Alfred Adler

Alfred Adler

Alfred Adler (1870 – 1937)

– Individuální psychologie osobnosti (název školy i teorie) - též nazývaná jako druhá vídeňská škola psychologie – spolupráce s Freudem

– Prezidentem Psychoanalytické společnosti.

– Založil řadu dětských poraden.

– Narodil se v Rakousku, poté se odstěhoval do USA

– Kniha ,,Psychologie dětí“

Individuální teorie osobnosti

· Studoval SOCIÁLNÍ CIT, touhu člověka po moci (např. potřeba sebeuplatnění).

· Vytvořil vlastní koncept komplexu méněcennosti – důraz na společenské vztahy.

· Každý člověk je nedělitelná jednota, individuum, které funguje jako celistvá bytost (Holistická psychologie) – reakce na psychoanalýzu (rozdělovala čl. na různé oblasti).

· Základním cílem jedince je jeho zařazení do společnosti. Způsob, jakým se jedinec zařazuje, je označován jako ŽIVOTNÍ STYL, základní pojem Adlerovy teorie. Veškeré lidské chování je účelné – orientované na individuální cíl. Lidskému chování můžeme porozumět jen na základě pochopení jeho cílů. Důraz na budoucnost a změnu cílů.

· TVŮRČÍ ,,JÁ” – jako přirozený výsledek pozitivního zdravého životního stylu.

· Uznával vliv dětství, důraz na vztah rodič-dítě, potřeba povzbuzení a sounáležitosti.

· Zasáhl i do teorií o psychosomatice. Mluvil o řeči, dialektu orgánů – symptom jako vyjádření toho, co se jinak projevit nemohlo, např. psychické frustrace či nedostatku.

Hlavní body teorie :

1) Usilování o nadřazenost- Každý člověk usiluje o překonání pocitů méněcennosti z dětství a o dosažení nadřazenosti.

2) Společenský důraz- Usilování o nadřazenost prospívá jedinci pouze tehdy, když je sociálně zaměřeno

3) Cílevědomost- volba cílů a cílesměrného chování. Abychom porozuměli chování jednotlivců, musíme znát jejich Životní styl (=cíl).

4) Sourozenecké pořadí- Pořadí narozených sourozenců pokládal Adler za ukazatele jejich budoucích postojů a vzorců chování.

Vývoj osobnosti

1) Pocity méněcennosti– Když se dítě narodí, trpí pocity slabostí.Ty jsou způsobeny vrozenou méněcenností orgánů, orgánové soustavy a žláz s vnitřní sekrecí.

2) Usilování o nadřazenost

3) Sobecké usilování o nadřazenost– vede k poruchám, k přecitlivělosti nebo k nesnášenlivosti a k přání postavit se sám proti celému světu. Např. rozmazlené dítě se věnuje samo sobě a nikdy nepochopilo nutnost spolupráce. Takové děti po dospění tyranizují druhé lidi
Cíl vývoje osobnosti: SOCIÁLNÍ CIT (spolupráce jedince s druhými lidmi)

Individuální ŽIVOTNÍ STYL

Obsahuje znaky, rysy a způsoby chování, které vyjadřují pokusy o kompenzaci. Tyto pokusy člověk využívá k překonání pocitu méněcennosti a získání nadřazenosti. Důležitý vliv má také rodinné prostředí, které představuje individuální životní styl, který je po 4. – 5. roce života hotový.