České knížectví 995 – 1212

České knížectví 995 – 1212

995 – vyvraždění Slavníkovců za vlády Boleslava II. Pobožného

po Boleslavově smrti 1.krize českého státu

– proč: vznik a expanze Polska a Uher + spory mezi Boleslavovými syny (Boleslav III. Ryšavý, Jaromír, Oldřich /manželka Božena/) – cizí panovníci zasahují do českých záležitostí

– zásah polského knížete Boleslava Chrabrého – dosadil Vladivoje (pochybného příbuzného Přemyslovců), který si nechal (1002) udělit Čechy v léno od římského panovníka – český stát pak považován za součást římské říše

vláda Břetislava I. – syn Oldřicha, „český Achilles“, schopný vládce i udatný válečník

– musel unést svou nastávající manželku Jitku (Guta) z kláštera

– expanze – opět připojena Morava, výprava do Polska (à přivezl z Hnězdna ostatky sv.Vojtěcha do Prahy)

– vydání 1.českého zákoníku „Hnězdenský dekret“

– ustanovil tzv.seniorát – vládcem v Čechách měl být nejstarší panovník přemyslovské dynastie (mělo to zabránit sporům, ale nedodržováno)

po Břetislavově smrti – zásahy německých panovníků, závislost českých knížat, krize a oslabení státu

Vratislav II. – nejschopnějším (druhý syn Břetislava)

– 1.český král – pouze pro svou osobu (nepotvrzený papežem) – za pomoc císaři Jindřichovi IV v boji o investituru s papežem Řehořem VII

– knížecí sídlo přesunuto na Vyšehrad

– kulturní vzestup země; Kodex vyšehradský - bohatě ilustrovaná kniha, u příležitosti korunovace

– k oslabení centralismu pražského biskupství založeno biskupství moravské (v Olomouci)

– následovalo porušování zásad seniorátu boje o moc

Soběslav I.

– přechodná stabilizace moci

– přestavba Pražského hradu

Vladislav II.

– spojenec římského císaře Fridricha I.Barbarossy, účast na vojenské výpravě do Itálie

1158 – královský titul (opět jen pro svou osobu) = druhým českým králem (jako Vladislav I.)

– postaven kamenný Juditin most (pojmenován po manželce, 2.nejstarší v Evropě)

Vladislavovi nástupci – boje o moc až do konce 12. století

– ztráta autority českého vládce à zásahy císařů do českých záležitostí

– zřízení samostatného moravského markrabství à postavení svébytného útvaru (podřízenost přímo císaři), ačkoli stále tvořilo jedno soustátí s Čechami

v průběhu 12.století

– hospodářský vzestup, oslabování římského panovníka

– vznik středověké šlechty z původní knížecí družiny

– na konci 12.století – stabilita poměrů, upevnění českého státu, konec vnitřních rozbrojů

Přemysl I. Otakar

– obratná politika, obnovení královského titulu v Čechách

– 1212 královský titul stvrzen dědičně Zlatou bulou sicilskou – císařem Fridrichem II.

– vedle toho, právo Čechů volit svého krále, závazky vůči říši jen symbolické

– Čechy se z knížectví staly dědičným královstvím a zároveň nejpřednějším útvarem v římské říši