Carl Gustav Jung
Carl Gustav Jung (1875 - 1961)
- Zakladatel Analytické teorie osobnosti
-
Založil školu analytické psychologie
- Švýcarský lékař a psychoterapeut
- Pochopení
lidské psychiky na pozadí světa snů, umění, mytologie, náboženství a filosofie
- Zkoumal příčiny a léčbu
schizofrenie
- Kniha ,,Slova Duše“, spolupráce s Freudem
Analytická teorie
osobnosti
· Osobnost pojímal jako samostatnou soustavu a nazýval ji PSYCHÉ
·
Každý je svou povahou jedinečný a vyjadřuje svou individualitu ve vztahu vůči okolí.
· Kladl důraz na minulost jedince (zahrnul i fylogenetický vývoj jedince)
· Nevědomí rozdělil na
NEVĚDOMÍ KOLEKTIVNÍ a NEVĚDOMÍ OSOBNÍ
· Důraz na sebeuskutečnění, což podle
něho znamenalo, že je člověk zralý a je z něj dobře přizpůsobená osoba
· Zavedl pojem
CELISTVOST ve smyslu zásadní jednoty osobnosti
Struktura osobnosti -
PSYCHÉ
Obsahuje 4 hlavní subsystémy: 1) Kolektivní nevědomí 2)
Osobní nevědomí 3) EGO (vědomé JÁ) 4) Bytostné JÁ
v
1, KOLEKTIVNÍ NEVĚDOMÍ
aaaspan style="font:7.0pt "Times New Roman""> zděděná
část nevědomí (obsahuje zkušenosti od našich předků)
aaaspan style="font:7.0pt "Times New
Roman""> Jung vnímá kolektivní nevědomí jako zdroj moudrosti
- ARCHETYPY
- jsou obsažena v kolektivním nevědomí
- jsou to jevy přejaté od předků, prapůvodní představy jako
příklady archetypů hrdiny, dítěte, moudrého člověka..
- jsou emočně nabité a mají na člověka velký
vliv
- jednotlivé archetypy pak tvoří celek, z něhož se některé oddělily, osamostatnily a nesou určitý význam a důležitý
prvek → PERSONA, ANIMUS/ANIMA, STÍN, BYTOSTNÉ JÁ
o PERSONA
- má dvě různé
role :1) ta, která je vidět navenek osobnosti
2) ta, která skrývá skutečnou roli jedince
- pomáhá člověku uchovat si svou jedinečnost při ovlivňování individuality okolím
- její povaha
souvisí se spojením společenského přijetí (dojem na společnost) a osobní nezávislostí (skutečná povaha jedince)
- pozice
persony, tedy to jak se mění úroveň její přizpůsobivosti, je závislá na období, ve kterém se rozhodnutí
udělá
o ANIMUS / ANIMA
- dva obrazy stejného archetypu, jeden obsažen v psyché ženy a druhý
v psyché muže
ANIMUS: mužský obraz, který má v sobě žena !
ANIMA: ženský
obraz, který má v sobě muž !
→ tato úmyslná záměna spočívá v tom, že umožňuje pochopení
opačného pohlaví
- nese jisté nebezpečí, např.: muž posedlý animou může ztratit svou přizpůsobenou mužskou personu (svou
mužnost) - bádání nad bisexualitou
o STÍN
- obsahuje ,,zvířecí stínové pudy“ - představuje
tendenci k primitivním způsobům života
- tento archetyp dodává psyché svou životnost (navazuje na
pudy – S. Freuda)
o BYTOSTNÉ JÁ
v 2, OSOBNÍ NEVĚDOMÍ
- je
získaná část psyché
- je tvořeno ze zážitků, které byly zapomenuty, zasunuty, vytěsněny
-
KOMPLEXY
- jsou psychické prvky, které se vymkly kontrole
- jsou umístěny v ,,temné
oblasti“ psyché
- tvoří je osobní zážitky, prožitky, vzpomínky a myšlenky → jejich síla je závislá na
emoční stránce jedince a na typu zážitku (především zážitky traumatické), často bývají spojovány s důležitými osobami (s autoritou,
např.: s rodiči,…)
- pro osobní vývoj mohou býti velmi škodlivé (lze je vyřešit, odstranit)
-
EGO A BYTOSTNÉ JÁ
- tyto dvě specifika by měla být v úzkém kontaktu.
- EGO = zástupce
vědomí je odpovědné za chování osoby a její trvalou identitu (uvažování,
cítění, rozhodování) – jeho funkcí
je vést osobu
- BYTOSTNÉ ,,JÁ” nejmocnější v tom, aby člověk dospěl k vnitřnímu růstu
-
snaží se o vyváženost mezi vědomím a nevědomím → ,,prostředník“ , díky jeho
vlastnostem může obohatit ego a
podpořit tak sebeuskutečňování a celistvost jedince
aaab style="mso-bidi-font-weight:normal">obsahuje jak
vědomou tak nevědomou psyché → nadřazenost vědomému EGU
- ústřední bod osobnosti, díky němuž se uchovává rovnováha
v životě
Osobní povolání
- Podle Junga si ho každý z nás musí plně
uvědomovat zachováním své jedinečnosti
- Vývojový obrat – do 30.-40. roku
v životě využívá člověk EGO (vědomé ,,JÁ“), ve 2. pol. života dochází
k upřednostňování vědomí ve vztahu s nevědomím → spojitost EGA s BYTOSTNÝM JÁ (nový pohled na život)
- ve
středních letech se mění zájmy člověka z hmotných na nehmotné (filozofické, náboženské a kulturní
otázky)
aaai style="mso-bidi-font-style:normal"> Posedlost → dojde k ní v případě, že ego
neumožní konfrontaci s bytostným JÁ, díky tomu nastane situace v níž hlavní roli mají komplexy → ty mohou
ovládnout ego a tím se také zmocnit vlády nad osobností→ to může vést až k poruchám osobnosti, např.: schizofrenie
Jungova typologie
· Typ osobnosti podle otevřenosti - používá se dodnes
INTROVERZE x EXTROVERZE (každý má v sobě oba typy, vždy jeden z nich převládá)
· Typ osobnosti
podle síly čtyř ,,mohutností“ (psychických funkcí).
Myšlení - ,,co zkoumaný předmět
je“
Cítění - ,,ocenění hodnoty předmětu“
SSmyslové vnímání - chuť, hmat, čich, zrak,
sluch
I Intuice - ,,skrytý význam předmětu“
Zones.sk – Zóny pre každého študenta