Karlštejn

Jeden z nejvýznamnějších hradů Čech, hrad Karlštejn byl velmi významným výtvorem Karla IV. Tento nejnedobytnější hrad v Čechách však neměl za účel, jako bylo v té době u ostatních hradů zvykem, obranný, nebo správní, ale zejména pro úschovu korunovačních klenotů a v menším pak sloužil jako císařovo letní sídlo. Pod hradem byly velké královské vinice, a tak se zde císař nevěnoval pouze lovu, ale i popíjení lahodného moku. Hrad se původně jmenoval Karlův Týn a až zkomolením vznikl dnešní název Karlštejn. Stavba hradu byla zahájen r.1348 položením základního kamene pražským arcibiskupem a trvala pouze 20 let. Hrad měl původně jinou podobu, hlavní věž byla do dnešního vzhledu přestavěna až v 19.stol. Do hradu se dnes vstupuje věžní branou. Dříve však byl vstup přes padací most branou ve nad současným vchodem. Od vchodu se táhne dokonale krytá cesta k bráně vedoucí do hlavního nádvoří.

U nádvoří je obytný dům pro služebnictvo a purkrabství. Směrem dolů se dostaneme do části komplexu se studní, jež je životně důležitou částí hradu. Při velmi náročné stavbě této 80 m hluboké studny ve skále zahynulo mnoho dělníků. Pracovníci tesající dno studny byli totiž mnohokrát ponecháni osudu na dně, jelikož bylo obtížné vytahovat je zpět na povrch. Studna je kryta malou věží kryjící v sobě velké dřevěné kolo, ve kterém vytahovač chodil a uváděl tím systém na vytahování vody do chodu. Nad hlavním nádvořím se po průchodu branou dostáváme do horního prostranství jež je v srdci celého hradu. Je zde císařský palác, v němž bylo velmi luxusní vybavení, trůnní sál a jiné nezbytné části hradního interiéru.

Do spodní velké věže se dá dostat buď přes padací most a bránu v čelní stěně a nebo ze strany vzdušným průchodem z císařského paláce. Ve spodní věži je císařova soukromá kaple a kostel P. Marie. Úplně nejdůležitější část celého hradu ve všech ohledech však tvoří velká mohutná ústřední věž , která mohla fungovat i jako samotná pevnost. Dřevěný nadzemní přechod se spodní věží se strhl a věž se svým předvěžím byla téměř nedobytná. V jádře věže byla samotná schránka korunovačních insignií a zlatý sál vyzdobený krásnými obrazy mistra Theodorika. Je to nejkrásnější a historicky nejcennější část Karlštejna. Tato dominantní věž a vůbec systém opevnění dávaly hradu velkou těžkodobytnost. Hrad byl chráněn asi třemi sty vojáky, což bylo vzhledem k tehdejším poměrům celkem dost. Pokusů o dobytí hradu nebylo moc. Jedním z nich byl pokus Husitů v 15. Stol. Husité obsadili čtyři okolní kopce a metali pomocí katapultů na hrad bečky s vlastními fekáliemi. Tento netradiční postup však posádku hradu nevypudil ani nedemoralizoval. Jediným úspěšným pokusem o dobytí hradu byl útok Švédů. Ti dobyli prakticky celý komplex až na hlavní věž. Obránci to již vzdávali, ale Švédové ukončili obléhání z důvodů konce války a pevnost opustily. Hrad tedy nebyl nikdy úplně dobyt.