Čína

Čína

Čínská lidová republika

Rozloha: 9,57 milionu km²

Lidnatost: 1,3 mld.

Hustota zalidnění: 180 obyv./km² (nejvíce na východě, západ-jen 3%)

Hlavní město: Beijing (Peking)

Postavení Číny ve světě:

Čína je nejlidnatější zemí světa. Na jejím území žije téměř pětina všech jeho obyvatel. Je třetím největším státem světa (po Rusku a Kanadě). Mezi mocnosti náleží i svým politickým postavením (stálý člen Rady bezpečnosti OSN) a vojenskou silou. Ekonomickou a vyspělostí a životní úrovní se však řadí mezi rozvojové země. Je zároveň jedinou velkou zemí, kde se komunistický systém udržel i po pádu komunistických režimů na přelomu 80. a 90. let.

Poloha a přírodní podmínky:

Čína leží na východní části Asie a dělí se na 3 hlavní oblasti:

1) Západní část– oblast vysokohorských systémů (Himaláje, Mt. Everest, Kunlun-šan, Ťan-šan), vysoce položenými náhorními plošinami (Tibetská náhorní plošina) a pánvemi (Tarimská pánev s pouští Taklamakan, Džungarská pánev). Sever Číny při hranicích s Mongolskem- poušť Gobi.
Vzhledem k nepříznivým přírodním podmínkám zde žije jen 3% obyvatel, převážně příslušníci národnostních menšin.

2) Východní část– zaujímá tichomořské pobřeží a 2 nížiny: Mandžuská nížina, Velká čínská nížina.
Je zde vysoká hustota zalidnění, největší čínská velkoměsta a koncentrace hospodářské aktivity.

3) Střední část- jih Číny, zaujímá ji krajina o střední nadmořské výšce (Severočínská hornatina, vápencová hornatina). Hustota zalidněni je vyšší, zvláště v Sichuánské pánvi a v oblasti sprašových půd v řeky Huang He.

Podnebí

Klima v Číně je ovlivněno značnými výškovými rozdíly, vzdáleností od oceánu a pouštěmi a polopouštěmi. Většina Číny leží v mírném kontinentálním pásu, který je ovlivněn kontinentem a nadmořskou výškou, sever- chladný mírný pás; poté postupně přechází v subtropický až tropický pás (jih). Východ a jihovýchod je ovlivněn monzuny (=střídání tlakové výše a níže).
Letní monzun- tlaková níže, z jihu přitahuje teplo. Zimní monzun- tlaková výše, ze Sibiře jde suché chladno, ale cestou na jih se ohřeje.
Kvůli pouštím je ve vnitrozemí nedostatek srážek .

Řeky

Huang He (žlutá řeka)
Jang-c-ťiang (dlouhá řeka)- cca 6000 km dlouhá, staví se na ní přehrady proti záplavám, je znečištěna chemickými a biologickými odpady.
Husté osídlení u řek, úrodná půda (až 3 úrody ročně)
Jezero: Kukunor (největší), většina z nich jsou ledovcového původu.

Lesy

Pokrývají jen 13% území, většinou jsou na jihovýchodních svazích vysokých hor.
Sever– tajga
Jih– smíšené a tropické pralesy, vavřínové lesy (–> na bobkový list) , bambusové lesy.

Zemědělství

Jen 10% zemědělské půdy, pěstování rýže (u dolních toků velkých řek v nížinách).

Plodiny: obiloviny, brambory, sója; více na jih: burské oříšky, tabák, bavlna, rýže (3 úrody ročně).

– chov zemědělských zvířat, vepřů a drůbeže, bourec morušový (hedvábí).
Projekt: Zelená čínská zeď- vysazování keřů okolo pouští proti rozšiřování dezertifikace.

Půdu pronajímají zemědělcům, a ti, když toho vypěstují více, mohou s tím obchodovat (výhodné).

Nerosty

– hodně, Čína zaujímá 1. místo v těžbě černého uhlí, dále wolfram, uran, ropa, zemní plyn.

Průmysl

Energie je tepelného původu, Čína- největší znečišťovatel ovzduší, tepelné elektrárny, 2 jaderné elektrárny.

– strojírenský a textilní průmysl, elektrochemie

Doprava

– zastaralá, 1 auto na cca 600 obyvatel, čluny (na dopravu zboží), povozy, jízdní kola

Historie

2000 př.n.l.- osidlování na jihu řek, vynalezení kalendáře, keramiky, hedvábí, písma

3 stol. př.n.l.- dynastie Qin (Čchin), v čele Qin Shi Huang-sjednotil Čínu, usilovně pokračoval ve stavbě Velké čínské zdi, ale také nechal pálit Konfuciovy spisy. Skoro 25 let válčil. Prohlásil se za prvního z deseti tisíc čínských císařů.

Od začátku své vlády si nechal stavět svou hrobku a usmyslel si, že ji bude střežit »replika« jeho armády vyrobená z terakotové hlíny. Čínští vládcové si na své hrobky neskutečně potrpěli a stavět si je už zamlada bylo u nich normální. Hrobky byly velkolepým architektonickým dílem samy o sobě a cesty k nim byly bohatě vyšperkovány sochami zvířat, vojáků atd. Hrobka prvního čínského císaře se stavěla 36 let a kvůli tomu nechal Qin Shi Huang Ti vybudovat i dílny na sochy. Archeologové mají zaregistrovaných asi 8000 soch, z toho je asi 1400 jezdců na koních.

Sochy jsou zcela realistické s precizně propracovanými detaily. Vojáci jsou zpodobněni v uniformách podle příslušnosti k druhu vojska (pěšáci, kavalerie, lučištníci) a mají své zbraně. Obyčejní vojáci jsou 172 až 189 cm vysocí, velitelé mají 196 cm. Každá postava má jiný výraz obličeje, dokonce i koně mají různé grimasy.

Terakotová armáda nazývaná „osmým divem světa“ je v podstatě největším muzeem na světě. Je obrovskou turistickou atrakcí, nikde na světě není tak komplexní soubor informací o kultuře staré 2200 let. Muzeum bylo částečně zpřístupněno v roce 1979 a od té doby je navštívilo přes 40 milionů návštěvníků. Je zajímavé, že hrob císaře Qin Shi Huang Ti zatím nebyl fyzicky nalezen. Výzkumy stále pokračují. Terakotová armáda v Xi’ Anu byla v roce 1987 zapsána mezi světové kulturní dědictví UNESCO. Je považována za největší archeologický objev 20. století.

100 n.l.- dynastie Chan, vynalezení papíru, seizmografu, střeleného prachu (na ohňostroje)

6.-7. stol. n.l.- vybudován průplav, funguje dodnes
–40.léta 20. století– u moci Mao ce-tung ->komunismus (trvá dodnes)

– v čele: Všečínské shromáždění lidových zástupců- voleni občany, nemají žádnou moc

Sociální a zdravotní podmínky

– na vesnici nedostupné, mají tam tzv. „vosí doktory“-lékaři, co chodí na vesnice učit 1.pomoc.

Zdravotnictví: ve městech dobré, na vesnicích špatné

Vzdělání: základní šestileté, poté 3 roky střední, ale jen ve velkých městech

Náboženství

– taoismus, konfucianismus, buddhismus (centrum v Tibetu)-hlavou je Dalamána (1950 musel opustit Tibet). Věřících v dnešní době už moc není.

Tibet

– menšina obyvatel žijící v Číně, v dějinách byla nebyl součástí Číny, dnes zrušeny kláštery

Problém Číny

– velký počet obyvatel, povoleno 1 dítě ve městě, 2 na vesnici, za nedodržení platí pokuty, dříve zabíjeli děvčata, ženy musely chodit na potrat.