Těžba ropy, uhlí a zemního plynu

UHLÍ
Uhlí na naší planetě vznikalo v průběhu desítek milionů let, stejně jako ropa a zemní plyn. Organické zbytky drobných živočichů a rostlin se usazovaly v klidných oblastech dávných moří, pomalými fyzikálními a chemickými pochody bez přístupu vzduchu se z nich vytvořily zkamenělé, tzv. fosilní hořlavé produkty. Základem uhlí jsou složité uhlovodíkové polymery ve směsi s dalšími látkami. Podle čistoty uhlí  určujeme jeho kvalitu (antracit, černé uhlí, hnědé uhlí).

V místech, kde se uhlí objevilo dosti mělce pod povrchem země, ho lidé  těžili jako vzácnost už v dávných dobách. Později se stávalo vítaným topivem, v minulém století po vynálezu parního stroje začalo nabývat na významu. V současné době se uhlí také spaluje pro topné účely, ale kvalitnější uhlí se zpracovává dále jako surovina v chemickém průmyslu. Při karbonizací uhlí (zahřívání na teplotu cca 900st .C bez přístupu vzduchu) získáme koks, který se dále využívá jako palivo, dále černouhelný dehet, ze kterého se získává množství chemických látek, a svítiplyn.
 
ROPA
Ropa a zemní plyn se skládá stejně jako uhlí ze směsi sloučenin uhlíku a vodíku tj. uhlovodíků. Ropu nacházeli lidé zprvu v přírodních  pramenech. Skutečný začátek průmyslové  těžby ropy a potom i zemního plynu se datuje od minulého století a narůstala spolu s prudkým rozvojem průmyslu. Vlastně narůstá pořád, země je čím dál, tím přesněji zmapovaná, ví se, kde jsou ložiska a jak jsou rozsáhlá.

Nejvýznamnější naleziště ropy na severní polokouli, jsou  především v Rusku, Saudské  Arábii, v USA, Mexiku, v Číně, Velké Británii, Iráku, Kuvajtu, Libyi, Norsku, Kanadě, Egyptě a v Rumunsku. V naší zemi se těží jen malé množství ropy na Moravě. Ropa se těží  na pevnině, ale i v moři, vznikají umělé plovoucí ostrovy s těžními plošinami. Podle specifické hmotnosti se ropa dělí na: lehkou - pod 0,83 g/cm-3, středně těžkou a těžkou - 0,83-0,93 g/cm-3 a velmi těžkou - nad 0,93 g/cm-3. Podle složení (převládajících uhlovodíků)  se dělí  na : ropu alkalickou (parafinickou), r. naftenickou a r. aromatickou. Zpracovává se dále frakční destilací. Při frakční destilaci se na základě rozdílných teploty varu z ropy oddělí v destilační koloně  směsi uhlovodíků s blízkou teplotou varu - FRAKCE. Z této frakční destilace se získávají:
 
·  Plynné produkty
·  Benzin
·  petrolej
·  plynovy olej
·  mazut

Různé druhy benzinů a petrolejů  se po frakční destilaci používá jako pohonná hmota pro auta, lodě, vlaky, stroje. Z těžších frakcí se vyrábějí oleje a základy pro další látky ve veškerém průmyslu. Bez ropy, stejně jako bez zemního plynu si nedokážeme představit pokračování naší civilizace. Ropa i zemní plyn proudí tisíce kilometrů v ropovodech a plynovodech, stávají se strategicky významnou surovinou, jejich spotřeba narůstá velice strmou křivkou.

První odborné přehledy a odhady množství těchto surovin v zemi někdy na počátku našeho století vedly k úvahám, že ropy a zemního plynu je prakticky nevyčerpatelné množství. Mezitím však jejich spotřeba tak prudce narůstala, že dnes již jsou na místě zcela kvalifikované úvahy o tom, kdy by mohlo dojít k úplnému vyčerpání těchto surovin. To také, spolu s problémy ekologickými a podobnými, vede k tomu, že je nezbytné směřovat další vývoj civilizace tak, aby spotřeba ropy, zemního plynu i uhlí výrazně klesala.