Evropa po třicetileté válce
- v západní Evropě počátky přeměny politických systémů
- v pozdním středověku „stavovská monarchie“ – podíl
stavů (duchovenstva a šlechty) na vládě krále – do 17.století určitá rovnováha
Anglie
vítězství Slavné
revoluce (1688-89) à Anglie konstituční monarchií:
- v čele král, omezen ústavou (Listina práv – Vilém
Oranžský)
- parlament – toryové a whigové
- základ pro oddělení výkonné a zákonodárné moci
vývoj parlamentního systému dovršen za Jiřího I. Hannoverského (po 1714)
- nezasahoval do politického života
(neuměl ani anglicky)
- moc přenechána parlamentu – král zastoupen 1.ministrem (whig Robert Walpole)
- vznik
parlamentní opozice: zásada o právu a povinnosti menšinové strany kritizovat vládní politiku
- nedostatky
systému:
- volební právo jen bohatí vlastníci půdy
- nespravedlivé rozdělení volebních obvodů
- kupování
hlasů, úplatky
hl.soupeřem Francie
- vrchol v sedmileté válce (1756-63) – boje v Indii a Americe à
Anglie námořní velmocí „královna moří“
Francie
- po třicetileté válce nejsilnější velmocí
nezletilý Ludvík XIV. à vláda kardinála Mazarina
- proti jeho autoritativnímu vystupování à
stavovský odboj (tzv.fronda parlamentu a princů) proti absolutismu ale nejednota, sobecké zájmy à neúspěch, obnovení
absolutismu Mazarinem
vláda Ludvíka XIV. – „král Slunce“
- dovršení absolutismu
- státní
moc soustředěna v rukou neomezeného panovníka
- přesvědčení o právu a povinnosti krále rozhodovat ve všech politických
záležitostech („Stát jsem já“)
- opora:
- armáda
- centralismus - posílení ústřední správy na
úkor provinciální samosprávy (dohled královských zplnomocněnců – intendantů)
- byrokratická úřednická státní správa –
ministři a rádci
- budování policejní sítě
- šlechta zbavena politické moci, ale stále privilegované postavení (bez
daní)
hospodářská politika:
- potřeba peněz pro udržování nákladného dvora
- opora v teorii
merkantilismu: pokladna bohatne, tím že omezí dovoz a rozšíří vývoz, bohatnutí za cenu ochuzení jiné země
-
přesto stále málo peněz à zvyšování daní à chudnutí obyvatelstva
- na konci Ludvíkovi vlády byla země na pokraji finančního
bankrotu
zahraniční politika – těží ze svého postavení à výbojné války
- dočasný spojenec Anglie
v anglicko-nizozemských válkách (1672-79)
- tzv. zákony o plavbě (navigační akta) ve prospěch anglických
obchodníků, dovoz jen na anglických lodích
- především boj o suverenitu v námořním a zahraničním obchodě
- převaha
Anglie (zisk New Amsterdamu v Americe)
Válka o dědictví španělské (1701-1714)
- spor o nástupnictví
na španělském trůně
- nároky: rakouští Habsburkové a francouzští Burboni (plán spojit Španělsko s Francií)
- Anglie
znepokojena touto možností à spojenec Habsburků
- 1713 utrechtský mír – kompromis
- na trůn Ludvíkův vnuk
Filip pod podmínkou, že se Španělsko a Francie nespojí
- Habsburkové získali ostatní španělské državy v Evropě (již.Nizozemí,
Neapol, Miláno)
- Anglie – zisk strategicky významného Gibraltaru
Francie – boj s Anglií (sedmiletá
válka)
- à konec francouzské hegemonie v z.Evropě, ale zůstává kulturní převaha a francouzština se stává jazykem
zahraniční diplomacie
- rovnováha sil v Evropě
Rusko
- ve třicetileté válce – okrajová
úloha
- dynastie Romanovců (Michail Romanov od 1613) překonán vnitřní rozvrat země
- syn Alexej
Michajlovič
- úsilí o neomezenou moc = samoděržaví (opírá se o nižší šlechtu)
- r. 1649 jako jeden
z posledních schválil soupis Sobornoje uloženije:
- potvrzena carská moc + přísné tresty za činy proti ní
- uzákonění
nevolnictví + trvalé připoutání rolníků k půdě
- Rusko bez přístupu k moři à nové výboje:
- zájem o
Balt x Švédsko
- rusko-polská válka
- expanze na Sibiř
vláda Petra I. Velikého (1682 –
1725)
cíle:
- překonat zaostalost Ruska à program modernizace
- navázat styky se Západem
- získat přístup
k Baltskému moři à nutná porážka Švédů à koalice s Polskem a Dánskemà Rusko získává trvalý přístup k moři
- nový název
země = Ruské impérium
- vybudováno nové sídelní město Sankt Petěrburg
reformy:
- příčiny:
hospodářská zaostalost, zaostalost armády a státní správy, snaha oslabit vliv církve a zlikvidovat stavovské instituce, posílit
absolutismus
- vojenská à armáda evropsky vyzbrojená a odborně vycvičená
- hospodářská à tzv. merkantilní politika = podpora
manufaktur a podnikání, celní ochrana, obchodní styky se západními mocnostmi
- správní à k posílení absolutismu (každý šlechtic
povinen sloužit státu)
- školská a kulturní à podpora vzdělání (zakládány odborné školy), Ruská akademie věd, juliánský
kalendář, zjednodušená ruská azbuka
- reformy vyvolávaly odpor nevolníků à bouře bezohledně potlačeny
vláda
Kateřiny II. Veliké (1762 – 1796)
- dovršila dílo Petra I. à dokončila budování absolutní monarchie
-
navenek vystupuje jako reprezentantka osvícenského absolutismu
vnitřní politika:
- ochrana zájmů šlechty a carského
absolutismu
- podpora obchodu, řemesla, rozvoj vědy
zahraniční politika:
- zajištěn trvalý přístup Ruska
k Černému moři (úspěch v protitureckých bojích)
- připojeno Bělorusko a Ukrajina
- kolonizace (Potěmkin – Potěmkinovy
vesnice)
Rusko největší, ale nejzaostalejší evropskou velmocí
Prusko
- nová evropská
velmoc
- počátek 1701 – korunování braniborského kurfiřta Fridricha I. na pruského krále
- Fridrich Vilém I. à vojenský
stát – vybudování stálé armády (zastrašovací funkce)
- cílem mocný pruský stát
Zones.sk – Zóny pre každého študenta