Evropa po třicetileté válce

Evropa po třicetileté válce

– v západní Evropě počátky přeměny politických systémů

– v pozdním středověku „stavovská monarchie“ – podíl stavů (duchovenstva a šlechty) na vládě krále – do 17.století určitá rovnováha

Anglie
vítězství Slavné revoluce (1688-89) à Anglie konstituční monarchií:

– v čele král, omezen ústavou (Listina práv – Vilém Oranžský)

– parlament – toryové a whigové

– základ pro oddělení výkonné a zákonodárné moci

vývoj parlamentního systému dovršen za Jiřího I. Hannoverského (po 1714)

– nezasahoval do politického života (neuměl ani anglicky)

– moc přenechána parlamentu – král zastoupen 1.ministrem (whig Robert Walpole)

– vznik parlamentní opozice: zásada o právu a povinnosti menšinové strany kritizovat vládní politiku

– nedostatky systému:

– volební právo jen bohatí vlastníci půdy

– nespravedlivé rozdělení volebních obvodů

– kupování hlasů, úplatky

hl.soupeřem Francie

– vrchol v sedmileté válce (1756-63) – boje v Indii a Americe à Anglie námořní velmocí „královna moří“

Francie

– po třicetileté válce nejsilnější velmocí

nezletilý Ludvík XIV. à vláda kardinála Mazarina

– proti jeho autoritativnímu vystupování à stavovský odboj (tzv.fronda parlamentu a princů) proti absolutismu ale nejednota, sobecké zájmy à neúspěch, obnovení absolutismu Mazarinem

vláda Ludvíka XIV. – „král Slunce“

– dovršení absolutismu

– státní moc soustředěna v rukou neomezeného panovníka

– přesvědčení o právu a povinnosti krále rozhodovat ve všech politických záležitostech („Stát jsem já“)

– opora:

– armáda

– centralismus – posílení ústřední správy na úkor provinciální samosprávy (dohled královských zplnomocněnců – intendantů)

– byrokratická úřednická státní správa – ministři a rádci

– budování policejní sítě

– šlechta zbavena politické moci, ale stále privilegované postavení (bez daní)

hospodářská politika:

– potřeba peněz pro udržování nákladného dvora

– opora v teorii merkantilismu: pokladna bohatne, tím že omezí dovoz a rozšíří vývoz, bohatnutí za cenu ochuzení jiné země

– přesto stále málo peněz à zvyšování daní à chudnutí obyvatelstva

– na konci Ludvíkovi vlády byla země na pokraji finančního bankrotu

zahraniční politika – těží ze svého postavení à výbojné války

– dočasný spojenec Anglie v anglicko-nizozemských válkách (1672-79)

– tzv. zákony o plavbě (navigační akta) ve prospěch anglických obchodníků, dovoz jen na anglických lodích

– především boj o suverenitu v námořním a zahraničním obchodě

– převaha Anglie (zisk New Amsterdamu v Americe)

Válka o dědictví španělské (1701-1714)

– spor o nástupnictví na španělském trůně

– nároky: rakouští Habsburkové a francouzští Burboni (plán spojit Španělsko s Francií)

– Anglie znepokojena touto možností à spojenec Habsburků

– 1713 utrechtský mír – kompromis

– na trůn Ludvíkův vnuk Filip pod podmínkou, že se Španělsko a Francie nespojí

– Habsburkové získali ostatní španělské državy v Evropě (již.Nizozemí, Neapol, Miláno)

– Anglie – zisk strategicky významného Gibraltaru
Francie – boj s Anglií (sedmiletá válka)

– à konec francouzské hegemonie v z.Evropě, ale zůstává kulturní převaha a francouzština se stává jazykem zahraniční diplomacie

– rovnováha sil v Evropě

Rusko

– ve třicetileté válce – okrajová úloha

– dynastie Romanovců (Michail Romanov od 1613) překonán vnitřní rozvrat země

– syn Alexej Michajlovič

– úsilí o neomezenou moc = samoděržaví (opírá se o nižší šlechtu)

– r. 1649 jako jeden z posledních schválil soupis Sobornoje uloženije:

– potvrzena carská moc + přísné tresty za činy proti ní

– uzákonění nevolnictví + trvalé připoutání rolníků k půdě

– Rusko bez přístupu k moři à nové výboje:

– zájem o Balt x Švédsko

– rusko-polská válka

– expanze na Sibiř

vláda Petra I. Velikého (1682 – 1725)
cíle:

– překonat zaostalost Ruska à program modernizace

– navázat styky se Západem

– získat přístup k Baltskému moři à nutná porážka Švédů à koalice s Polskem a Dánskemà Rusko získává trvalý přístup k moři

– nový název země = Ruské impérium

– vybudováno nové sídelní město Sankt Petěrburg
reformy:

– příčiny: hospodářská zaostalost, zaostalost armády a státní správy, snaha oslabit vliv církve a zlikvidovat stavovské instituce, posílit absolutismus

– vojenská à armáda evropsky vyzbrojená a odborně vycvičená

– hospodářská à tzv. merkantilní politika = podpora manufaktur a podnikání, celní ochrana, obchodní styky se západními mocnostmi

– správní à k posílení absolutismu (každý šlechtic povinen sloužit státu)

– školská a kulturní à podpora vzdělání (zakládány odborné školy), Ruská akademie věd, juliánský kalendář, zjednodušená ruská azbuka

– reformy vyvolávaly odpor nevolníků à bouře bezohledně potlačeny

vláda Kateřiny II. Veliké (1762 – 1796)

– dovršila dílo Petra I. à dokončila budování absolutní monarchie

– navenek vystupuje jako reprezentantka osvícenského absolutismu
vnitřní politika:

– ochrana zájmů šlechty a carského absolutismu

– podpora obchodu, řemesla, rozvoj vědy
zahraniční politika:

– zajištěn trvalý přístup Ruska k Černému moři (úspěch v protitureckých bojích)

– připojeno Bělorusko a Ukrajina

– kolonizace (Potěmkin – Potěmkinovy vesnice)

Rusko největší, ale nejzaostalejší evropskou velmocí

Prusko

– nová evropská velmoc

– počátek 1701 – korunování braniborského kurfiřta Fridricha I. na pruského krále

– Fridrich Vilém I. à vojenský stát – vybudování stálé armády (zastrašovací funkce)

– cílem mocný pruský stát