Typy společnosti

Typy společnosti

společnost

– skupina lidí, kteří žijí na určitém území, podléhají témuž systému politické autority a moci, uvědomují si že mají jinou identitu než ostatní skupiny žijící v jejich sousedství

– běžné použití termínu – zvláštní sdružení lidí, skupina lidí s vysokou prestiží, společnost jakéhokoli druhu

– sociologické použití termínu – pro velký komplex lidí a lidských vztahů, jako označení týkající se systému interakce

sociální skupiny

– významný zprostředkující článek mezi člověkem jako izolovaným individuem a společností jako globálním sociálním útvarem

– zásadní význam pro povahu člověka – v jakých skupinách žije

pro společnost – z jakých skupin se skládá

– skupina – když určitý člověk má něco společného s řadou druhých lidí, tato skutečnost ovlivňuje jeho jednání vůči nim a odlišuje ho od ostatních lidí mimo skupinu

a) malé skupiny – rozhodující není numerický počet, ale způsob jejího kontaktu – umožňují bezprostřední kontakt tváří v tvář (face to face) – počet by neměl přesahovat 20-40 let

b) velké skupiny – budují svůj pocit identity na základě interakce v malých skupinách

a) primární – osobní vztahy laděny intimně – vztah ke skupině se tvoří skrze vztahy k jejím jednotlivým členům

b) sekundární – vztah ke svým kolegům se získává na základě toho, že je členem stejné skupiny

formální × neformální – podle stupně, v němž jsou explicitně vytvářeny pozice členů a jejich vzájemná práva a povinnosti

a) členské – jedinec aktuálně náleží do skupiny

b) referenční – jedinec nemusí být jejím členem, přestože má stejné hodnoty a jednání

a) skupina my (in group) – jedinec se považuje za člena skupiny

b) skupiny oni (out group) – opak referenční – distancuje se od těch, které nazývá oni

primární skupiny

– základní role při vytváření společenského profilu a ideálu jedince

– formuluje základním způsobem osobnost jedince

– znaky

– přímý kontakt jednotlivých členů

– nespecializovaný, univerzální charakter

– relativní trvanlivost

– malý počet členů

– relativní intimnost vzájemných vztahů

– např. rodina, kroužek přátel a jiná uskupení

mechanismus utváření osobnosti člověka v primárních skupinách – znaky: (Z.Baumann)

a) vštěpování cílů jednání – utváření vztahu k určitým hodnotám

b) vštěpování prostředků, jejichž pomocí se má dosahovat uvedených cílů

c) určování a vštěpování norem jednání – horních a dolních hranic jednání

obvykle vyžadování konformismu (na univerzitě – plnění studijních povinností)

– dolní hranice – oblast anomického chování – odmítnutí kodexu skupiny (neplnění povinností)

– horní hranice – sféra nekonformního chování – přílišná horlivost (přehnané biflování)

d) poskytování motivací zdůvodňující snahu o dosažení cílů, které skupina propaguje (ideologie)

e) stanovení a propagování vzoru chování, který se skládá z výše popsaných cílů, prostředků, norem a motivací

f) hodnocení skutečného chování členů skupiny

g) používání sankcí, podle toho v jaké míře se shoduje skutečné chování se vzorem chování

sankce udržují disciplínu členů skupiny

– pozitivní sankce –prestiž, úcta

– negativní sankce – zbavení prestiže, demonstrace nedůvěry, veřejná výtka, zbavení funkce

nejvyšším trestem – vyloučení ze skupiny

skupiny s formálními, neosobními pojítky mezi členy

– velké skupiny, velké územní rozptýlení členů

– organizace – dělení na politické, ekonomické, kulturní, náboženské, sportovní, výchovné…

– vznik zvláštní funkce regulování a koordinace jiných lidí – zvláštní kolektivy, které plní tuto roli
moc – schopnost prosadit svou vůli i proti vůli ostatních
autorita – schopnost prosadit vlastní vůli se souhlasem ostatních

metody k dosažení závaznost rozhodnutí

a) donucení

– možnost přinutit objekt moci ke konformnímu jednání i proti jeho vůli

– formy donucení

a) fyzické donucení nebo násilí

spojeno s používáním prostředků donucení – ozbrojené oddíly, vězení, trestní tábory

dnes se užívá výlučně ve státní organizaci v souhlase s platným zákonodárstvím

b) ekonomické násilí

hrozba materiálních ztrát

forma zadržení části nebo celého výdělku n. zaplacení peněžité pokuty

c) nátlak veřejného mínění – nátlak okolí

hrozba ztráty prestiže, oslabení úcty
b) autorita

– rozhodnutí se plní bez praktického použití některé formy donucení

– poslušnost vůči rozhodnutí se stala vnitřním příkazem

– proces přeměny této poslušnosti na vnitřní příkaz se neobejde bez praktického použití donucení

– autorita – určitá psychická stopa dříve používaného donucení

– čistá autorita není možná – donucení je její součástí in potentia
c) manipulace

– využití pozitivních sankcí

– systém odměn k povzbuzení žádoucího jednání

charakter materiální nebo prestižní (zvýšení výdělku, prémie, pochvaly, diplomy, postup v organizační hierarchii)

Typologie historických společností – sociologická

– spjato s evoluční teorií

– nahrazuje dělení společností na prvobytně pospolnou, feudální n.antiku, středověk, novověk

– ovlivněno základními typy diferenciace

a) diferenciace segmentární – charakteristické pro archaickou společnost

b) diferenciace stratifikační – tradiční společnost

c) diferenciace funkcionální – moderní společnost

kulturní univerzálie

– společné znaky všech nebo téměř všech společností

– jazyk, forma rodiny, instituce manželství, náboženské rituály, majetková práva, zákaz incestu, umění, tanec, zdobení těla, hry, dávání darů, žertování, hygienická pravidla

– v každé kategorii existuje mnoho různých variací, v různých kulturách se definice významně liší

a) archaické společnosti

– segmentární společnost – společnosti podobného způsobu života mezi nimiž není žádné užší spojení

– lidé žili v malých tlupách, kmenech – nepřesahují 30-40 osob
lovci a sběrači

– nejstarší typ lidské společnosti

– získávali obživu lovem, rybařením a sbíráním jedlých rostlin rostoucích ve volné přírodě

– společné rysy:

– nerovnost se projevuje v malé míře

– jsou neustále v pohybu (nemají žádné dopravní prostředky) – každým rokem migrují

– nemají stálé složení

– rozdíly ve společenském postavení vyplývají výlučně z rozdílu věku a pohlaví

– nemají velký zájem o rozvoj hmotného bohatství

– jejich hlavní hodnoty jsou náboženské povahy

pastevci

– společné rysy:

– hlavním zdrojem obživy jsou domestikovaná zvířata

– migrují z jedné oblasti do druhé v závislosti na ročních obdobích

– k přesunům využívají zvířata

– rozsáhlejší komunity

– větší majetková a mocenská nerovnost (náčelníci, vůdci kmenů a přední bojovníci mají značnou osobní moc)

zemědělci

– společné rysy:

– hlavním zdrojem obživy je pěstování různých plodin

– žijí ve větších komunitách a usedle – mohou vznikat obchodní a politické vazby

– shromažďují větší množství hmotných statků

b) tradiční společnosti – předmoderní

– početně veliké, složitě strukturované a hierarchické

– založené na rozvoji měst

– výrazné nerovnosti v bohatství i v moci

– spojeny s vládou králů, císařů

– = civilizace, tradiční státy – většina z nich říšemi, zahrnující i jiná národní společenství

– významná část obyvatelstva se přímo nepodílela na výrobě potravy

– přísně stratifikačně diferencována – rozdělení společnosti na aristokraty a zbytek obyvatel

– podstatná rozhodnutí legitimována tradicí

c) moderní společnost – průmyslová

– důvodem, proč zanikly tradiční státy, industrializace (= nástup strojní výroby) – vznik v Anglii jako výsledek „průmyslové revoluce“, zahájené v 18.st.

– tempo technických inovací velmi rychlé

– většina zaměstnaného obyvatelstva pracuje v továrnách nebo úřadech

– vysoký stupeň urbanizace – většina lidí žije ve městech, kde se vytvářejí pracovní místa

– společenský život se stává neosobnějším a anonymnějším

– velké organizace ovlivňují životy prakticky všech lidí – přímý vliv

– industrializace urychlila cestování a komunikaci, což umožnilo vznik integrovanějších „národních“ společenství

– průmyslové společnosti byly prvními národními státy v moderním slova smyslu

– radikální přeměna role trhu – stávají se komplexním seberegulujícím tržním systémem

přeměna půdy a práce na zboží – vznik jejich tržní ceny (mzda a renta)

industriální společnost

– soudobá, technicky vyspělá společnost s určitými společnými znaky v ekonomice, kultuře

– společnost, kde převládá průmyslová velkovýroba, jejím znakem je moderní průmyslový velkopodnik

– charakterizována výrobou zboží
hlavní znaky

a) podnik úplně oddělen od rodinných svazků

b) průmyslový podnik vede k novému typu dělby moci

c) průmyslový podnik předpokládá akumulaci kapitálu

d) dochází ke koncentraci pracovního místa a pracovní síly

– také označení – společnost blahobytu, společnost středního stavu, společnost volného času

– společnost práce a výkonu, ve které se stupňuje životní tempo

– naráží na meze – nebezpečí vyčerpání energetických zdrojů, přelidněním velkoměst, znečištění životního prostředí

požadovaná změna životní orientace – postcivilizační, postkapitalistická společnost
postindustriální společnost

– Daniel Bell, Alain Touraine

– formuje se zcela nová vládnoucí elita – vědci a technologové

– přechod od výroby k ekonomickému růstu řízenému na základě informací
hlavní znaky

a) přechod od hospodářské výroby k ekonomice služeb

b) převaha třídy odborníků a techniků

c) priorita technických znalostí

d) plánování technologického růstu

e) vytvoření intelektuální technologie

– přesun pracovních sil do sektoru služeb

– nejdůležitějším typem vědění – teoretické poznání

– věda a technika určují sociální, kulturní a ekonomické změny

– změny v profesní struktuře – pracovníci duševní a inženýrsko-technický

– expanze vzdělání, vědeckého výzkumu, administrativní správy

– meritokracie – moc technické a odborné inteligenci

–
postmoderní společnost

– technologická změna

– společnost se může vyvíjet pluralisticky

– jakoby kulturní replika postindustriální společnosti
hlavní rysy

a) společnost založená na vyspělé technologii, fascinovaná informační explozí a nadšená konzumními možnostmi a mediálními obrazy

b) nepotřebuje tradici, distancuje se od minulosti

c) je diferenciovaná procesem opačným k procesu, který vymezoval modernitu jako integraci –diferenciace, která se projevuje nejen ve sféře profesní, ale především v kulturní

postmoderní × postindustriální
postmoderní – odkazuje k modernitě jako svému východisku, akcentuje politické a kulturní faktory života
postindustriální – označení odkazuje k technicko-ekonomickému východisku

funkcionálně diferenciovaná

– pojetí společnosti jako systému

– společnost se sestává z mnoha specializovaných oblastí, které jsou na sobě funkcionálně závislé, nejsou uspořádány hierarchicky či vertikálně

– žádná z nich nemá jednoznačně dominantní

– sociální systémy – ekonomika, politika, právo, věda…

– změna jednoho systému vyvolá změny v ostatních, ale kontrola a regulace podléhá specifickým vlastnostem každého z nich

moderní společnosti neustále produkují problémy a zároveň vytvářejí mechanismy k jejich řešení.

rozdělení moderní společnosti

a) první svět

– průmyslové státy Evropy, USA, Kanada, Austrálie, Japonsko

– prošly procesem industrializace

– vyznačují se tržní ekonomikou

– protipólem zemí druhého světa

b) druhý svět

– komunistické společnosti tehdejšího SSSR a východní Evropy

– vyznačovaly se centrálně plánovanou ekonomikou¨

– podíl soukromé sféry byl velmi malý

c) třetí svět

– oblasti Afriky, Asie, Jižní Ameriky

– méně rozvinuté, rozvojové země