Antonín Dvořák

Ostatné » Osobnosti / Životopisy

Autor: oliverius
Typ práce: Referát
Dátum: 29.08.2009
Jazyk: Čeština
Rozsah: 1 214 slov
Počet zobrazení: 9 627
Tlačení: 769
Uložení: 811
Antonín Dvořák se narodil 8. září 1841 v Nelahozevsi nad Vltavou. Jeho  otec byl řezník a hostinský, což v tehdejší době nebylo povolání příliš  výdělečné. Proto také Antonín neměl jednoduché začátky. Rozhodně u něj  nelze říci, že by jeho pozdější úspěch pramenil z velkého mejetku. Jeho  otec ho chtěl vychovat k obrazu svému, a tak ho nechal vyučit řezníkem.  Protože však byl Dvořákův hudební talent naprosto očividný, začal se  malý chlapec učit hrát na housle. Postupem času si své vzdělání  prohloubil studiem u učitele hudby Antonína Liehmanna ve Zlonicích. V  letech 1857 - 59 studoval hudbu na varhanické škole v Praze. Zároveň  však byl členem orchestru Cecilské jednoty, kde hrál na violu. Zde měl  možnost poznat díla Schumannova, Lisztova a Wagnerova. V těchto letech  se Dvořák nadobro přestěhoval do Prahy. Nakonec byl nucen jedenáct let  jako violista hrát v Komzákově kapele. S ní v roce 1862 přestoupil do  orchestru Prozatimního divadla. Zajímavé je, že zde v letech 1866  - 1871 hrál pod vedením Bedřicha Smetany.

Protože měl Dvořák stále nedostatek peněz a studium na poměrně kvalitních školách přeci jenom nebylo levnou záležitostí, musel si  přivydělávat doučováním nepříliš talentovaných mladých slečen, které pocházeli většinou z bohatých rodin. Jeho finanční situaci stěžovalo  také to, že v té době již měl založenu vlastní rodinu. Také hrával na  varhany v kostele u svatého Vojtěcha na Novém Městě (1874 - 1877),  i když mzda za tuto práci opravdu nebyla vysoká. Přesto, že Dvořák viděl, že hudba není příliš výnosné povolání,  a že hodně peněz vydělává jenom hrstka šťastlivců, nenechal se nepřízní  doby odradit a toužil se stát profesionálním skladatelem. Jeho duše  byla plná hudby. Chtěl celému světu dokázat, že i malý český národ může  tvořit velkou hudbu. Začal se více věnovat komponování skladeb, což mu  znemožňovalo si vydělávat peníze. Po pět let proto žil pouze z ubohého  státního stipendia. Komponoval vše - od symfonií a oper, písní  a komorních skladeb až po duchovní tvorbu oratorního a kantátového  zaměření. Pak se stalo to, co většinou vídáme pouze v pohádkách. Po  prostudování jeho děl se člen stipendijní poroty, vídeňský mistr  Johannes Brahms, rozhodl tehdy třicetisedmiletému Dvořákovi pomoci.  Doporučil ho jako mimořádně talentovaného umělce svému nakladateli  Fritzi Simrockovi do Berlína. Když krátce nato vyšly jeho skladby  Moravské dvojzpěvy a čtyřruční klavírní Slovanské tance, měla tato díla  takový úspěch, že se Dvořák stal slavným a vyhledávaným umělcem takřka  přes noc. Od této chvíle začaly jeho skladby hojně pronikat do  zahraničí. Jeho díla začala vycházet i u Novella v Londýně. Dvořák se  také stále častěji věnoval dirigentské činnosti. Byl umělcem velice  skromným, nábožensky hluboce založeným, miloval přírodu (jeho láskou  byli holubi). Byl však zároveň i obdivovatelem civilizačního pokroku,  odtud pocházela jeho láska k lokomotivám a parolodím. Obdivoval také  ruch velkých měst, i když čas od času právě od něj utíkal, aby se mohl  schovat do neposkvrněné venkovské zeleně. Mnoho jeho přátel se shodlo  na tom, že ať se Dvořák dotkl kteréhokoli hudebního oboru, vždy vzniklo  dílo naprosto originální.

V roce 1890 Dvořák byl jmenován profesorem skladby na  konzervatoři v Praze. Vyučil zde několik mistrů příští generace (Josefa  Suka, Oskara Nedbala či Julia Fučíka). O dva roky později byl pozván na  Národní konzervatoř v New Yorku, aby zde vychovával a usměrňoval mladé  začínající umělce. Asi jako jediný skladatel v Evropě dostal možnost  Američanům ukázat, jak komponovat, aby i jejich hudba měla národní ráz.  Za názorný příklad samozřejmě zvolil hudbu slovanskou. V letech 1892  - 1895 působil Dvořák na této konzervatoři jako její ředitel. Slávu si Dvořák zajistil také v Anglii, kterou si podmanil svými vokálně instumentálními skladbami (kantáta Svatební košile, oratorium  Svatá Ludmila, Reqviem).

Antonín Dvořák zemřel 1. května 1904 v Praze. Dvořákovo dílo lze rozdělit do několika etap. Jeho první  skladby vznikaly v šedesátých letech devatenáctého století. V této fázi  Dvořák čerpal z děl tehdy asi nejvyhledávanějších umělců Ludwiga van  Beethovena a Franze Schuberta.

Druhá etapa jeho umělecké tvorby trvala v letech 1870 - 1872.  V této době na Dvořáka nejvíce zapůsobili skladatelé Ferenz Liszt  a Richard Wagner. Ve svém třetím období skládal hudbu především na vlastenecké  náměty. V jeho díle je také cítit vliv Smetanův. První skladba tohoto  období je Hymnus z básně Dědicové Bílé Hory. Je to jeho první dílo,  které sklidilo veřejné ocenění. Zanedlouho poté, co se ledy prolomily  a veřejnost se začala o Dvořáka více zajímat, vydal i své slavné dílo  Stabat mater. Další částí jeho tvorby je takzvané moravské období, pod jehož  vlivem byl Dvořák od roku 1870. V tomto období vznikly slavné Moravské  dvojzpěvy, na kterých je patrné, že Dvořák začal svoji tvorbu  obohacovat o některé modální a harmonické postupy. Od roku 1878 trvalo takzvané slovanské období. V něm Dvořáka  provázela myšlenka vzájemnosti všech slovanských národů a to je znát i  na jeho hudbě, která čerpá z rozmanitých slovanských kultur (díla:  Slovanské rapsódie, Smyčcový kvartet Es dur, Smyčcový sextet A dur,  Klavírní trio "Dumky" a další). Tyto prvky můžeme pozorovat i na jeho  skvělém díle Slovanské tance.

V osmdesátých letech devatenáctého století byl Antonín Dvořák na  vrcholu svých tvůrčích sil. Rozvíjel vlasteneckou a slovanskou linii  a prohluboval svou skladatelskou osobnost. Komponoval hlavně velké  hudební stavby.
 Další fází Dvořákova díla bylo takzvané americké období.  Působily na něj bezprostřední a pro něj uchvacující dojmy z pobytu  v New Yorku. Do české hudby vnesl některé prvky černošského spirituálu  a indiánského folklóru (díla: Devátá symfonie Z Nového světa, smyčcový  kvartet F dur, smyčcový kvintet Es dur, Suita A dur a další). Poslední Dvořákovo tvůrčí období trvalo od roku 1896. Jeho hudba  z tohoto období se vyznačuje barvitým a lyrickým projevem. Působily na něj české báje a pohádky (hlavně Erbenovy).

Nejznámější díla této doby  jsou Čert a Káča a Rusalka.
V tomto období Dvořák komponoval především  opery (Jakobín, Čert a Káča, Rusalka, Armida).
 Antonín Dvořák napsal samozřejmě mnohonásobně více děl, ale  myslím, že je zbytečné je zde vypisovat. Je jisté, že Antonín Dvořák a Bedřich Smetana byli jedni  z největších umělců v Čechách, jaké kroniky pamatují. Měli mnoho  společného, ale v mnoha věcech se zásadně lišili. Zdánlivě žili ve  stejné době, ale rozdíl jejich věků (sedmnáct let) znamenal v oněch  bouřlivých časech hodně. Smetana prožil svůj život převážně v době, kdy  se s obrodou českého národa teprve začínalo, a také se jí sám  zúčastnil. Jeho díla se snažila pozdvihnout morálku lidu a jeho cílem  bylo vytvářet skutečně ryze národní hudbu. V době revoluce byl Antonín Dvořák ještě malé dítě, nemohl se jí  tedy přímo účastnit. Jeho hudba měla pojmout celý problém nedobrých  vztahů mezi lidmi daleko globálněji: chtěl vytvořit pevnější a lepší  vztahy mezi všemi slovanskými národy. Jeho hudba byla také pestřejší  a rozmanitější. I životní osudy obou skladatelů jsou odlišné. Společnou měli  chudobu v mládí, těžké začátky a ochotu pro český národ trpět. Potom se  ale Dvořák náhle stal vyhledávaným umělcem a pozvání do Ameriky ještě  zvýšilo jeho prestiž. Dožil jako šťastný a poměrně bohatý člověk.  Smetanu již od útlého věku provázeli těžké rány osudu. Časté skony jeho  příbuzných ho museli velice poznamenat. Poslední kapkou pro něj asi  byla ztráta sluchu. To, že poslední okamžiky svého života prožil  v bolestech a depresích, jen charakterizuje jeho neveselou životní  dráhu.

I když oba skladatelé používali různé hudební prostředky, jejich  cíl by velice podobný - zlepšit pověst českého národa a dopomoci mu k  rychlejšímu kulturnímu rozvoji. Neměli bychom proto dávat větší nebo  menší zásluhy ať už tomu či onomu skladateli.

Oboduj prácu: 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Vyhľadaj ďalšie študentské práce pre tieto populárne kľúčové slová:

#antonin dvorak #basen : čert a kača #stefan žari #vztahy medzi ludmi


Odporúčame

Ostatné » Osobnosti / Životopisy

:: KATEGÓRIE – Referáty, ťaháky, maturita:

Vygenerované za 0.016 s.
Zavrieť reklamu