William Wordsworth
(1770 - 1850)
William Wordsworth měl všechny potřebné vlastnosti k tomu, aby se mohl stát uznávaným
romantikem: miloval přírodu, prosté lidi a věci a toužil po svobodě. Narodil se v jezerním kraji Cumberland, který ho silně inspiroval,
většinu života však prožil v Grandsmere, kde také zemřel. Už jako student se podíval do Švýcarska, Itálie a Francie. Do Francie znovu
zavítal v roce 1791, kde na něj silně zapůsobily tamější revoluční myšlenky. Přitahovaly ho ideály Velké francouzské revoluce, ale
po příchodu jakobínů k moci procitl ze svého okouzlení a našel si jiné životní hodnoty: lásku k přírodě a obdiv patriarchálního
zřízení. Nikdy později se už nevrátil k mladickému radikalismu.
Když Anglie v roce 1793 vyhlásila válku Francii, ke které
choval stále silné city, byl v šoku. V tomto roce též vydal svá první důležitější básnická díla: Večerní procházka a Opisné
črty, pro které čerpal náměty ze své cesty po Alpách a v nichž zachytil své pocity z francouzské revoluce. Roku 1795 navázal upřímné
a velice plodné přátelství s Coleridgem, s nímž o tři roky později vydal sbírku Lyrické balady. Wordsworth byl natolik unesen krásami
přírody, že prohlásil, že básnický jazyk by měl být prostý jako jazyk chudého rolníka. Pravdou ovšem je, že ve svých myšlenkách
zacházel daleko hlouběji než prostý vesničan. Jako básník měl pocit, že všechny věci jsou čarovné, narozdíl od Coleridge však
nedokázal podat čtenáři záhadné věci tak, aby vypadaly jako skutečné, a proto se v jeho díle všednost proplétá s vyjímečností.
Wordsworth se zajímal zejména o ubohé a trpící, o čemž svědčí jeho báseň Starý žebrák z Cumberland Beggar. Roku 1798 odcestoval se
svou sestrou Dorothy do Německa, kde napsal tři díla (Lucy, Ruth a Nutting) a začal pracovat na autobiografické skladbě Preludium, ve které
zaznamenal vlastní intimní, myšlenkový a umělecký vývoj.
Součástí této skladby je i Poustevník a filozofická báseň
Výlet. V té době, pravděpodobně pod vlivem nemoci a pocitu zodpovědnosti za rodinu (oženil se) se z Wordswortha stává konzervativec.
Podnikl dvě cesty po Skotsku, kde navázal přátelství s Walterem Scottem. První z jeho sérií Básní (1807, 1815, 1845), obsahovala i ódu
Předtuchy nesmrtelnosti, ve které je cítit přechod od básníkovy rané přírodní poezie k metafyzickým a teologickým úvahám. Ve
Wordsworthově lyrice je znát jeho láska k svobodě a zájem o přírodu, psychologii, metafyziku a starou literaturu. Mezi jeho nejkratší
sonety patří například Londýn, Milton, Nad Westminsterským mostem nebo Nepohrdej sonetem. Ještě mnohokrát navštívil Evropu a výsledkem
jedné z jeho cest je básnická sbírka Vzpomínky na cestu po kontinentě.
Wordsworth většinou vycházel z procítěné přírodní
deskriptivní poezie, od níž se odrážel k velkým filozofickým tématům (Poustevník), k idealizaci starých patriarchálních pořádků
(Preludie, Vycházka) nebo dokonce k oslavě náboženství (Církevní sonety). Wordsworthův význam je v tom, že do poezie uvedl čistý a
jednoduchý básnický jazyk. Právě jeho hluboká citovost ukázala básníkům budoucí generace zcela nové možnosti poezie.
Zones.sk – Zóny pre každého študenta