Londýn

Londýn (London)
Londýn je hlavní město Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Má přibližně 7,5 miliónů obyvatel a je to jedno z nejvýznamnějších světových velkoměst. Leží v jihovýchodní Anglii při ústí řeky Temže do Severního moře. Protíná ho nultý poledník (prochází bývalou observatoří ve čtvrti Greenwich). Je sídlem britských panovníků, vlády a centrálních institucí.

Dnešní Velký Londýn je soubor vesnic a měst, které se rozkládají na rozloze 1600 čtverečních kilometrů. Jádrem je Střední Londýn, sestávající hlavně ze City a Westminsteru. Kolem jádra se nachází Vnitřní Londýn, který vyrůstal až do 1. světové války. Vnější Londýn, vytvářející vnější prstenec, se rozvíjel během tohoto století. Je ohraničen zeleným pásem, zákonem stanovenou venkovskou oblastí, která měla zabránit dalšímu rozšiřování města. Oblast města není ovšem limitována jen co do velikosti. Migrace do venkovských oblastí pokračuje a počet obyvatel města je dnes menší než za 2. světové války.

Londýn je plný cizinců – přistěhovalců z Evropy, Velkých Antil, Indie, Pákistánu a příslušníků arabských národů, což tvoří obrovskou směsici ras, náboženských vyznání a jazyků, která dodává městu zvláštní kosmopolitní atmosféru. Přítomnost přistěhovalců byla za poslední léta několikrát důvodem sporů s rodilými Angličany, v souvislosti s ekonomickou situací, ale obě strany se naučily tolerantnosti.
 
Historie
Pod betonovým mořem londýnské City (jádro Londýna) leží pozůstatky malé římské kolonie, zárodku, z něhož vyrostla tato obrovská metropole. V roce 54 před Kristem podnikl římský vojevůdce Julius Caesar invazi na Britské ostrovy, které v té době obývali Keltové. Římanům se však nepodařilo situaci stabilizovat a v roce 43 n.l., za vlády císaře Augusta, napadla římská armáda Britské ostrovy znovu. Krátce po druhé invazi založili Římané kolonii Londinium, což je latinská forma keltského názvu. Strategická poloha kolonie na břehu řeky Temže z ní učinila kvetoucí středisko obchodu. Za římské nadvlády ve 4. století se Londýn stal nejvýznamnějším obchodním střediskem jižní Anglie a v roce 368 obdržel titul „Augusta“ neboli imperiální.

V 9. století byla Británie napadena skandinávskými Vikingy, kterým Britové říkali Dánové. O padesát let později byli z města vyhnány Sasy, které vedl král Alfréd Veliký. Sídlem anglických králů se Londýn stal od roku 1066.

V 17. století byl Londýn svědkem převratných událostí. V letech 1640 – 1660 zde proběhla Anglická revoluce, kdy se Velká Británie stala republikou. Velkou moc v parlamentu měli lidé z nižších vrstev, kteří svou moc vyžívali hlavně k vyřizování vlastních účtů a tak se hlavní iniciátor revoluce Oliver Cromwell prohlásil „lordem protektorem“ neboli samovládcem. V roce 1958 zemřel a v roce 1660 končí revoluce nastolením monarchie.

V roce 1665 řádil ve městě velký mor a zahubil šestinu obyvatelstva. O rok později, roku 1666, došlo k obrovskému požáru Londýna, při kterém za čtyři dny lehlo popelem 80 procent City. Díky iniciativě otců města začal téměř okamžitě program obnovy, na kterém se podílel i architekt sir Chritopher Wren, který znovu postavil většinu kostelů v City, mezi nimi i katedrálu sv. Pavla. Nové budovy byly postaveny z cihel, nikoli ze dřeva. Byly však zachovány staré cesty a v City nejsou dodnes žádné široké bulváry nebo náměstí jako v západních částech města.

V období průmyslové revoluce v 19. stol. byl Londýn nejvýznamnějším městem světa, dodnes si udržel pozici předního finančního a obchodního centra.

20. století a dvě světové války přinesly úpadek Britského impéria. Mnoho Londýňanů dosud pamatuje léta 1940 – 1941 a traumatický „Blitz“. Německé letectvo celé týdny bombardovalo město a v mnoha oblastech způsobilo obrovské škody. Koncem války napadli Němci Londýn „létajícími bombami“, novými raketami, které vyvinuli během války, a znovu tak ohrožovali obyvatelstvo. Po válce byl zahájen rozsáhlý program přestavby poškozených částí města. V samotné City pokračovala rekonstrukce po mnoho let a skončila teprve nedávno.
 
Topografie
Římané, kteří v polovině 1. století před Kristem založili kolonii Londinium, si nevybrali zvlášť úrodnou oblast. Údolí řeky Temže, které je obklopeno vápencovými kopci, sestává z třetihorních vrstev vytvořených ledovcovou a říční erozí. Jílovitá půda je těžká a je skoro nemožné na ní cokoli pěstovat. Toto prokletí farmářů je však požehnáním stavbařů, protože tentýž jíl poskytoval mnoha generacím vynikající stavební materiál, z kterého se vyráběly červené cihly, jež jsou typické pro londýnská předměstí.

Proč se tedy Římané usadili uprostřed bažiny? Odpověď nám dá řeka Temže. Asi 65 km od jejího ústí do Severního moře, těsně před tím, než řeka udělá obrovskou zatáčku (kolem Psího ostrova – Isle of Dog), byly na severním břehu utvořeny dva kopce sedimentálních oblázků. Příliv ze Severního moře sahá až k tomuto bodu a dokonce ještě dále na západ, a umožňuje tak plavbu do vnitrozemí. Tato dopravní tepna umožnila, aby se Londinium rychle stalo významným obchodním střediskem jižní Anglie. Město protínaly také dvě říčky, Fleet a Walbrook, které se vlévaly do Temže a umožňovaly, aby do města vplouvaly i malé čluny. Tyto říčky dosud existují, ale dnes jsou pod zemí a zakrývají je ulice. Bažinatý charakter půdy se nezměnil a Londýn klesá rychlostí asi 30 cm za jedno století.

Příliv ze Severního moře přinášel městu hospodářskou a obchodní prosperitu do konce 19. století, ale také způsoboval obrovské škody, protože často docházelo k záplavám. V roce 1982 byla dokončena stavba komplexního protipovodňového systému, Temžské bariéry, která od té doby chrání Londýn před tímto nebezpečím. Po staletí, kdy se všechny odpady Londýna vypouštěly do Temže, byla řeka velmi znečištěna. V 60. letech 19. století byl problém redukován, když byl podél ní postaven rozsáhlý kanalizační systém. Platné zákony, týkající se průmyslových zplodin a moderních čistících systémů, hodně pomohly k ozdravení řeky, i když situace je stále složitá.

V roce 1965 byla založena Rada Velkého Londýna (The Greater London Council). Podstatnou roli při vytváření dnešní podoby města hrála Rada Velkého Londýna (GLC) až do svého zrušení v roce 1986. 33 místních rad, které dnes Londýn spravují, dovoluje, aby město vyrůstalo bez celkového územního plánu, což vede k tomu, že výstavba podléhá politickým, hospodářským a kulturním vrtochům obyvatel.

Dnešní Velký Londýn je soubor vesnic a měst, který se rozkládá na rozloze asi 1600 km2. Jádrem je Střední Londýn, sestávající hlavně ze City a Westminsteru. Kolem jádra se nachází Vnitřní Londýn, který vyrůstal až do 1. světové války. Vnější Londýn, vytvářející vnější prstenec, se rozvíjel během minulého století (20. stol.). Je ohraničen zeleným pásem, zákonem stanovenou venkovskou oblastí, která měla zabránit dalšímu rozšiřování města. Oblast města není ovšem limitována jen co do velikosti. Migrace do venkovských oblastí pokračuje a počet obyvatel města je dnes menší než za 2. světové války.
 
Podnebí
Britské podnebí je proslulé svou nepředvídatelností. Běžná předpověď počasí obvykle obsahuje pojmy jako zataženo, místy přeháňky s občasným vyjasněním, zítra srážky. Nejstálejší rys počasí je jeho nestálost.

Časté srážky bez ohledu na roční období patří k relativně mírnému podnebí Británie. Přestože Britské ostrovy leží na stejném stupni severní šířky jako studenější země, např. Holandsko a Dánsko, obyvatelstvo se těší z výhod, které přináší teplý Golfský proud. Po dlouhé cestě napříč Atlantikem je dost vydatný nato, aby výrazně oteploval západní pobřeží britských ostrovů. Východní pobřeží, které je blíž k Londýnu, je studenější, protože je ochlazováno ledovým Severním mořem.

V Anglii je sice chladno, ale zřídkakdy mrzne a sníh, i když občas v Londýně padá, skoro nikdy nevydrží. V létě můžete očekávat bouřky a vydatnější srážky. Kombinace vysoké vlhkosti a škodlivin ve vzduchu vytvářely v Londýně po mnoho let, zvláště v zimě, hustou mlhu, které se říkalo hrachová polévka. Londýn byl díky ní nechvalně proslulý, protože smog značně omezoval viditelnost. Přísné zákony však vedly ke značnému zlepšení životního prostředí a hustá londýnská mlha již dnes patří k historii a ke koloritu příběhů Sherlocka Holmese.
 
Průmysl
Londýn je průmyslové centrum celé Velké Británie. Nejvíce je zde zastoupen průmysl strojírenský, letecký, loďařský, automobilový (Londýn je proslulý výrobou automobilů na zakázku), petrochemický, oděvní, elektrotechnický, polygrafický, potravinářský (whisky, čaj, ryby) aj.
 
The City – středisko obchodu a financí
Finanční a obchodní centrum, které vzniklo v londýnské City, starobylém jádru města, hraje dnes významnou roli ve světovém hospodářství. Během minulého století se hospodářská činnost Impéria soustředila do Londýna, kde se mnohé finanční instituce udržely i po jeho pádu. Dnes má v City svoji pobočku téměř každá významná mezinárodní banka. Banky také hrály významnou úlohu při obnově města zničeného druhou světovou válkou. Londýn je dále proslulý světovými burzami.
 
Doprava
Londýnu slouží čtyři letiště – nejdůležitější z nich - Heathrow a Gatwick. Heathrow Airport je největší letiště v Evropě. Londýn je významný světový přístav, který ovšem slouží jen za přílivu. Velkou Británii a Francii spojuje železniční tunel pod Lamanšským průlivem – Eurotunel. První návrh na výstavbu padl již v roce 1750 a od té doby vzniklo mnoho nerealizovaných návrhů na spojení evropského kontinentu s Velkou Británií tunelem či mostem. Roku 1986 bylo konečně schváleno britsko-francouzské rozhodnutí o stavbě dvou hlavních jednokolejných železničních tunelů a jednoho služebního tunelu. Eurotunel byl slavnostně otevřen 6. května 1994 za přítomnosti britské královny Alžběty II. a francouzského prezidenta F. Mitteranda.

Londýn je dále silniční a železniční křižovatka. Již v roce 1863 zde byla postavena podzemní dráha – metro, všeobecně nazývané „Tube“. Je to nejstarší metro na světě. V neposlední řadě se Londýn proslavil černými taxíky („Black Cab“), které patří k nejdražšímu způsobu dopravy a dvoupatrovými červenými autobusy („double-deckery“). Vodní taxi je nová služba, která byla nedávno uvedena v provoz na řece Temži.
 
Cestovní ruch
Londýn patří mezi nejznámější a nejvýznamnější kulturní centrum na světě. Ročně sem přijíždí přes 20 miliónů turistů, z toho jedenáct miliónů je z ostatních zemích
Jádrem Londýna je City – finanční a obchodní centrum. Západně navazuje luxusnější vilová oblast West End, východně East End, obývaný nižšími vrstvami a národnostními menšinami. V vnitřním městě je řada parků (nejznámnější Hyde Park, St. James´s Park, Kensington Park). Mezi nejvýznamnější pamětihodnosti patří: Houses of Parliament (bašta britské vlády, obzvláště známá je věž s hodinami Big Ben), Buckingham Palace (palác, kde sídlí anglická královna, pokud je v Londýně; je zde turistická atrakce číslo jedna: střídání stráží), Bank of England (Anglická banka, založená v roce 1694), Tower Bridge, Westminster Abbey (jeden z nejkrásnějších gotických kostelů v Anglii; většina anglických králů byla v předcházejících devíti stoletích korunována právě tady), St. Paul´s Cathedral (nejpůsobivější kostel v City postavený podle návrhů sira Christophera Wrena; jeho kopule je viditelná ze vzdálenosti 4 mil), British Museum (ukrývá jednu z nejrozsáhlejších a nejdůležitějších sbírek na světě), National Gallery (je zde jedna z nejdokonalejších sbírek evropského umění), Tower of London (mohutná pevnost City, jejíž některé části pocházejí z 11. stol.; v jedné z věží jsou uloženy korunovační klenoty), Trafalgar Square (náměstí v samém středu Londýna se slavným Nelsonovým sloupem a holuby), Oxford Street (známá a populární londýnská tepna), Covent Garden (centrum pouličního londýnského života). Nejznámější obchodní dům v Londýně je Harrods, založený v roce 1834 Charlesem Henrym Harrodem.
 
Závěr
Dr. Johnson, známý anglický spisovatel, jednou řekl: „When a man is tired of London, he is tired of life.“ – „Když je člověk unaven Londýnem, je unaven životem.“
 
Použitá literatura:
Lidové noviny: Londýn. Praha. 1992.
EPA Software.: CD ROM Encyklopedie Diderot. 2000.
http://www.London.cz; 19.3.2001.