Světové zemědělství

Světové zemědělství

– druhé nejvýznamnější odvětví za průmyslem (zaměstnává přes 1mld lidí)

– zajišťuje výživu obyvatelstva a produkuje suroviny pro průmysl

– zemědělství se dělí na :

a) rostlinnou výrobu

b) živočišnou výrobu

Faktory ovlivňující rozmístění zemědělství:

A) přírodní podmínky: a) klima – srážky, teplota, sníh, vítr, sluneční svit

b) půdní kryt – matečná hornina, vegetační pás, půdní druh, půdní typ

c) georeliéf – nadmořská výška, svažitost, expozice(=poloha svahu vzhledem ke slunci),
typ georeliéfu

B) společenské podmínky – hospodářská vyspělost státu (úroveň pracovních sil,zem. technika,hnojiva,postřiky)

C) spotřeba (trh) – příměstské zemědělství = zahradnictví, zelinářství, chov

– intenzivní způsob hospodářství = na malých plochách

– extenzivní způsob hospodářství = na rozsáhlých plochách

Zemědělská půda

– rozdělení: orná půda 10% (včetně sadů,vinic,chmelnic,plantáží)
louky a pastviny 23%
lesy 27%
permafrost 25% (= trvale zmrzlá půda)
60% zemědělsky využívaná půda X 40% zemědělsky nevyužita

Rozdělení plodin podle podnebných pásů:

a) arktický pás – nepěstuje se nic

b) mírný pás- pšenice,žito, ječmen, oves, kukuřice, sója, brambory, cukrová řepa, řepka,slunečnice, ovoce,
zelenina,vinná réva, hrách,fazole, čočka, kmín, len

c) subtropický pás – teplomilné rostliny: vinná réva, citrusy, olivy, fíky, pšenice, ječmen, kukuřice, bavlník, podzemnice olejná, proso, čirok, rýže,kokosová palma, čaj, tabák, korkový dub

d) tropický pás – plodiny vyžadující vysoké teploty a hodně vláhy: kaučukovník,kakaovník, kávovník, čajovník,
palmy, banánovník, cukrová třtina, batáty, maniok, jamy, juta , koření, trop. ovoce

Plodiny a jejich rozmístěná ve světě:

OBILNINY – (zrniny, obilí)

Pšenice – 3/4 zrnin světové výroby. Producenti: Čína, USA, Rusko, Francie, Austrálie, Kanada

Kukuřice– nejvýznamnější krmná plodina, producenti: V tzv. kukuřičném pásu, USA, Čína, Brazílie, Mexiko, Francie, Argentina

Rýže – 2. nejvýznamnější a nejdůležitější plodina, producenti: Čína, Indie, Indonésie

Ječmen – producenti: Rusko, Ukrajina, Kanada, Německo, USA

Žito, Oves, Proso

Světové obilnice:

1) jihovýchodní Evropa – jihoevropské části Ruska a západní Sibiře- pšenice, žito

2) severní Amerika – Oblast mezi Velkými jezery a povodí Mississippi a Missouri, prérijní pás- pšenice, kukuřice

3) oblast monzunové Asie, Přední, Zadní Indie, Čína –rýže

4) Laplatská nížina (Jižní Amerika) – pšenice, kukuřice

5) jihovýchodní Austrálie – pšenice

OLEJNINY

Sója – nejdůležitější olejnina- obsahuje bílkoviny, tuky, minerální látky, cukr a škrob, producenti: USA 1/3 svět. produkce, Čína, Brazílie, Argentina

Slunečnice – nejdůležitější olejnina v Evropě, producenti: Sev. Amerika, Rusko, Argentina

Podzemnice olejná – semena= burské ořechy (40%- 60% oleje), Indie, Čína, USA

Olivy – evropské středomoří, producenti: Itálie, Španělsko, Řecko, Turecko

Palma olejná – ze záp. Afriky, producenti: Malajsie, Indonésie

Palma kokosová – (kokosové ořechy)- vnitřek ořechů= kopra (70% oleje) producenti: Indonésie, Indie, Filipíny, Srí Lanka

Řepka olejná – producenti: Čína, Indie, Kanada

OKOPANINY (hlíznaté rostliny)

Brambory – ze stř. Ameriky, výroba škrobu, lihu, producenti: Čína, USA, Rusko, Polsko, Bělorusko, Ukrajina

Sladké brambory= batáty- v oblastech s teplým podnebím v tropickém a subtropickém pásu- batáty- Čína (JV Asie); jamy- Afrika; maniok- rovníková Afrika, Lať. Amerika, Asie;

Cukrová řepa – použití pro zpracování cukru, producenti: Ukrajina, Francie, Německo, Rusko, Polsko, Turecko, USA, Čína

Cukrová třtina – pro zpracování cukru, náročná na teplo, pochází z Bengálska producenti: Indie, Brazílie, Kuba, stř. a jižní Amerika

TEXTILNÍ PLODINY

Bavlník – nejdůležitější vláknitá plodina, pěstuje se v suchých oblastech s pomocí umělého zavlažování, vyrábí se z něj bavlněná příze, vata, papír, jedlý olej, krmivo, producenti.: Indie, Čína, Rusko, USA, Egypt

Len – podhorské, chladnější oblasti

Juta, konopí

POCHUTINY

Čaj – Indie, Čína, Srí Lanka (Cejlon), Gruzie

Káva – vyžaduje mnoho vláhy (v době růstu), suché počasí (v době dozrávání), producenti: Brazílie, Kolumbie, Indonésie, Etiopie (Arabská káva- nejkvalitnější)

Kakao – vyžaduje mnoho tepla a vláhy, pochází ze stř. Ameriky, nejen pochutina, ale i olejnina, producenti: Indie, Ghana, Indonésie, západní Afrika

TECHNICKÉ PLODINY

Kaučukovník – strom- šťáva- latex, producenti: Malajsie, Indonésie

Korkový dub – korek, producenti: Portugalsko, Španělsko

Chinin, tabák

OVOCE A ZELENINA (sadová, zahradní, plantážní)

Jablka, hrušky, paprika, kořenová zelenina – mírný pás

Vinná réva – jižní svahy mírného pásu, oblast Středozemního moře, producenti: Francie, Itálie, Španělsko

Banány – tropy, Indie, Lat.Amerika

Citrusy – citróny, pomeranče, grapefruity, mandarinky- subtropy, Mexiko, Brazílie, Francie, Španělsko, USA- Kalifornie, Florida
Ananasy, melouny

Květiny – Holandsko

KOŘENÍ

Hřebíček– Zanzibar, Pemba

Bobkový list – státy v okolí Středozemního moře

Zázvor – JV Indie, Jamajka, Čína, záp. Afrika

Pepř černý , bílý – původně Indie, dnes celé tropy

Nové koření – Jamajka, Honduras, Guatemala, Brazílie

Muškátový oříšek, květ – pochází z Moluckých ostrovů, Indonésie,Cejlon, záp. Indie, Grenada

Badyán – JV Čína, lékořice – Evropa

Skořice – Cejlon, J Indie, Seychely, Madagaskar, Jamajka

Kapara – Francie, Španělsko, vanilka – Madagaskar, Mexiko
Chilli – J Amerika, Franc. Guayana, šafrán – J Francie, Španělsko

ŽIVOČIŠNÁ VÝROBA

– tvoří 1/3 podílu celkové zemědělské produkce

– ve vyspělých státech převládá živočišná výroba nad rostlinnou

– zhodnocuje zdroje rostlinné výr. jejich přetvářením v živočišné produkty (maso, tuk, mléko, vejce, kůže, peří)

– zajišťuje výživu obyvatelstva bílkovinami živočišného původu

– tažná síla- lesní oblasti ke stahování dřeva

CHOV SKOTU – krávy, buvoli, losi, sobi

– přes 90% spotřeby mléka (tzv. příměstské zemědělství) – Rusko, Nový Zéland, Dánsko, Švýcarsko, Nizozemí

– 30% maso – L . Amerika, Indie, prérie v USA, pampy v Argentině, Austrálie

– největší počty skotu – Indie, Brazílie, Rusko, USA

CHOV PRASAT – zejména kvůli masu, zajišťuje 3/5 světové spotřeby masa – 2/5 Čína, USA, Rusko, Brazílie, Evropa

– nejnáročnější na krmivo- brambory, kukuřice

CHOV OVCÍ – v sušších oblastech, specializace na vlnu a maso

– sušší- Austrálie, Čína, Indie, SNS, Irán, Afghánistán- karakulské ovce

– vlhké- J Evropa, N. Zéland, Argentina, Uruguay, Skotsko

CHOV DRÚBEŽE – slepice, kuřata, brojleři, kačeny,kachny

– zdroj- maso, vejce, peří

– Evropa, USA, Čína, Indonésie

CHOV VČEL

RYBOLOV

– jezerní, říční, rybníkářství – kapři, štiky, pstruzi, candáti…

– mořský – lov velryb, sleď, makrela, tuňák, treska, sardinky, krabi…

– největší svět. loviště jsou v Tichém oceánu

– Japonsko, Rusko, Čína, Peru, Chile, Evropa, Newfoundland, Japonské moře, Island, Dánsko, Severní moře, Indonésie, J Korea, Thajsko

– podstatná část potravy v některých zemích

– světová loviště ryb jsou soustředěna v oblastech, kde dochází ke styku studených a teplých mořských proudů, kde jsou mělká šelfová moře + plankton

LESNICTVÍ

– lesy tvoří 30% souše

– A) pás severských lesů (Skandinávie,území Ruska, Kanady a USA)
-- jehličnany- smrk, jedle, modřín, borovice…
-- listnaté- bříza, olše, buk, dub, habr…
--tvoří zásoby dřeva, prostředí pro kožešinová zvířata- lov

– B) pás jižních lesů (Kongo, Indonésie, Malajsie)
-- především tropické deštné lesy, kde žije 80% hmyzu a 90% opů, vlhko, teplo,světlo,velká druhová pestrost, vzácné druhy dřev (mahagon-Afrika, eben- JV Asie)

– funkce lesů – tvorba kyslíku, těžba surovin: dřevo, kaučuk; přírodní prostředí pro živočichy a rostliny, zásobárna vody, zvlhčování ovzduší

– těžba dřeva: USA, Čína, Indie, Brazílie, Rusko

– vývoz dřeva: Kanada, USA, Rusko, Skandinávie

– dovoz dřeva: USA, Evropské země

– PROBLÉMY: kácení lesů- odlesňování postupuje velmi rychle, kyselé deště