Život a dílo Jana Keplera

Johannes Kepler, objevitel zákonů pohybu planet, se narodil v roce 1571 v německém městě Weil der Stadt.  Kepler studoval teologii, filozofii a matematiku na univerzitě v Tüebingenu, v roce 1588 získal nižší akademickou hodnost bakaláře a tři roky nato vyšší hodnost mistra svobodných umění. Ačkoli většina tehdejších vědců horlivě nesouhlasila s Koperníkovou heliocentrickou teorií a stále uznávala starou Ptolemaiovu teorii, totiž že středem vesmíru je země, Kepler Koperníkovu teorii studoval velmi podrobně studoval a v Tüebingenu si ji nechal inteligentně objasnit a brzo jí uvěřil.
Brzy po získání titulu mistra svobodných umění odchází z Tüebingenu a několik pracuje na akademii ve Štýrském Hradci. Tam také roku 1596píše svou první vědeckou práci ,knihu o astronomii, Mysterium cosmographicum.

Přestože se teorie, kterou v této knize předložil, později ukazuje jako zcela nesprávná, jasně ukázala jeho matematické schopnosti a originalitu myšlenek, a udělala takový dojem,že ho proslulý hvězdář Tycho Brahe zve r. 1600 do Prahy, aby zde pracoval jako Braheho asistent v jeho observatoři.
Kepler přijímá nabídku a tak v lednu 1600 přijíždí do Prahy a začíná s Tycho Brahem spolupracovat. Bohužel necelý rok po Keplerově příjezdu Brahe umírá, avšak mladý Kepler v uplynulých měsících učinil tak příznivý dojem, že ho císař Rudolf II. ihned jmenoval Tychovým nástupcem na místě říšského matematika. V této funkci Kepler zůstává až do své smrti.

V Tychově pozůstalosti zdědil Kepler obsáhlé záznamy pozorování známých planet, zvláště Marsu, které Tycho dělal po mnoho let. Tyto záznamy měly pro tehdejší dobu neocenitelnou hodnotu a Kepler věřil, že mu pečlivý matematický rozbor Tychových záznamů umožní nezvratně určit, která teorie pohybu planet je správná : zda Koperníkova heliocentrická, starší, Ptolemaiova geocentrická, nebo snad třetí teorie, podaná Tychem. Kepler se tak na mnoho let ponořil do úmorných výpočtů a do intenzivního studia všech tří teorií. Kepler ke svému zděšení přišel na to, že ani Koperníkova ani Ptolemaiova teorie není zcela správná. Proto se Kepler zaměřil na teorii Brahovu. Po dlouhém bádání a ověřování objevil, že mars neobíhá, jak si většina tehdejších astronomů myslela, po kruhové dráze, ale že Mars, a tím pádem nejspíše většina planet, obíhá po dráze eliptické a že Slunce je umístěno v jednom z jejích ohnisek.

Po objevení tohoto základního principu se ještě mnoho měsíců zabýval složitými a zdlouhavými výpočty, aby se přesvědčil, zda jeho teorie odpovídá Tychovým pozorováním. Teprve až v r. 1609 vydává své dva první zákony v díle Astronomia nova (Nová astronomie). První z nich konstatuje, že se každá planeta pohybuje kolem Slunce po eliptické oběžné dráze a Slunce je uprostřed. Druhý zákon konstatuje, že plochy opsané průvodičem jsou za stejnou dobu stejné. O deset let později Kepler uveřejnil svůj třetí zákon: čím dál je planeta od Slunce, tím déle trvá, než je oběhne, přičemž druhá mocnina doby oběhu je rovna třetí mocnině vzdálenosti od Slunce.

Keplerovy zákony podávají v podstatě úplný a správný popis pohybu planet kolem Slunce, a tím vyřešily jeden ze základních problémů astronomie, jehož rozluštění unikalo i takovým géniům, jako byli Koperník a Galileo Galilei. Kepler sice nevysvětlil, proč se planety pohybují po oběžných dráhách tak, jak se pohybují,ale tento problém vyřešil o pár desetiletí později Isaac Newton, přičemž Keplerovy zákony byly důležitým podkladem pro Newtonovu hypotézy.

Vzhledem k významu Keplerových výsledků je překvapující, že je zpočátku takřka nikdo nebral na vědomí, dokonce ani tak velký vědec jako Keplerův přítel Galileo. Ale Keplerovi nevadilo ,že jeho výsledky jiní vědci nebrali na vědomí a věřil, že v budoucnu vědecký svět plně docení Keplerovy objevy.A opravdu v průběhu pár desítek let,začal být význam Keplerova díla vědeckému světu zřejmý. Jeho práce Úvod Kopernické astronomie (epitome astronomiae Copernicanae ) se stalo jedním z nejrozšířenějších a nejuznávanějších vědeckých pojednáních o astronomii Evropy, která značnou měrou přispěla k výrobě prvních teleskopových čoček. Tato práce obsahovala výklady objevů Novy.

Keplerův osobní příspěvek k rozvoji astronomie se skoro dá přirovnat ke Koperníkovu. V jistém směru byly Keplerovy výsledky ještě impozantnější. Jeho dílo je totiž naprosto originální a Kepler se potýkal s náročnými matematickými výpočty, a to bez jakýchkoliv technických pomůcek, které by jeho práci usnadnily. Johanes Kepler zemřel v roce 1630 v bavorském Řezně. Jeho zákony pohybu planet se ukázaly jako trvalejší pomník než jeho náhrobek, který byl zničen za třicetileté války.

Použitá literatura:
Encyklopedie lidstva
Elektronická Encyklopedie nejvýznamnějších osobností  lidských dějin.