Carl Gustav Jung

Carl Gustav Jung (1875 - 1961)
-  Zakladatel Analytické teorie osobnosti
-  Založil školu analytické psychologie
-  Švýcarský lékař a psychoterapeut
-  Pochopení lidské psychiky na pozadí světa snů, umění, mytologie, náboženství a filosofie
-  Zkoumal příčiny a léčbu schizofrenie
-  Kniha ,,Slova Duše“, spolupráce s Freudem
Analytická teorie osobnosti
·  Osobnost pojímal jako samostatnou soustavu a nazýval ji PSYCHÉ
·  Každý je svou povahou jedinečný a vyjadřuje svou individualitu ve vztahu vůči okolí.
·  Kladl důraz na minulost jedince (zahrnul i fylogenetický vývoj jedince)
· Nevědomí rozdělil na NEVĚDOMÍ  KOLEKTIVNÍ a  NEVĚDOMÍ  OSOBNÍ
· Důraz na sebeuskutečnění, což podle něho znamenalo, že je člověk zralý a je z něj dobře přizpůsobená osoba
· Zavedl pojem CELISTVOST ve smyslu zásadní jednoty osobnosti
 
Struktura osobnosti - PSYCHÉ
Obsahuje 4 hlavní subsystémy: 1) Kolektivní nevědomí        2) Osobní nevědomí     3) EGO (vědomé JÁ)     4) Bytostné JÁ
 
v  1, KOLEKTIVNÍ NEVĚDOMÍ 
aaaspan style="font:7.0pt "Times New Roman"">  zděděná část nevědomí (obsahuje zkušenosti od našich předků)
aaaspan style="font:7.0pt "Times New Roman"">  Jung vnímá kolektivní nevědomí jako zdroj moudrosti
 
-  ARCHETYPY
- jsou obsažena v kolektivním nevědomí
- jsou to jevy přejaté od předků, prapůvodní představy jako příklady archetypů hrdiny, dítěte, moudrého člověka..
- jsou emočně nabité a mají na člověka velký vliv
- jednotlivé archetypy pak tvoří celek, z něhož se některé oddělily, osamostatnily a nesou určitý význam a důležitý prvek → PERSONA, ANIMUS/ANIMA, STÍN, BYTOSTNÉ JÁ
 
o PERSONA
- má dvě různé role :1) ta, která je vidět navenek osobnosti
2) ta, která skrývá skutečnou roli jedince
- pomáhá člověku uchovat si svou jedinečnost při ovlivňování individuality okolím
- její povaha souvisí se spojením společenského přijetí (dojem na společnost) a osobní nezávislostí (skutečná povaha jedince)
- pozice persony, tedy to jak se mění úroveň její přizpůsobivosti, je závislá na období, ve kterém se rozhodnutí udělá
o ANIMUS / ANIMA
- dva obrazy stejného archetypu, jeden obsažen v psyché ženy a druhý v psyché muže
ANIMUS: mužský obraz, který má v sobě žena !
ANIMA: ženský obraz, který má v sobě muž !
→ tato úmyslná záměna spočívá v tom, že umožňuje pochopení opačného pohlaví
- nese jisté nebezpečí, např.: muž posedlý animou může ztratit svou přizpůsobenou mužskou personu (svou mužnost) - bádání nad bisexualitou
o STÍN
- obsahuje ,,zvířecí stínové pudy“ - představuje tendenci k primitivním způsobům života
- tento archetyp dodává psyché svou životnost (navazuje na pudy – S. Freuda)
o BYTOSTNÉ JÁ
 
v  2, OSOBNÍ NEVĚDOMÍ
- je získaná část psyché
- je tvořeno ze zážitků, které byly zapomenuty, zasunuty, vytěsněny
-  KOMPLEXY
- jsou psychické prvky, které se vymkly kontrole
- jsou umístěny v ,,temné oblasti“ psyché
- tvoří je osobní zážitky, prožitky, vzpomínky a myšlenky → jejich síla je závislá na emoční stránce jedince a na typu zážitku (především zážitky traumatické), často bývají spojovány s důležitými osobami (s autoritou, např.: s rodiči,…)
- pro osobní vývoj mohou býti velmi škodlivé (lze je vyřešit, odstranit)
 
-  EGO A BYTOSTNÉ JÁ
- tyto dvě specifika by měla být v úzkém kontaktu.
- EGO = zástupce vědomí je odpovědné za chování osoby a její trvalou identitu (uvažování,
 cítění, rozhodování) – jeho funkcí je vést osobu
- BYTOSTNÉ ,,JÁ” nejmocnější v tom, aby člověk dospěl k vnitřnímu růstu
- snaží se o vyváženost mezi vědomím a nevědomím → ,,prostředník“ , díky jeho
 vlastnostem může obohatit ego a podpořit tak sebeuskutečňování a celistvost jedince
aaab style="mso-bidi-font-weight:normal">obsahuje jak vědomou tak nevědomou psyché → nadřazenost vědomému EGU
- ústřední bod osobnosti, díky němuž se uchovává rovnováha v životě
 
Osobní povolání
- Podle Junga si ho každý z nás musí plně uvědomovat zachováním své jedinečnosti
- Vývojový obrat – do 30.-40. roku v životě využívá člověk EGO (vědomé ,,JÁ“), ve 2. pol. života dochází k upřednostňování vědomí ve vztahu s nevědomím → spojitost EGA s BYTOSTNÝM JÁ (nový pohled na život)
- ve středních letech se mění zájmy člověka z hmotných na nehmotné (filozofické, náboženské a kulturní otázky)
aaai style="mso-bidi-font-style:normal"> Posedlost → dojde k ní v případě, že ego neumožní konfrontaci s bytostným JÁ, díky tomu nastane situace v níž hlavní roli mají komplexy → ty mohou ovládnout ego a tím se také zmocnit vlády nad osobností→ to může vést až k poruchám osobnosti, např.: schizofrenie
 
Jungova typologie
· Typ osobnosti podle otevřenosti - používá se dodnes
INTROVERZE x EXTROVERZE (každý má v sobě oba typy, vždy jeden z nich převládá)
· Typ osobnosti podle síly čtyř ,,mohutností“ (psychických funkcí).

Myšlení - ,,co zkoumaný předmět je“
Cítění - ,,ocenění hodnoty předmětu“
SSmyslové vnímání - chuť, hmat, čich, zrak, sluch
I  Intuice - ,,skrytý význam předmětu“