Typy společnosti

Spoločenské vedy » Psychológia

Autor: Chlapec oliverius
Typ práce: Referát
Dátum: 01.09.2009
Jazyk: Čeština
Rozsah: 1 554 slov
Počet zobrazení: 7 443
Tlačení: 600
Uložení: 587
Praktické!

společnost
-  skupina lidí, kteří žijí na určitém území, podléhají témuž systému politické autority a moci, uvědomují si že mají jinou identitu než ostatní skupiny žijící v jejich sousedství
-  běžné použití termínu – zvláštní sdružení lidí, skupina lidí s vysokou prestiží, společnost jakéhokoli druhu
-  sociologické použití termínu – pro velký komplex lidí a lidských vztahů, jako označení týkající se systému interakce
 
sociální skupiny
-  významný zprostředkující článek mezi člověkem jako izolovaným individuem a společností jako globálním sociálním útvarem
-  zásadní význam pro povahu člověka – v jakých skupinách žije

pro společnost – z jakých skupin se skládá
-  skupina – když určitý člověk má něco společného s řadou druhých lidí, tato skutečnost ovlivňuje jeho jednání vůči nim a odlišuje ho od ostatních lidí mimo skupinu
 
a) malé skupiny – rozhodující není numerický počet, ale způsob jejího kontaktu – umožňují bezprostřední kontakt tváří v tvář (face to face) – počet by neměl přesahovat 20-40 let
b) velké skupiny – budují svůj pocit identity na základě interakce v malých skupinách
 
a) primární – osobní vztahy laděny intimně – vztah ke skupině se tvoří skrze vztahy k jejím jednotlivým členům
b) sekundární – vztah ke svým kolegům se získává na základě toho, že je členem stejné skupiny
 
formální × neformální – podle stupně, v němž jsou explicitně vytvářeny pozice členů a jejich vzájemná práva a povinnosti
 
a) členské – jedinec aktuálně náleží do skupiny
b) referenční – jedinec nemusí být jejím členem, přestože má stejné hodnoty a jednání
 
a) skupina my (in group) – jedinec se považuje za člena skupiny
b) skupiny oni (out group) – opak referenční – distancuje se od těch, které nazývá oni
 
primární skupiny
-  základní role při vytváření společenského profilu a ideálu jedince
-  formuluje základním způsobem osobnost jedince
-  znaky

- přímý kontakt jednotlivých členů
- nespecializovaný, univerzální charakter
- relativní trvanlivost
- malý počet členů
- relativní intimnost vzájemných vztahů
- např. rodina, kroužek přátel a jiná uskupení
 
mechanismus utváření osobnosti člověka v primárních skupinách – znaky: (Z.Baumann)
a) vštěpování cílů jednání – utváření vztahu k určitým hodnotám
b) vštěpování prostředků, jejichž pomocí se má dosahovat uvedených cílů
c) určování a vštěpování norem jednání – horních a dolních hranic jednání

obvykle vyžadování konformismu (na univerzitě – plnění studijních povinností)

- dolní hranice – oblast anomického chování – odmítnutí kodexu skupiny (neplnění povinností)

- horní hranice – sféra nekonformního chování – přílišná horlivost (přehnané biflování)
d) poskytování motivací zdůvodňující snahu o dosažení cílů, které skupina propaguje (ideologie)
e) stanovení a propagování vzoru chování, který se skládá z výše popsaných cílů, prostředků, norem a motivací
f)  hodnocení skutečného chování členů skupiny
g) používání sankcí, podle toho v jaké míře se shoduje skutečné chování se vzorem chování

sankce udržují disciplínu členů skupiny

- pozitivní sankce –prestiž, úcta
- negativní sankce – zbavení prestiže, demonstrace nedůvěry, veřejná výtka, zbavení funkce

nejvyšším trestem – vyloučení ze skupiny

skupiny s formálními, neosobními pojítky mezi členy
-  velké skupiny, velké územní rozptýlení členů
-  organizace – dělení na politické, ekonomické, kulturní, náboženské, sportovní, výchovné…
-  vznik zvláštní funkce regulování a koordinace jiných lidí - zvláštní kolektivy, které plní tuto roli
moc – schopnost prosadit svou vůli i proti vůli ostatních
autorita – schopnost prosadit vlastní vůli se souhlasem ostatních
 
metody k dosažení závaznost rozhodnutí
a) donucení
-  možnost přinutit objekt moci ke konformnímu jednání i proti jeho vůli
-  formy donucení
a) fyzické donucení nebo násilí

spojeno s používáním prostředků donucení – ozbrojené oddíly, vězení, trestní tábory

dnes se užívá výlučně ve státní organizaci v souhlase s platným zákonodárstvím
b) ekonomické násilí

hrozba materiálních ztrát

forma zadržení části nebo celého výdělku n. zaplacení peněžité pokuty
c) nátlak veřejného mínění – nátlak okolí

hrozba ztráty prestiže, oslabení úcty
b) autorita
-  rozhodnutí se plní bez praktického použití některé formy donucení
-  poslušnost vůči rozhodnutí se stala vnitřním příkazem
-  proces přeměny této poslušnosti na vnitřní příkaz se neobejde bez praktického použití donucení
-  autorita - určitá psychická stopa dříve používaného donucení
-  čistá autorita není možná – donucení je její součástí in potentia
c) manipulace
-  využití pozitivních sankcí
-  systém odměn k povzbuzení žádoucího jednání

charakter materiální nebo prestižní (zvýšení výdělku, prémie, pochvaly, diplomy, postup v organizační hierarchii)
 
Typologie historických společností - sociologická
-  spjato s evoluční teorií
-  nahrazuje dělení společností na prvobytně pospolnou, feudální n.antiku, středověk, novověk
-  ovlivněno základními typy diferenciace
a) diferenciace segmentární – charakteristické pro archaickou společnost
b) diferenciace stratifikační – tradiční společnost
c) diferenciace funkcionální – moderní společnost
 
kulturní univerzálie
-  společné znaky všech nebo téměř všech společností
-  jazyk, forma rodiny, instituce manželství, náboženské rituály, majetková práva, zákaz incestu, umění, tanec, zdobení těla, hry, dávání darů, žertování, hygienická pravidla
-  v každé kategorii existuje mnoho různých variací, v různých kulturách se definice významně liší
 
a) archaické společnosti
-  segmentární společnost – společnosti podobného způsobu života mezi nimiž není žádné užší spojení
-  lidé žili v malých tlupách, kmenech - nepřesahují 30-40 osob
lovci a sběrači
-  nejstarší typ lidské společnosti
-  získávali obživu lovem, rybařením a sbíráním jedlých rostlin rostoucích ve volné přírodě
-  společné rysy:

- nerovnost se projevuje v malé míře
- jsou neustále v pohybu (nemají žádné dopravní prostředky) - každým rokem migrují
- nemají stálé složení
- rozdíly ve společenském postavení vyplývají výlučně z rozdílu věku a pohlaví

- nemají velký zájem o rozvoj hmotného bohatství
- jejich hlavní hodnoty jsou náboženské povahy

pastevci

-  společné rysy:
- hlavním zdrojem obživy jsou domestikovaná zvířata
- migrují z jedné oblasti do druhé v závislosti na ročních obdobích
- k přesunům využívají zvířata
- rozsáhlejší komunity

- větší majetková a mocenská nerovnost (náčelníci, vůdci kmenů a přední bojovníci mají značnou osobní moc)

zemědělci


-  společné rysy:
- hlavním zdrojem obživy je pěstování různých plodin
- žijí ve větších komunitách a usedle - mohou vznikat obchodní a politické vazby
- shromažďují větší množství hmotných statků
 
b) tradiční společnosti – předmoderní
-  početně veliké, složitě strukturované a hierarchické
-  založené na rozvoji měst
-  výrazné nerovnosti v bohatství i v moci
-  spojeny s vládou králů, císařů
-  = civilizace, tradiční státy – většina z nich říšemi, zahrnující i jiná národní společenství
-  významná část obyvatelstva se přímo nepodílela na výrobě potravy
-  přísně stratifikačně diferencována – rozdělení společnosti na aristokraty a zbytek obyvatel
-  podstatná rozhodnutí legitimována tradicí
 
c) moderní společnost – průmyslová
-  důvodem, proč zanikly tradiční státy, industrializace (= nástup strojní výroby) – vznik v Anglii jako výsledek „průmyslové revoluce“, zahájené v 18.st.
-  tempo technických inovací velmi rychlé
-  většina zaměstnaného obyvatelstva pracuje v továrnách nebo úřadech
-  vysoký stupeň urbanizace - většina lidí žije ve městech, kde se vytvářejí pracovní místa

- společenský život se stává neosobnějším a anonymnějším
-  velké organizace ovlivňují životy prakticky všech lidí – přímý vliv
-  industrializace urychlila cestování a komunikaci, což umožnilo vznik integrovanějších „národních“ společenství
-  průmyslové společnosti byly prvními národními státy v moderním slova smyslu
-  radikální přeměna role trhu – stávají se komplexním seberegulujícím tržním systémem

přeměna půdy a práce na zboží - vznik jejich tržní ceny (mzda a renta)
 
industriální společnost
-  soudobá, technicky vyspělá společnost s určitými společnými znaky v ekonomice, kultuře
-  společnost, kde převládá průmyslová velkovýroba, jejím znakem je moderní průmyslový velkopodnik
-  charakterizována výrobou zboží
hlavní znaky
a) podnik úplně oddělen od rodinných svazků
b) průmyslový podnik vede k novému typu dělby moci
c) průmyslový podnik předpokládá akumulaci kapitálu
d) dochází ke koncentraci pracovního místa a pracovní síly
-  také označení - společnost blahobytu, společnost středního stavu, společnost volného času
-  společnost práce a výkonu, ve které se stupňuje životní tempo
-  naráží na meze – nebezpečí vyčerpání energetických zdrojů, přelidněním velkoměst, znečištění životního prostředí
 
požadovaná změna životní orientace - postcivilizační, postkapitalistická společnost
postindustriální společnost
-  Daniel Bell, Alain Touraine
-  formuje se zcela nová vládnoucí elita – vědci a technologové
-  přechod od výroby k ekonomickému růstu řízenému na základě informací
hlavní znaky
a) přechod od hospodářské výroby k ekonomice služeb
b) převaha třídy odborníků a techniků
c) priorita technických znalostí
d) plánování technologického růstu
e) vytvoření intelektuální technologie
-  přesun pracovních sil do sektoru služeb
-  nejdůležitějším typem vědění – teoretické poznání
-  věda a technika určují sociální, kulturní a ekonomické změny
-  změny v profesní struktuře – pracovníci duševní a inženýrsko-technický
-  expanze vzdělání, vědeckého výzkumu, administrativní správy
-  meritokracie – moc technické a odborné inteligenci
-   
postmoderní společnost
-  technologická změna
-  společnost se může vyvíjet pluralisticky
-  jakoby kulturní replika postindustriální společnosti
hlavní rysy
a) společnost založená na vyspělé technologii, fascinovaná informační explozí a nadšená konzumními možnostmi a mediálními obrazy
b) nepotřebuje tradici, distancuje se od minulosti
c) je diferenciovaná procesem opačným k procesu, který vymezoval modernitu jako integraci –diferenciace, která se projevuje nejen ve sféře profesní, ale především v kulturní
 
postmoderní × postindustriální
postmoderní – odkazuje k modernitě jako svému východisku, akcentuje politické a kulturní faktory života
postindustriální – označení odkazuje k technicko-ekonomickému východisku
 
funkcionálně diferenciovaná
-  pojetí společnosti jako systému
-  společnost se sestává z mnoha specializovaných oblastí, které jsou na sobě funkcionálně závislé, nejsou uspořádány hierarchicky či vertikálně
-  žádná z nich nemá jednoznačně dominantní
-  sociální systémy – ekonomika, politika, právo, věda…
-  změna jednoho systému vyvolá změny v ostatních, ale kontrola a regulace podléhá specifickým vlastnostem každého z nich
 
moderní společnosti neustále produkují problémy a zároveň vytvářejí mechanismy k jejich řešení.
 
rozdělení moderní společnosti
a) první svět
-  průmyslové státy Evropy, USA, Kanada, Austrálie, Japonsko
-  prošly procesem industrializace
-  vyznačují se tržní ekonomikou
-  protipólem zemí druhého světa
b) druhý svět
-  komunistické společnosti tehdejšího SSSR a východní Evropy
-  vyznačovaly se centrálně plánovanou ekonomikou¨
-  podíl soukromé sféry byl velmi malý
c) třetí svět
-  oblasti Afriky, Asie, Jižní Ameriky
-  méně rozvinuté, rozvojové země
Oboduj prácu: 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 (10-najlepšie, priemer: 5)


Založiť nové konto Pridať nový referát

Odporúčame

Spoločenské vedy » Psychológia

:: KATEGÓRIE - Referáty, ťaháky, maturita:

0.017