Ayers Rock - Uluru

Uluru - název od kmenů Hadích a Klokaních mužů a zn. Místo dávající stín
Ayers Rock - název bělochů; pojmenoval ji bílý objevitel  William Christie Goose roku 1812 a pojmenoval ji po ministerském předsedovi Henry Ayersovi
 
Poloha: vyprahlá rovina v centrální Austrálii, turisticky přístupné
473 km od Alice Springs, dnes letadlem do Yulary - turistického města - 14 km

Údaje: zaoblený monolit (tvar - želví krunýř, zvon) se strmými stěnami nečekaně se vztyčující z roviny;
350 m vysoký (845 n. m.),
obvod 9 km,
šířka horní plošiny 2,4 km, délka 3,6 km,
hora sahá asi 6 km pod povrch,
teploty běžně 60°C;

Složení a vznik: pevně stmelený pískovec a tzv. arkózy (= usazená, pevná, zrnitá hornina z křemene, živce, slídy, ...), živcový štěrk (odehrálo se před 600 milióny let);
později při vzniku pohoří se vrstvy zvrásnily skoro kolmo; tedy horský hřbet rozdělený puklinami a propastmi na jednotlivé zvláštní hory a od té doby se vlivem eroze a změny podmínek ve třetihorách přetvořil do dnešní podoby:
jen zbytky - Uluru, Mt. Olga (30 km vzdálený) - „Mnoho hlav“;

Hra barev: změna barvy vlivem počasí, denní doby a teploty:
jasné nebe - červená a žlutá
vlhko a zatažené nebe - bělavé, hnědé, černé a fialové

způsobeno příměsemi železa a zvětráváním;
Báje a pověsti: domorodci uctívali prameny tryskající ze skály jako posvátnou a smrtonosnou vodu, na úpatí se odbývají a odbývaly kultovní obřady, věří, že tam spí předkové, množství kreseb náboženského obsahu;

Zvětrávání: nedostatečný porost a velké výkyvy teplot způsobují praskání horniny a neustálé drolení - nikdy se nevytvoří vrstvička úrodnější zeminy vhodné pro zakořenění rostlin, proto je jich zde málo;
vznik rýh (až 2 m) mezi zónami tvrdších a měkčích kamenů, kde se (narozdíl od bezvodého okolí) udržuje vlhkost a rostou zde rostlinky;
jednotlivé pláty horniny odpadávají a zůstávají v celku stát např. 200 m vysoký a 2 m silný Klokaní ocas;

kde se písek rozpadl vznikají převisy a jeskyně, např. soustava jeskyní na severním úbočí je bělochy nazývána Mozek, pro zde žijící kmeny - Aborigeny - jsou to stopy psa Kurapunyi, který tu kdysi ohrožoval jejich předky; jeskyni nad pramenem Mutidjula, jehož voda obsahuje smrtící jed je podle pověsti smrtonosná, uctívají jako sídlo duhového hada.

Použitá literatura: Kolektiv autorů: Monumenty; Praha 1993, Fortuna Print, spol. s.r.o., přeloženo z německého originálu kolektivem překladatelů;
videokazeta Poklady modré planety /Kouzla přírodních krás/; 1997, Reader´s Digest Výběr s.r.o.