Pražské jaro 1968: Vývoj českého státu 1949 – 1989
- po únorovém vítězství 1948 přistoupili komunisté k budování totalitního politického systému
- začlenění do sovětského
bloku – úplná podřízenost SSSR
- moc v rukou úzké skupiny funkcionářů KSČ - opora o armádu, bezpečnost a milice
- vlna
represí - „obrana revoluce před nepřáteli a škůdci“ – opozice, katolická církev
- likvidace občanských práv a svobod
- zřízeny tábory nucených prací
zkonstruované politické procesy ve 40. a 50.letech
- ti, kteří
nesouhlasili s režimem - tzv. skrytí třídní nepřátelé a škůdci
- největší proces – s Miladou Horákovou
- za pomoci
sovětských expertů zahájeno vyhledávání třídních nepřátel uvnitř strany
- růst role Státní bezpečnosti – bez kontroly,
rozvrat právního řádu
represe rozbily veškerou opozici
největším projevem nesouhlasu s režimem byla emigrace
– řada významných osobností
ekonomika
- likvidace soukromého sektoru – znárodňovací zákony
- ekonomika nadále řízena z jednoho centra podle ústředního plánu tzv. „pětiletky“ – pětileté plány
pro zvýšení výkonnosti organizovány různé „socialistické soutěže“
- zahájena přestavba našeho průmyslu – důraz na
zbrojní a těžký průmysl
- bez ohledu na potřeby a možnosti země
- ostatní odvětví trpěla nedostatkem zdrojů – zvláště
spotřební průmysl - pokles životní úrovně
- v zemědělství – zákon o jednotných zemědělských družstvech
(JZD)
- rolníci nechtěli dobrovolně odevzdat půdu - násilná kolektivizace
zahraniční obchod
- orientace na SSSR a jeho satelity
- 1949 vytvořena Rada vzájemné hospodářské
pomoci (RVHP) – za účelem koordinace ekonomik v sovětském bloku
- 15. května 1955 založení Varšavské smlouvy – posílení
vojenských svazků států východního bloku
rok 1953
- zemřel Stalin – určující osobností sovětské
politiky se stal Nikita Chruščov
- zemřel Gottwald – prezidentem Antonín Zápotocký
kritická situace
systému
- snaha řešit to měnovou reformou (která ale znehodnotila úspory a snížila životní úroveň)
- následovaly
projevy nespokojenosti a protivládní demonstrace – popularita strany značně poklesla
- doporučení sovětského vedení – nutno
vyhlásit nový politický kurs
- na čas zastavena násilná kolektivizace, přesun od těžkého k lehkému průmyslu,
důraz na zvýšení životní úrovně
1956 – XX.sjezd KSSS
- Chruščov zkritizoval „kult osobnosti“,
Stalinovu politiku, zločiny
- vyvolalo to diskuse – největší na Sjezdu spisovatelů
- po smrti Zápotockého (57) se stal
prezidentem Antonín Novotný – 1. tajemník ÚV KSČ
- přijata nová ústava (60) – pasáž o vedoucí úloze KSČ ve
společnosti
- změna názvu na Československou socialistickou republiku (ČSSR)
počátky reformního vývoje -
destalinizace
- zhroucení třetí pětiletky vyvolalo myšlenku spojení plánu s trhem
- tlakem nutnosti se
uvolňovaly ideologické bariéry
- 1.tajemníkem ÚV KSČ se stal Alexandr Dubček - populární
leden – srpen
1968 – počátek obrodného procesu „Pražské jaro“
- cíl reformy: demokratický socialismus,
socialismus s lidskou tváří
- přijat Akční program (jak demokratizovat společnost a zároveň udržet vedoucí roli KSČ)
-
uvolnění - zrušena cenzura, obnova skautů, nové politické organizace (KAN-klub angažovaných nestraníků), prohlášení 2000 slov
- znepokojení z budoucnosti komunismu v zahraničí
- ultimativní (varšavský) dopis o ukončení kontrarevoluce - odmítnuto KSČ
21.srpna 1968 – vstup vojsk pěti zemí varšavské smlouvy
- vedoucí představitelé KSČ byli uneseni
do Moskvy, kde byli donuceni podepsat Moskevský protokol – souhlas se vstupem intervenčních vojsk, slib „normalizace“ situace
-
Brežněvova doktrína: právo zásahu při ohrožení socialismu
= konec nadějí na možnost obrody socialismu
srpen 1968 – duben 1969 – 1.fáze dvacetileté normalizace
- návrat ke stavu před lednem 68
- zákon o
federalizaci – staly jsme se federativním státem (=3 vlády: česká, slovenská, ústřední)
- protesty:
- 16.ledna 69
– upálení Jana Palacha – protest proti pasivitě
- „hokejový týden“ – demonstrace po vítězství ČSSR nad
SSSR
- masová emigrace
- v dubnu odstoupil z funkce tajemníka Dubček a byl nahrazen „normalizátorem“ Gustavem Husákem
- utužení diktatury strany
- ideologický základ normalizace vychází z dokumentu Poučení z krizového vývoje ve straně a
společnosti – zdůvodnění sovětské invaze „bratrská výpomoc“
- podepsána nová smlouva mezi ČSSR a SSSR o vzájemné pomoci
- 1975 – prezidentem Gustav Husák
Prohlášení Charty 77 – dokument, vyzívající vládní kruhy, aby
neporušovaly lidská práva
- bývalí členové KSČ, nekomunistická inteligence, křesťanské kruhy
- ke konci 80.let roste
kritičnost a občanská odvaha – projevuje se na demonstracích 1988-89
Zones.sk – Zóny pre každého študenta