Církev ve středověku

Spoločenské vedy » Dejepis

Autor: Nelly
Typ práce: Referát
Dátum: 15.07.2009
Jazyk: Čeština
Rozsah: 624 slov
Počet zobrazení: 4 409
Tlačení: 432
Uložení: 448
Praktické!
(boj o investituru, křížové výpravy obecně, podrobněji do Svaté země)
 
1054 – velké schizma (= rozluka církve)
- západní (římská, latinská, katolická) – papež, latina
- východní (ortodoxní, pravoslavná) – patriarcha, řečtina
 
-  církev udržuje vědomí jednotné říše
-  učení o „trojím lidu“
-  hospodářská prosperita církve
-  výsadní nositelkou kultury, vzdělanosti (školy)
 
Boj o investituru
-  spor o prvenství mezi světskou a církevní mocí
-  (Investio = oblékat slavnostní roucho, přeneseně udělovat biskupský prsten a berlu)
 
1073 – papežem Řehoř VII. bez souhlasu císaře
Dictatus papae - nároky na světskou moc
-  vznesl požadavky na právo dosazování a odvolávání panovníků
-  požadavek, aby se císař vzdal práva jmenovat biskupy
 
- císař Jindřich IV svolal synodu (shromáždění)
- papež sesazen × na oplátku Jindřich vyloučen (exkomunikován) z církve - knížata tímto zbavena věrnosti
- vzpoura (podpora papeže)
- pokořující pouť Jindřicha k papeži – prosba o odpuštění
 
pak ale pokračování sporů až do r.1122 à konkordát wormský (smlouva církve a státu)
-  volba biskupů církví (berla a prsten) za královy přítomnosti (žezlo)
-  à sice kompromis, ale v podstatě posílení církevní moci (snížil králův vliv na vysoký církevní klérus)
 
Křížové výpravy (kruciáty)

příčiny:
-  populační přírůstek à potřeba nových území, pro poddané (svoboda, půda, snadnější živobytí)

šlechta – získat nové léno (mladší synové kvůli majorátu)
-  obchodní význam - italská města(Janov, Pisa, Benátky)
-  k vyvolání zapotřebí především ideologické motivy
 
vzestup náboženského cítění v 11.století
příchod seldžuckých Turků do Malé Asie a na Blízký východ à 1076 dobyt Jeruzalém – posvátná místa pro křesťany (vláda Arabů vystřídána Turky à zhoršení podmínek pro poutníky do Svaté země)
 
- ohrožena Byzanc à žádost o pomoc
1095 - svolán koncil (Clermont) – papež Urban I. výzva k válečné výpravě (svaté válce) proti nevěřícím
-  cíl – osvobodit Boží hrob a Svatou zemi od Turků + hospodářské a politické cíle
-  za účast slib duchovní milosti, příděl půdy na Východě
-  ohlas a nadšení – vidina zisku a slávy
 
bojovníci označeni červeným křížem - křižáci
 
celkem 8 křížových výprav (+ jedna dětská)
- 1.výprava: - dobytí Jeruzaléma a vůbec největší územní zisky à křižácké státy
- 2.výprava: - neúspěšná snaha o rozšíření území křižáckých států, Turky dobyt zpátky Jeruzalém
- 3.výprava: - snaha o zvrat nepříznivé situace; jen částečný úspěch (Fridrich Barbarossa, Richard Lví srdce)
- 4.výprava: - na popud Benátčanů zaměřena proti křesťanům (Byzanci) à dobyt à Latinské císařství
 
1212 – dětská křížová výprava: malý úspěch profesionálních armád à myšlenka, že Boží hrob mohou osvobodit jen nevinní – bez hříchu (děti); zákaz papeže, přesto uskutečněna, ztráty na životech, obchodníky v Marseille někteří prodáni do otroctví
 
konec křižáckých států (1291 – dobyta poslední křižácká pevnost Akkon)
 
důsledky křížových výprav
-  vzrůst moci a bohatství církve
-  rozvoj měst – Benátky, Janov – obchod
-  křesťanské panství na Blízkém východě se nepodařilo udržet
-  kulturní obohacení Evropy (styk s arabskou a byzantskou kulturou) – východní přepych
-  nové plodiny (rýže, mák, broskve, citrony)
-  rytířská kultura - trubadúři
 
vznik rytířských řádů – spojení vojenské a charitativní činnosti s životem mnišských řádů (původně ochrana poutníků na dobytých území)
- johanité à maltézští rytíři
- templáři
- řád německých rytířů
 
křížové výpravy pořádány i do jiných oblastí proti nevěřícím:
-  španělská reconquista – proti muslimským Arabům na Pyrenejském poloostrově
-  později proti křesťanským národům, které se stavěli proti církvi (husitství)
 
Církev po skončené křížových výprav
vzrůst bohatství církve (kořist, odpustky) à život v přepychu à veřejné pohoršení, odpor, úsilí obnovit apoštolskou chudobu
 
vznik sekt – sdružení nespokojených – ohrožení autority církve
-  např. hnutí katharů, albigenští, valdenští
-  proti nim křižácké výpravy
-  v pol.13. století zřízena Svatá inkvizice – instituce k vyhledáváni a souzení kacířů, s velkými pravomocemi
 
vznik žebravých řádů – měli žít jen z podpory a almužen
- františkáni
- dominikáni – od 13.století řídili inkvizici
- karmelitáni
- augustiniáni - poustevníci
Oboduj prácu: 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Vyhľadaj ďalšie vhodné študentské práce pre tieto kľúčové slová:

#cirkev v stredoveku #cirkev na Slovensku v stredoveku #církev ve středověku


Odporúčame

Spoločenské vedy » Dejepis

:: KATEGÓRIE - Referáty, ťaháky, maturita:

0.040