Typy společnosti
společnost
- skupina lidí, kteří žijí na určitém území, podléhají témuž systému politické autority a moci,
uvědomují si že mají jinou identitu než ostatní skupiny žijící v jejich sousedství
- běžné použití termínu – zvláštní
sdružení lidí, skupina lidí s vysokou prestiží, společnost jakéhokoli druhu
- sociologické použití termínu – pro velký komplex
lidí a lidských vztahů, jako označení týkající se systému interakce
sociální skupiny
-
významný zprostředkující článek mezi člověkem jako izolovaným individuem a společností jako globálním sociálním útvarem
-
zásadní význam pro povahu člověka – v jakých skupinách žije
pro společnost – z jakých skupin se skládá
- skupina
– když určitý člověk má něco společného s řadou druhých lidí, tato skutečnost ovlivňuje jeho jednání vůči nim a odlišuje ho od
ostatních lidí mimo skupinu
a) malé skupiny – rozhodující není numerický počet, ale způsob jejího kontaktu –
umožňují bezprostřední kontakt tváří v tvář (face to face) – počet by neměl přesahovat 20-40 let
b) velké skupiny –
budují svůj pocit identity na základě interakce v malých skupinách
a) primární – osobní vztahy laděny intimně
– vztah ke skupině se tvoří skrze vztahy k jejím jednotlivým členům
b) sekundární – vztah ke svým kolegům se získává
na základě toho, že je členem stejné skupiny
formální × neformální – podle stupně, v němž jsou explicitně
vytvářeny pozice členů a jejich vzájemná práva a povinnosti
a) členské – jedinec aktuálně náleží do skupiny
b) referenční – jedinec nemusí být jejím členem, přestože má stejné hodnoty a jednání
a) skupina my
(in group) – jedinec se považuje za člena skupiny
b) skupiny oni (out group) – opak referenční – distancuje se od těch,
které nazývá oni
primární skupiny
- základní role při vytváření společenského profilu a ideálu
jedince
- formuluje základním způsobem osobnost jedince
- znaky
- přímý kontakt jednotlivých členů
-
nespecializovaný, univerzální charakter
- relativní trvanlivost
- malý počet členů
- relativní intimnost vzájemných
vztahů
- např. rodina, kroužek přátel a jiná uskupení
mechanismus utváření osobnosti člověka v primárních
skupinách – znaky: (Z.Baumann)
a) vštěpování cílů jednání – utváření vztahu k určitým hodnotám
b) vštěpování
prostředků, jejichž pomocí se má dosahovat uvedených cílů
c) určování a vštěpování norem jednání – horních a dolních hranic
jednání
obvykle vyžadování konformismu (na univerzitě – plnění studijních povinností)
- dolní hranice – oblast
anomického chování – odmítnutí kodexu skupiny (neplnění povinností)
- horní hranice – sféra nekonformního chování –
přílišná horlivost (přehnané biflování)
d) poskytování motivací zdůvodňující snahu o dosažení cílů, které skupina propaguje
(ideologie)
e) stanovení a propagování vzoru chování, který se skládá z výše popsaných cílů, prostředků, norem a motivací
f) hodnocení skutečného chování členů skupiny
g) používání sankcí, podle toho v jaké míře se shoduje skutečné chování se
vzorem chování
sankce udržují disciplínu členů skupiny
- pozitivní sankce –prestiž, úcta
- negativní sankce
– zbavení prestiže, demonstrace nedůvěry, veřejná výtka, zbavení funkce
nejvyšším trestem – vyloučení ze skupiny
skupiny s formálními, neosobními pojítky mezi členy
- velké skupiny, velké územní rozptýlení členů
-
organizace – dělení na politické, ekonomické, kulturní, náboženské, sportovní, výchovné…
- vznik zvláštní funkce
regulování a koordinace jiných lidí - zvláštní kolektivy, které plní tuto roli
moc – schopnost prosadit svou vůli i proti vůli
ostatních
autorita – schopnost prosadit vlastní vůli se souhlasem ostatních
metody k dosažení závaznost
rozhodnutí
a) donucení
- možnost přinutit objekt moci ke konformnímu jednání i proti jeho vůli
-
formy donucení
a) fyzické donucení nebo násilí
spojeno s používáním prostředků donucení – ozbrojené
oddíly, vězení, trestní tábory
dnes se užívá výlučně ve státní organizaci v souhlase s platným zákonodárstvím
b)
ekonomické násilí
hrozba materiálních ztrát
forma zadržení části nebo celého výdělku n.
zaplacení peněžité pokuty
c) nátlak veřejného mínění – nátlak okolí
hrozba ztráty prestiže, oslabení
úcty
b) autorita
- rozhodnutí se plní bez praktického použití některé formy donucení
- poslušnost
vůči rozhodnutí se stala vnitřním příkazem
- proces přeměny této poslušnosti na vnitřní příkaz se neobejde bez praktického
použití donucení
- autorita - určitá psychická stopa dříve používaného donucení
- čistá autorita není možná –
donucení je její součástí in potentia
c) manipulace
- využití pozitivních sankcí
- systém odměn
k povzbuzení žádoucího jednání
charakter materiální nebo prestižní (zvýšení výdělku, prémie, pochvaly, diplomy, postup
v organizační hierarchii)
Typologie historických společností - sociologická
- spjato
s evoluční teorií
- nahrazuje dělení společností na prvobytně pospolnou, feudální n.antiku, středověk, novověk
-
ovlivněno základními typy diferenciace
a) diferenciace segmentární – charakteristické pro archaickou společnost
b)
diferenciace stratifikační – tradiční společnost
c) diferenciace funkcionální – moderní společnost
kulturní univerzálie
- společné znaky všech nebo téměř všech společností
- jazyk, forma rodiny, instituce
manželství, náboženské rituály, majetková práva, zákaz incestu, umění, tanec, zdobení těla, hry, dávání darů, žertování,
hygienická pravidla
- v každé kategorii existuje mnoho různých variací, v různých kulturách se definice významně liší
a) archaické společnosti
- segmentární společnost – společnosti podobného způsobu života
mezi nimiž není žádné užší spojení
- lidé žili v malých tlupách, kmenech - nepřesahují 30-40 osob
lovci a
sběrači
- nejstarší typ lidské společnosti
- získávali obživu lovem, rybařením a sbíráním jedlých rostlin
rostoucích ve volné přírodě
- společné rysy:
- nerovnost se projevuje v malé míře
- jsou neustále v pohybu
(nemají žádné dopravní prostředky) - každým rokem migrují
- nemají stálé složení
- rozdíly ve společenském postavení
vyplývají výlučně z rozdílu věku a pohlaví
- nemají velký zájem o rozvoj hmotného bohatství
- jejich hlavní hodnoty
jsou náboženské povahy
pastevci
- společné rysy:
- hlavním
zdrojem obživy jsou domestikovaná zvířata
- migrují z jedné oblasti do druhé v závislosti na ročních obdobích
- k přesunům
využívají zvířata
- rozsáhlejší komunity
- větší majetková a mocenská nerovnost (náčelníci, vůdci kmenů a přední
bojovníci mají značnou osobní moc)
zemědělci
- společné rysy:
- hlavním zdrojem obživy je pěstování různých plodin
- žijí ve větších komunitách a usedle - mohou vznikat obchodní a
politické vazby
- shromažďují větší množství hmotných statků
b) tradiční společnosti –
předmoderní
- početně veliké, složitě strukturované a hierarchické
- založené na rozvoji měst
- výrazné
nerovnosti v bohatství i v moci
- spojeny s vládou králů, císařů
- = civilizace, tradiční státy – většina z nich
říšemi, zahrnující i jiná národní společenství
- významná část obyvatelstva se přímo nepodílela na výrobě potravy
- přísně stratifikačně diferencována – rozdělení společnosti na aristokraty a zbytek obyvatel
- podstatná rozhodnutí
legitimována tradicí
c) moderní společnost – průmyslová
- důvodem, proč zanikly
tradiční státy, industrializace (= nástup strojní výroby) – vznik v Anglii jako výsledek „průmyslové revoluce“, zahájené v
18.st.
- tempo technických inovací velmi rychlé
- většina zaměstnaného obyvatelstva pracuje v továrnách nebo úřadech
- vysoký stupeň urbanizace - většina lidí žije ve městech, kde se vytvářejí pracovní místa
- společenský život se stává
neosobnějším a anonymnějším
- velké organizace ovlivňují životy prakticky všech lidí – přímý vliv
- industrializace
urychlila cestování a komunikaci, což umožnilo vznik integrovanějších „národních“ společenství
- průmyslové společnosti byly
prvními národními státy v moderním slova smyslu
- radikální přeměna role trhu – stávají se komplexním
seberegulujícím tržním systémem
přeměna půdy a práce na zboží - vznik jejich tržní ceny (mzda a renta)
industriální společnost
- soudobá, technicky vyspělá společnost s určitými společnými znaky v ekonomice,
kultuře
- společnost, kde převládá průmyslová velkovýroba, jejím znakem je moderní průmyslový velkopodnik
-
charakterizována výrobou zboží
hlavní znaky
a) podnik úplně oddělen od rodinných svazků
b) průmyslový podnik vede
k novému typu dělby moci
c) průmyslový podnik předpokládá akumulaci kapitálu
d) dochází ke koncentraci pracovního místa a
pracovní síly
- také označení - společnost blahobytu, společnost středního stavu, společnost volného času
- společnost
práce a výkonu, ve které se stupňuje životní tempo
- naráží na meze – nebezpečí vyčerpání energetických zdrojů,
přelidněním velkoměst, znečištění životního prostředí
požadovaná změna životní orientace - postcivilizační,
postkapitalistická společnost
postindustriální společnost
- Daniel Bell, Alain Touraine
- formuje se zcela
nová vládnoucí elita – vědci a technologové
- přechod od výroby k ekonomickému růstu řízenému na základě informací
hlavní znaky
a) přechod od hospodářské výroby k ekonomice služeb
b) převaha třídy odborníků a techniků
c) priorita
technických znalostí
d) plánování technologického růstu
e) vytvoření intelektuální technologie
- přesun pracovních
sil do sektoru služeb
- nejdůležitějším typem vědění – teoretické poznání
- věda a technika určují sociální,
kulturní a ekonomické změny
- změny v profesní struktuře – pracovníci duševní a inženýrsko-technický
- expanze
vzdělání, vědeckého výzkumu, administrativní správy
- meritokracie – moc technické a odborné inteligenci
-
postmoderní společnost
- technologická změna
- společnost se může vyvíjet pluralisticky
- jakoby
kulturní replika postindustriální společnosti
hlavní rysy
a) společnost založená na vyspělé technologii, fascinovaná
informační explozí a nadšená konzumními možnostmi a mediálními obrazy
b) nepotřebuje tradici, distancuje se od minulosti
c) je
diferenciovaná procesem opačným k procesu, který vymezoval modernitu jako integraci –diferenciace, která se projevuje nejen ve sféře
profesní, ale především v kulturní
postmoderní × postindustriální
postmoderní – odkazuje k modernitě jako svému
východisku, akcentuje politické a kulturní faktory života
postindustriální – označení odkazuje k technicko-ekonomickému
východisku
funkcionálně diferenciovaná
- pojetí společnosti jako systému
- společnost se sestává z mnoha
specializovaných oblastí, které jsou na sobě funkcionálně závislé, nejsou uspořádány hierarchicky či vertikálně
- žádná
z nich nemá jednoznačně dominantní
- sociální systémy – ekonomika, politika, právo, věda…
- změna jednoho systému
vyvolá změny v ostatních, ale kontrola a regulace podléhá specifickým vlastnostem každého z nich
moderní společnosti
neustále produkují problémy a zároveň vytvářejí mechanismy k jejich řešení.
rozdělení moderní společnosti
a) první svět
- průmyslové státy Evropy, USA, Kanada, Austrálie, Japonsko
- prošly procesem industrializace
- vyznačují se tržní ekonomikou
- protipólem zemí druhého světa
b) druhý svět
-
komunistické společnosti tehdejšího SSSR a východní Evropy
- vyznačovaly se centrálně plánovanou ekonomikou¨
-
podíl soukromé sféry byl velmi malý
c) třetí svět
- oblasti Afriky, Asie, Jižní Ameriky
- méně
rozvinuté, rozvojové země
Zones.sk – Zóny pre každého študenta