Laponsko

Prírodné vedy » Geografia

Autor: mat32
Typ práce: Referát
Dátum: 17.02.2009
Jazyk: Čeština
Rozsah: 1 070 slov
Počet zobrazení: 3 549
Tlačení: 360
Uložení: 424
Praktické!
I když je velmi daleko. Až za polárním kruhem. Původně to byly všechny oblasti na sever od polárního kruhu, dnes se tato hranice posunula ještě o něco severněji a zúžila na oblast, kde žije necelých 100.000 posledních lapů. Laponsko nemá hranice, stejně tak, jako nemají hranice třeba Alpy, avšak setkáte se s ním jak v Norsku a Švédsku, tak i ve Finsku a dokonce v Rusku. Pokud byste nevěděli, že jste se ocitli v Laponsku, sotva to poznáte, neboť v rozlehlých tundrovitých plochách a lesech je hustota osídlení téměř neměřitelná a typický Laponec nechodí zrovna denně ve slavnostním kroji.

Ocitnete-li se v Laponsku v zimě zčista jasna za pár hodin letu z Čech,
je téměř jisté, že přiletíte za tmy. Optimální dobou k návštěvě Laponska jsou červenec a srpen, kdy denní teploty nezřídka přesahují 20 - 25o C. Nejdelší polární dny jsou však v červnu, resp. Od konce května do prvních dnů červencových. Z vrcholu Aavasaksa, ačkoli leží jižněji, než je polární kruh, je půlnoční slunce viditelné 21. června. V tu dobu ostatně i ptačí zpěv zde utichá až kolem 24. hodiny a nesměle začíná asi od 1 h po půlnoci. Kdo někdy spal v Rovaniemi v tomto období v hotelu při otevřeném okně (teplota i v noci se někdy blíží 20o C) nebo ve stanu, jistě se na to dobře pamatuje. Podzim přichází v Laponsku velmi brzy a někdy již koncem srpna a v září nutno počítat s velmi chladnými nocemi, popř. s prvními mrazíky a na konci září s prvním sněhem. Tehdy zde turistická sezóna končí a příroda i lidé se připravují na dlouhou polární zimu.

Laponci
žijí převážně v Norsku, kde Laponci (Saamové či Lopaři) jsou etnickou menšinou, která dnes v Norsku kromě oblastí severně od polárního kruhu sídlí i v jižnějších částech země. podle posledních odhadů je Laponců celkem asi 60 000 až 100 000, asi 40 000 jich žije v Norsku.

Laponci byli původně vyznavači šamanizmu, ovšem již velmi dávno se začaly projevovat snahy o jejich pokřesťanštění a první kostely se v jimi obývaných oblastech začaly stavět již ve 12. století. Laponci byli kočovníci, kteří se neohlíželi na velmocenskou politiku, a tak se svými stády sobů v cestě za pastvou klidně překračovali státní hranice. Od středověku až téměř do současnosti byl tento národ soustavně diskriminován. Ke změně došlo až v 70. letech našeho století, a to v souvislosti s výstavbou přehrady na řece Alta, při které měly být zatopeny obrovské plochy pastvin. Tomu již Laponci nechtěli jen nečinně přihlížet, a tak se otevřeně vzbouřili.

Dnes má každý Laponec právo navštěvovat školu s laponským vyučovacím
jazykem a podle zákona přijatého v roce 1988 se norský stát zavázal, aby si tato etnická skupina udržela svůj jazyk, kulturu i tradiční způsob života. V roce 1989 byl také ustaven laponský parlament (Sameting) přímo volený všemi Laponci. Sídlí v městečku Karasjok v kraji Finnmark. Jeho vliv na celonorskou politiku je sice mizivý, ale dnes již nelze v Oslu přijmout žádné zákony týkající se Laponců, které by Sameting předem neposvětil.
K velkým změnám došlo i v chovu sobů, který je vedle rybolovu hlavním zdrojem obživy Laponců. Produkce sobího masa sice tvoří jen 1 % celkové norské produkce masa, ovšem poptávka po něm stoupá, a tomu se musí přizpůsobit i chovatelé sobů.

Mladí Laponci využívají možností studia v Tromso nebo v Oslu,
přičemž není vůbec jisté, zda se budou chtít vracet do svých rodných končin. Na druhé straně si i Laponci dosud žijící v kraji Finnmark začínají uvědomovat, že jsou zajímaví pro turisty, takže kdo má zájem o staré laponské tradice, má kde se s nimi v zimních měsících blíže seznámit.
Celkem Laponců asi: 60 000 - 100 000, z toho v Norsku 40 000 - 45 000 (nejvíce v kraji Finnmark - asi 25 000), ve Švédsku 17 000, ve Finsku 5 700 a v Rusku asi 2 000.

Laponec je osoba, která:
-  užívá Laponštinu jako svůj první jazyk jehož otec, matka nebo prarodiče užívají Laponštinu jako první jazyk
-  se považuje za Laponce
-  má otce nebo matku, která splňuje výše zmíněné podmínky.
Laponština (sámština, dříve též loparština)
Jazyk ugrofinské větve uralských jazyků. Mluví jím přes 50 tisíc osob v severních oblastech Norska (30 tis.), ve Švédsku (15 tis.), Finsku (5 tis.) a Ruska (1 tisíc na poloostrově Kola). Dělí se na tři skupiny značně odlišných nářečí: severní (norsko-sámská, a to horská západní, východní a jižní v severním Norsku, Švédsku a ve Finsku; lule-sámská a pite-sámská v severním Švédku a Norsku), jižní (ume-sámská a jižní ve Švédsku a Norsku) a východní (inari-sámská v severovýchodním Finsku a kolská v Rusku). Nejstarší památky jsou ze 17. století. Laponština má několik spisovných jazyků: norsko-sámský (Norsko, Finsko) na základě východního (od 19. století) a jižního horského nářečí (od 50. let 20. století ve Švédsku a Norsku), lule-sámský ve Švédsku a ve 30. letech byl i kolsko-sámský spisovný jazyk. Od r. 1934 vychází ve Finsku jediný laponský časopis.

Laponština má složitý systém samohlásek, mnoho dvojhlásek; souhlásky jsou krátké a dlouhé, v západních a jižních nářečích silné (s přídechem) a slabé. Velmi rozšířené je střídání hlásek ve slovech, které má mluvnický význam. Je to aglutinační jazyk s rozvinutým ohýbáním, užívá předložek i záložek. Podstatné jméno rozlišuje 8 - 9 pádů, singulár, plurál a přivlastňovací tvary. Sloveso má 3 osoby, číslo, přítomný, budoucí a 3 minulé časy, 4 způsoby (včetně způsobu možnosti) a rod. Slovosled v prosté větě je velmi volný. Slovní zásoba je ugrofinského původu, historicky je velmi blízká baltofinským jazykům, některá slova jsou společná se samodijskými jazyky. Mnoho výpůjček je z finštiny a obou severských germánských jazyků. Píše se latinkou.

Kultura Laponců:
Yoik = původní forma laponské hudby (rytmicky zpívané básně nebo poetické písně). Každý zpěvák si vytváří svou variaci.
Laponci mají velký počet legend. Některé byly vydány v knize "Lappisk eventyr og sagn" (Laponské pohádky a legendy) J. K. Qvistadem.
Před r. 1900 byly v Laponštině psány pouze náboženské texty, slovníky a jazykové příručky. První novelu v Laponštině napsal Anders Larsen - "Baeivve-Algo".

Další současní autoři: Nils Viktor Aslaksen, Rauni Magga Lukkari, John Gustavsen a Ailo Gaup.
Laponské noviny a časopisy jsou vydávány od r. 1870. Př. "Sámi Áigi" je vydáváno v Karasjoku od r. 1979.
Laponská divadelní skupina byla založena v Kautokeinu v r. 1979 a jmenuje se Beaivváš.
Duoidji = laponská řemeslná výroba.

Kurzy Laponštiny: univerzita v Oslo, v Tromso, fakulta v Kautokeinu (zal. 1989), další kurzy v Altě, Bodo, Levangeru a Nesně.
Oboduj prácu: 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Kľúčové slová

Vyhľadaj ďalšie vhodné študentské práce pre tieto kľúčové slová:

#Laponci


Odporúčame

Prírodné vedy » Geografia

:: KATEGÓRIE - Referáty, ťaháky, maturita:

0.035