) za královy přítomnosti (žezlo)
– à sice kompromis, ale v podstatě posílení církevní moci (snížil králův vliv na vysoký
církevní klérus)
Křížové výpravy (kruciáty)
příčiny:
– populační přírůstek à potřeba nových území, pro poddané (svoboda, půda, snadnější živobytí)
šlechta – získat nové léno (mladší synové kvůli majorátu)
– obchodní význam – italská města(Janov, Pisa, Benátky)
– k vyvolání zapotřebí především ideologické motivy
vzestup náboženského cítění v 11.století
příchod seldžuckých Turků do Malé Asie a na Blízký východ à
1076 dobyt Jeruzalém – posvátná místa pro křesťany (vláda Arabů vystřídána Turky à zhoršení podmínek pro poutníky do Svaté
země)
– ohrožena Byzanc à žádost o pomoc
1095 – svolán koncil (Clermont) – papež Urban I. výzva k válečné
výpravě (svaté válce) proti nevěřícím
– cíl – osvobodit Boží hrob a Svatou zemi od Turků + hospodářské a politické cíle
– za účast slib duchovní milosti, příděl půdy na Východě
– ohlas a nadšení – vidina zisku a slávy
bojovníci označeni červeným křížem – křižáci
celkem 8 křížových výprav (+ jedna dětská)
– 1.výprava: – dobytí Jeruzaléma a vůbec největší územní zisky à křižácké státy
– 2.výprava: – neúspěšná snaha o rozšíření území křižáckých států, Turky dobyt zpátky Jeruzalém
– 3.výprava: – snaha o zvrat nepříznivé situace; jen částečný úspěch (Fridrich Barbarossa, Richard Lví srdce)
– 4.výprava: – na popud Benátčanů zaměřena proti křesťanům (Byzanci) à dobyt à Latinské císařství
1212 – dětská křížová výprava: malý úspěch profesionálních armád à myšlenka, že Boží hrob mohou osvobodit jen nevinní – bez hříchu (děti); zákaz papeže, přesto uskutečněna, ztráty na životech, obchodníky v Marseille někteří prodáni do otroctví
konec křižáckých států (1291 – dobyta poslední křižácká pevnost Akkon)
důsledky křížových výprav
– vzrůst moci a bohatství církve
– rozvoj měst – Benátky, Janov – obchod
– křesťanské panství na Blízkém východě se nepodařilo udržet
– kulturní obohacení Evropy (styk s arabskou a byzantskou kulturou) – východní přepych
– nové plodiny (rýže, mák, broskve, citrony)
– rytířská kultura – trubadúři
vznik rytířských řádů – spojení vojenské a charitativní činnosti s životem mnišských řádů (původně ochrana poutníků na dobytých území)
– johanité à maltézští rytíři
– templáři
– řád německých rytířů
křížové výpravy pořádány i do jiných oblastí proti nevěřícím:
– španělská reconquista – proti muslimským Arabům na Pyrenejském poloostrově
– později proti křesťanským národům, které se stavěli proti církvi (husitství)
Církev po skončené křížových výprav
vzrůst bohatství církve (kořist, odpustky) à život
v přepychu à veřejné pohoršení, odpor, úsilí obnovit apoštolskou chudobu
vznik sekt – sdružení nespokojených – ohrožení autority církve
– např. hnutí katharů, albigenští, valdenští
– proti nim křižácké výpravy
– v pol.13. století zřízena Svatá inkvizice – instituce k vyhledáváni a souzení kacířů, s velkými pravomocemi
vznik žebravých řádů – měli žít jen z podpory a almužen
– františkáni
– dominikáni – od 13.století řídili inkvizici
– karmelitáni
– augustiniáni – poustevníci