Nemecko

Nemecko 

Rozloha: 356 978 km2

Počet obyvatel 82 143 000 (97)

Hlavní město: Berlín (3 457 000 obyvatel)

Další velká města: Hamburg, Bremen, Hannover, München, Köln, Stuttgart, Frankfurt nad Mohanem

Úřední jazyk němčina

Měna: Euro (od roku 2002), dříve Německá marka DM = 100 Pfennige 

Nejvyšší bod: Zugspitze 2963 m.n.m.

Nejnižší bod: Aebtissinwisch -4m

Náboženství: Protestanti 47%, římští katolíci 38%

Mezinárodní organizace: OSN, EU, NATO, OECD, G8

Spolková republika Německo (SRN, do r. 1990 též nazývána "Spolková republika Německa, SRN", "Německá spolková republika, NSR", západní Německo) je federace 16 spolkových zemí ležící ve střední Evropě.
– členská země Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO)

Historie

Německá třetí říše

V 1. století ležela na území dnešní SRN římská provincie Germania. Roku 486 byla založena franská říše. Na přelomu 9. a 10. století se rozpadla na jednotlivá vévodství (bavorské, saské, švábské, franské a lotrinské). V roce 962 se Německo stalo centrem Svaté říše římské. Roku 1871 vzniklo Německé císařství. Po 1. světové válce se Německo stalo Výmarskou republikou, která zanikla v r. 1934, kdy Hitler vyhlásil tzv. třetí říši. Tímto krokem zrušil i demokratický režim v Německu a federaci fakticky přetvořil na nacionální stát. Neárijci a odpůrci režimu byli propuštěny ze státních služeb. Soudní systém byl zcela podřízen nacistickému režimu a tajné tribunály vynášely tisíce rozsudků smrti. Útok proti Židům byl legalizován tzv. norimberskými zákony a pro politické vězně byly zřízeny koncentrační tábory. Roku 1936 byl vyhlášen čtyřletý plán, který měl zemi zajistit soběstačnost v případě války. Roku 1938 Hitler okupuje Rakousko, po Mnichovské dohodě zabírá Sudety a roku 1939 napadením Polska
rozpoutává 2. svět. válku.

Na konci války (1939-45), která stála životy asi 50ti milionů lidí, ztratilo Německo všechna území východně od Odry a Nisy a země byla rozdělena do okupačních zón (britské, francouzské, americké a ruské). V roce 1949 byly tyto zóny (kromě ruské) sloučeny a vznikla Spolková republika Německo. Na to odpověděl Sovětský svaz
vytvořením Německé demokratické republiky.

1955 – 1989

V roce 1955 vytvořily země východního bloku pod vedením Sovětského svazu jednotný vojenský pakt – Varšavskou smlouvu.Západní Německo dosáhlo v roce 1952 plné suverenity.V roce 1955 se stalo členem NATO
a roku 1957 zakládajícím členem EHS.

V roce 1961 vybudovalo východní Německo Berlínskou zeď, aby zastavilo exodu obyvatel na Západ. Zmírnění napětí mezi Východem a Západem bylo přerušeno v roce 1968 sovětskou invazí do Československa, na které se podílela i východoněmecká vojska. Chladné vztahy mezi Německem a Východem trvaly až do roku 1970, kdy byly podepsány smlouvy o nepoužití síly v politických záležitostech s Polskem a SSSR. O dva roky později otevřel pakt mezi Východním a Západním Německem novou cestu ke spolupráci. V 80. Letech zesílil tlak na uskutečnění reforem v sovětském bloku.

Od sjednocení Německa po současnost

V listopadu 1989 došlo ke sjednocení obou německých států. Proces sjednocení začal, když bývalá Německá demokratická republika otevřela své západní hranice. Železná opona, která oba německé státy oddělovala přes 40 let, se zvedla. Byla zbourána i berlínská zeď, jež v roce 1961 rozdělila město na dvě části. Třetího října 1990 slavili Němci oficiální sjednocení obou států.

V létě 1989 otevřelo Maďarsko své hranice s Rakouskem. Tisíce východních Němců využily této cesty na Západ.Jejich exodus byl přímou výzvou hlav státu Erichu Honeckerovi. V zemi vznikaly opoziční strany a začaly demonstrace za demokratické reformy. Vláda demonstrace násilně potlačovala, ale běh událostí již nebylo možné zastavit. Honecker nakonec odstoupil a vláda byla téměř přes noc radikálně zreformována. 18. března se konaly svobodné volby v NDR. 1.července zavedly oba německé státy společnou měnu. Politické sjednocení následovalo 3. října a 2.prosince 1990 si Němci zvolili nový parlament. Oba německé státy s odlišným politickým a sociálním systémem se sjednotily velmi rychle, bez přechodného období, což přineslo řadu vážných problémů. K největším patřilo sjednocení ekonomiky. Dodnes není Německo zcela sjednoceno.

Přírodní podmínky

– zaujímá značnou část střední a západní Evropy
– přístup k Baltskému a Severnímu moři
– hraničí s Francií, Lucemburskem, Belgií, Nizozemskem, Polskem, Českou republikou, Rakouskem, Švýcarskem a Dánskem……hranice mezi s těmito zeměmi jsou převážně přírodní (pohoří, řeky)

Povrch

– rovinatá až vrchovinná krajina
– tři hlavní zeměpisné celky:

· Severoněmecká nížina – na severu při Severním a Baltském moři. Oblast je odvodněna řadou velkých řek, které ústí do Severního a Baltského moře. Široká říční údolí a severní část nížiny jsou úrodná. Jižněji od Severoněmecké nížiny se nacházejí písčitá vřesoviště, bažiny a lesy a dále na jihu je úrodná zemědělská půda s bohatými ložisky nerostů a uhlí (Porúří- povodí řeky Ruhr).

· Středoněmecká vysočina – až 400 km široký pás vysočiny, oblast náhorních rovin a pohoří. Patří sem Porýnská břidličná vrchovina a jednotlivé hřbety jako Harc a Durynský les. Větších výšek dosahují jen při hranicích s Českem Krušné hory (Erzgebirge) a Šumava (Böhmerwald). Na jihozápadě Německa se nachází pohoří Schvarzwald. Toto pojmenování vzniklo od tmavého zbarvení jehličnatých lesů, kterými jsou porostlé horské svahy. Jižní část Schwarzwaldu má žulové podloží a je vyhledávaným střediskem zimních sportů. Vyskytují se zde také minerální prameny, a proto zde vzniklo mnoho lázeňských středisek (např.Baden-Baden). Východně od Schwarzwaldu a jižně od Středoněmecké vysočiny je jedna z nejúrodnějších oblastí Německa.

· Vápencové pohoří Alp – jih Německa, nejvyšší hora Německa – Zugspitze (2962 m) – leží v Bavorských Alpách na hranicích s Tyrolskými Alpami

Vodstvo

K největším řekám patří Rýn (Rhein), Dunaj, Labe (Elbe), Weser, Main.a jejich přítoky. Rýn je nejdelší západoevropská řeka (1392 km). I když pramení ve Švýcarských Alpách a ústí do Severního moře v Rotterdamu, většina délky splavného toku leží na území Německa. Rýn tvoří hranice s Francií a Švýcarskem. Nejvíce jezer je na severu a na jihu; jsou ledovcového původu – např. Meklenburská jezerní plošina, Bodamské jezero. O největší Bodamské jezero se Německo dělí s Rakouskem a Švýcarskem.

Podnebí

Podnebí je na severu a na západě mírné oceánské (chladnější léto, mírná vlhká zima). Na jihu a východě se projevuje vliv kontinentality (teplejší léta, chladnější zimy). Teploty se značně liší. Alpách jsou teploty značně nižší. Roční úhrn srážek činí: sever 600mm, střed 800mm, Alpy více než 2000mm. Typickým fenoménem Alp je
teplý jižní vítr fén. Bavorské Alpy jsou po celou dobu pokryty sněhem.

Zemědělství

Zemědělství zaměstnává 3% pracovních sil. Živočišná produkce převažuje nad rostlinnou. Orná půda 34%, lesy 31%, 15% pastviny, luky. Chová se skot, prasata, koně, ovce, kozy a drůbež. Produkce vajec, medu, mléčných a rybích výrobků. Pěstuje se pšenice, ječmen, oves, žito, kukuřice, brambory, luštěniny, cukrová řepa, chmel, ovoce, zelenina, vinná réva.......
Německo je jedním z největších producentů vína na světě (údolí Rýna). Většina rolníků je závislá na dotacích,
aby mohli konkurovat vysoce mechanizovaným „zemědělským továrnám“.

Doprava

Německo má dobrý dopravní systém. Většina nákladů se dopravuje po splavných řekách (Rýn, Labe) a kanálech, které sjednocují a doplňují síť vodních cest.
Lodní doprava – Hamburg, Wilhelmshaven, Rostock
Říční doprava – Duisburg
Nejdůležitější přístavy – Hamburk, Brémy a Kiel
Mezinárodní a vnitrostátní letiště – Frankfurt nad Mohanem, Mnichov
Hustá síť železničních tratí – prochází modernizací, staví rychlodráhy, které mají konkurovat francouzské TGV.
Německé dálnice patří mezi nejstarší dálniční systémy Evropy.
Významný turistický ruch.

Hospodářství

Po druhé světové válce bylo Německo rozděleno. Větší část, Německá spolková republika, přijala demokratický způsob vlády a s pomocí Spojených států rychle obnovila válkou zničené hospodářství a zařadila se mezi nejvyspělejší průmyslové země Evropy. Menší Německá demokratická republika měla komunistickou vládu závislou na Sovětském svazu a centrálně řízené hospodářství. Přestože bylo východní Německo pokládáno za ekonomicky nejúspěšnější zemi sovětského bloku, v porovnání se západním Německem byla jeho ekonomická
úroveň mnohem nižší.

Obě části země se sjednotily v roce 1990. Cena za přestavbu zaostalého východu byla obrovská a Německo se dostalo do hospodářské krize.Rostla nezaměstnanost,daně, úroky. Počátkem 90.let dosahovala nezaměstnanost v bývalé východní části 15%, zatímco v západní 7%. Průměrně vysoká nezaměstnanost je dnes způsobená přílivem osob ze zahraničí.
Rozdíly nadále přetrvávají. Hospodářství zatížila i výměna méně hodnotné východní měny za západoněmecké marky. Avšak přes všechny tyto problémy se dnes Německo řadí mezi přední státy světa. Má velké zásoby nerostných surovin a rozvinutého zemědělství.

Nejdůležitější průmyslová odvětví: hutnictví, strojírenství (lokomotivy, vagóny, automobily-Audi, BMW, Ford, Mercedes-Benz, Opel, Porsche, Volkswagen...., autobusy, lodě, obráběcí stroje, jemná optika......), elektrotechnický, chemický, petrochemický, farmaceutický, papírenský, textilní, oděvní, obuvnický, potravinářský a průmysl stavebních hmot.

Těžba černého a hnědého uhlí, ropa, zemní plyn, železná ruda, nikl, měď, olovo, zinek, wolfram, uran, kaolín, draselná sůl, kuchyňská sůl a tuha. Pro Německo je výhodnější uhlí dovážet. Přesto však zůstává spolu s USA na prvním místě ve světě v těžbě hnědého uhlí i v jeho spotřebě.
Ložiska černého a hnědého uhlí: okolí Kolína nad Rýnem, oblast Halle-Lipsko a Dolní Lužice. Německo je 5. světovým vývozcem potravin a zároveň 2. největším světovým dovozcem potravin. Dováží především tropické
ovoce a jiné lahůdky.

Elektrárny: 30% jaderné, 70% tepelné, vodní, větrné

Náboženství

V severním Německu žijí převážně protestanti na rozdíl od jižního, kde je většina obyvatel katolického vyznání. Nepočetné menšiny vyznávají islám a judaismus. Židů bylo v Německu před 2.světovou válkou víc než půl milionu. Během genocidy za 12 let trvající vlády nacistické strany jich většina zahynula v koncentračních táborech nebo uprchla.

Obyvatelstvo

V Německu žije cca 82 milionů obyvatel. Většina obyvatel jsou Němci. Menšiny tvoří asi 5% obyvatel, kteří se přistěhovali v 50. a 60. letech v době zvýšené poptávky po levné pracovní síle. Převážně to jsou Turci (1,5 mil.). Početní jsou i přistěhovalci z Itálie, bývalé Jugoslávie, Řekové.
Každoročně se 2 až 3 miliony Němců přestěhují z jedné spolkové země do druhé. Před sjednocením přišlo do SRN 6 mil. uprchlíků z NDR a dalších východoevropských zemí.
Od 80. let je porodnost na velmi nízké úrovni. Demografové odhadují, že kolem roku 2030 poklesne počet obyvatel na 50 mil. Německá populace stárne a vláda musí tento problém urychleně řešit.

Politika

Německo je federace 16-ti spolkových zemí v čele s prezidentem voleným na pětileté období. Prezident zastupuje Německo na mezinárodní úrovni. Současný prezident je Horst Köhler. Zákonodárnou moc má dvoukomorový parlament. Funkci horní komory zastává 68 členná Spolková rada, kterou nominují jednotlivé státy. Spolkový sněm (dolní sněmovna) je nejvyšším zákonodárným orgánem a má 672 členů volených ve všeobecných volbách na čtyři roky. V čele spolkové vlády stojí kancléř, kterého volí Spolková rada.

Každý stát má vlastní jednokomorový parlament, vládu a legislativu pro záležitosti místní správy a školství. Nejvyšším reprezentantem každé země je ministr – prezident nebo premiér. Výjimku tvoří města, která
mají statut státu. Jejich představitelem je primátor.

Zajímavosti

Frankfurt nad Mohanem je druhé nejdůležitější letiště v Evropě.
Duisburg je největší říční přístav Evropě.
Mnichov je proslulý svým pivním festivalem "Oktoberfest".

Osobnosti, které Německo proslavili

1) hudební skladatelé: Ludwig van Beethoven, Franz Schubert
2) Vědci: Albert Einstein, Johanes Kepler
3) Politici: Adolf Hitler, Helmut Kohl
4) Podnikatelé: Ferdinand Porsche (původně česká národnost), Karl Benz
5) Sportovci: Michael Schumacher, Stefi Graf, Boris Becker

ZAJÍMAVÁ MÍSTA

Baden-Baden

Jedno z nejvýznamnějších evropských lázeňských měst leží nedaleko Stuttgartu. Léčivých účinků zdejších pramenů si byli dobře vědomi už Keltové, kteří území v minulosti obývali. První lázně však byly vybudovány až za vlády Římanů, kteří tady v 1. století založili lázeňské město, po celém obvodu obehnané hradbami. Z tohoto města, které nemělo dlouhého trvání a v polovině 3. století bylo zničeno, se dochovaly jen zříceniny bývalých lázní, jedna z hlavních turistických atrakcí města.
Možná nejvýznamnějším lázeňským komplexem současnosti jsou proslulé Fridrichovy lázně z poloviny 19. století, kterému v popularitě šlape na paty Lázeňský dům s nejstarším německým kasinem a Augustiny lázně.

Z dalších památek stojí za návštěvu zřícenina gotického hradu s trochu zavádějícím názvem Starý zámek a renesanční Nový zámek s expozicemi, které se týkají především dějin města a nálezů s doby římské. Hojně navštěvovaná je i řecká kaple postavená v klasicistickém stylu a klášter, v němž se nachází muzeum uměleckých řemesel a sakrálního umění. 

Berlín

Hlavní město Německa a centrum kulturního, společenského a polického života země vzniklo na místě dvou slovanských osad. Původně trhová osada se jako křižovatka mnoha obchodních cest rychle rozvíjela. Berlín byl v průběhu staletí sídlem několika králů a císařů. Dnes, po sloučení západního a východního Berlína, má čtyři miliony obyvatel a smutnou kapitolu jeho historie dokumentuje už jen malá část nechvalně proslulé Berlínské zdi.

Jednou z nejznámějších budov Berlína je objekt někdejšího Říšského sněmu na okraji parku Tiergarten. Dnes je sídlem německého sněmu a parlamentních úřadoven. Monumentálním dojmem působí nedaleký Německý dóm a Francouzský dóm, ve kterém je umístěno Muzeum hugenotů.

Muzea v Berlíně jsou kapitola sama o sobě. Nachází se tady řada rozličných muzeí nabízejících desítky či spíše stovky jedinečných expozic. Mezi nejdůležitější patří Muzeum hudebních národů v budově Filharmonie, Muzeum německých dějin v bývalé zbrojnici u Paláce republiky, Staré a Nové muzeum, Egyptské muzeum, Botanické muzeum u Botanické zahrady a samozřejmě světoznámé Uměleckoprůmyslové muzeum. K významným památkám patří zámek Charlottenburg ze 17. století v barokním a rokokovém stylu s bohatě zdobenými interiéry nebo barokní zámek Bellevue z konce 18. století. České exulanty, kteří tu v první polovině 18. století založili osadu, dnes připomíná Český hřbitov, Betlémský kostel a několik ulic nesoucích jména významných postav české historie. Ve městě se také nachází jedna z největších evropských zoologických zahrad s obřím akváriem.

Drážďany

Hlavní město republiky Sachse v labském údolí, jehož nejslavnější historie se začala psát ve 13. století, kdy bylo povýšeno na město. Později se stalo sídlem míšenských markrabat a dokonce německých králů. Před koncem 2. světové války ale bylo zničeno nálety amerických a britských letadel.

Ve starém městě na levém břehu Labe je pomník krále Jana a Semperova opera. V obrazárně starých mistrů jsou výstavy malířství a v přízemí budovy pak muzeum se sbírkami brnění. K obrazárně přiléhá Zwinger, impozantní areál. Úžasným objektem je katedrála se sousedícím renesančním zámkem. Nedaleko od ní je muzeum minerálů, Vysoká škola výtvarných umění, Albertinum s uměleckými sbírkami, dopravní muzeum, památník Panny Marie, muzeum dějin, prehistorické muzeum a barokní chrám sv. Kříže. Na pravém břehu Labe pak můžete najít zámek s pozdně barokním palácem a palác v klasickém stylu. Chvilku oddechu po pouti městem skýtá botanická a zoologická zahrada s vláčkem nejen pro děti.

Erfurt

Město na řece Gera. V historickém jádru se nachází velký počet hodnotných staveb. Předním dílem gotiky je dóm Panny Marie, kde je přístupný chrámový poklad. Významný je i sousední gotický kostel sv. Saverina. Novogotickou radnici a renesanční sochu lze nalézt na náměstí Fischermarkt, v jehož blízkosti stojí kostel kazatelů s věží.

Výjimečnou stavbou Erfurtu je Kramářský most a přilehlý kostel sv. Jiljí, ke kterému zamíří snad každý cestovatel. Románskou baziliku a gotické přístavby najdete ve Skotském kostele, ale pozornost si zaslouží i gotická věž a gotický kostel sv. Michala. V sousední ulici se tyčí další gotické věže a augustiniánský klášter. Drobné exponáty, které však rozhodně stojí za vidění, najdete v Muzeu národopisu a středověku, či v Muzeu uměleckých sbírek.

Hannover

Hlavní město spolkové země Niedersachsen na řece Leine, jehož historie se začala psát už na konci 12. století. Historickým centrem je Marktplatz s gotickým kostelem a pyšnými bohatě členěnými štíty. V těsné blízkosti se nachází opera, o kus dál gotický kostel sv. Kříže a bývalá míčovna, která dnes funguje jako divadlo. Jako památník obětem války slouží starý gotický kostel, který byl záměrně ponechán ve své zdevastované podobě. V nedalekém barokním zámku dnes zasedá zemský sněm. Na levém břehu řeky Leine najdete dva barokní kostely, klimentský a novoměstský. Daleký rozhled pak nabízí věž Nové radnice.

Také v Hannoveru je řada muzeí. Například Kestnerovo je plné uměleckých sbírek starověku i renesance. Přírodopisné, národopisné i prehistorické sbírky a uměleckou galerii lze vidět v Zemském muzeu. Severozápadním směrem od centra pak je Botanická zahrada s tropickými skleníky, severovýchodním směrem zase místní zoologická zahrada.

PLZ Hannover (Postleitzahl)

Jena

Město u Lipska mezi vápencovými pahorky, známé především výrobou optiky, technického skla a léčiv. Jeho dominantou je budova univerzity, dále je tu barokní radnice a kostel sv. Michala, který byl přestavěn na pozdně gotickou halu. Na okraji města se dodnes dochovala část hradeb s věží Pulvertum a s branou Johannistor. Nedaleko od hradeb stojí kostel sv. Jana a barokní hřbitov.

Na opačném okraji města je věž Roter Turm známá také jako anatomická věž, ve které bádal samotný Goethe. Další turistickou atrakcí je Schillerova pamětní síň a Goethova síň. Opodál najdou zvídaví cestovatelé botanickou zahradu s planetáriem. Za prohlídku pak rozhodně stojí muzeum vývoje života a muzeum optiky. Nedaleko Jeny leží městečko Dornburg s trojicí zámečků z 15. až 18. století.

Kolín nad Rýnem

Dnes velmi významné kulturní a průmyslové středisko Německa s více než jedním milionem obyvatel. Nejstarší zmínky o tomto městě se váží k vojenskému táboru, který zde vybudovali Římané. Město rychle získávalo na významu a postupem času se stalo sídlem franckých králů a později také kolínských arcibiskupů.

Zbytky římského tábora si lze prohlédnout ve čtvrti Deutz. Asi nejznámější historickou památkou tohoto města a jedním z jeho symbolů je monumentální stavba kolínského dómu s dlouhým pětilodím a dvěma věžemi vysokými téměř 160 metrů! V interiérech dómu stojí za zmínku pokladnice s desítkami jedinečných exponátů a schránka, v níž jsou údajně umístěny ostatky sv. Tří králů. Římskou éru města připomíná šest metrů vysoká Římská věž, zejména však Římsko-germánské muzeum. Mezi další zajímavá muzea patří Městské, dokumentující historii, styl života a bydlení zdejších obyvatelů a také Umělecko-průmyslové muzeum. Kromě bezpočtu historických památek a stavebních unikátů se v Kolíně nachází také velmi známé Divadelní centrum, čítající budovu divadla, činohry a opery. Stranou však nezůstává ani světově proslulá zoologická zahrada s více než pěti sty živočišnými druhy. Z blízkého okolí pak stojí za zmínku městečko Bruhl se zámkem Augustusburg vybudovaným v barokním a rokokovém stylu a zábavním parkem Phantasialand na téměř třiceti hektarech.

Mnichov

Hrdé město, které existovalo už v 8. století. V centru leží Karlsplatz s branou Karlstor. V její blízkosti je renesanční dům Staré akademie, kostel sv. Michala, lovecké a rybářské muzeum. Přední památkou pozdní gotiky je halový chrám Panny Marie, v jehož interiéru je mramorový náhrobek císaře Ludvíka Bavora.

Centrem Mnichova je Marienplatz s pozdně gotickou Starou radnicí a branou Talbruckor. V severní části náměstí je Nová radnice s orlojem, opodál stojí výstavní kostel sv. Ducha a sv. Petra. Expozice prehistorie a středověkých dějin Mnichova je umístěna v Městském muzeu, jihoamerické a asijské sbírky umění v Národopisném muzeu. Aby byl výčet mnichovských expozic kompletní, zbývá ještě Německé muzeum přírodních věd a techniky a Residenční muzeum se sbírkou egyptského umění, skvosty numismatiky a klenotnicí. V Městské galerii je možné vidět sbírku obrazů z 19 a 20. století.

Ve Staré pinakotéce jsou nejvýznamnější obrazy ze 14. až 18. století, v Nové pinakotéce zase díla z 19. století. Hodnotná díla skrývá také Bavorské národní museum, Dům umění a Schackova galerie.

V blízkosti rezidenčního divadla se nachází Dianin chrám a hlavně Národní operní divadlo. Pro oddych cestovatelů slouží Anglická zahrada, parkový areál Nymphenburk se zámkem ve stylu rokoka. Na oběd lze zajít do televizní věže s otočnou restaurací v Olympijském parku.

Norimberk

Původně kupecká osada, která postupem času získala na významu. Narodil se zde Václav IV. Pro českou historii je Norimberk významný i tím, že tu vyšlo první vydání Komenského díla Svět v obrazech. Střed města je obklopen téměř stoprocentně dochovanými hradbami s řadou věží, bran a příkopů.

Na severozápadním okraji města leží císařský hrad Kaiserburg, který dělníci budovali rovná čtyři staletí. Nejstarší částí je Heidenturm s románskou kaplí a císařský palác. Nedaleko hradu stojí Dürerův dům, v němž je sbírka jeho grafických prací a kopií obrazů. U malířova pomníku se nachází románsko-gotický kostel sv. Schalda, gotická radnice, barokní kostel sv. Jiljí, věž Schlangturm a brána Laufer Tor. Na náměstí Hauptmarkt stojí gotická kašna, kostel Panny Marie s orlojem i muzeum hraček.

Ve městě najdete i přírodopisné a dopravní muzeum, s nímž sousedí budova Opery. V jižní části stojí norimberský chrám, mezi další zajímavosti Norimberku patří také historické brány Neutor, Spittlertor a Frauentor sloužící jako orientační body. Milovníky trochu jiné zábavy zaujme delfinárium a zoologická zahrada na východním okraji Norimberku.