Románská Praha

Spoločenské vedy » Umenie

Autor: oliverius
Typ práce: Referát
Dátum: 29.08.2009
Jazyk: Čeština
Rozsah: 1 544 slov
Počet zobrazení: 4 033
Tlačení: 409
Uložení: 451
Praktické!
Románský sloh byl středověkou stavební formou v10. - 13. století. Označení pochází od slova Roma - Řím. Znamená to, že podobně se stavělo na území Říše římské. Stavělo se z kamene, z přitesané opuky. Vnější zdivo bylo většinou bez omítky, vnitřní pak s omítkou, často s malbou. Okenní i dveřní otvory byly malé, zdi silné.
 
Rotundy - nejstarší dochované stavby románského slohu s kruhovým půdorysem, zpravidla s apsidou  ( výklenkem na východní straně ). Kruh  představoval celek  ( celý svět ), kupole nebezkou klenbu.
 
Baziliky - kostely s oválným půdorysem. Střední loď je vždy vyšší a je osvětlována přímo tzv. bazilikálními okny nad střechami bočních lodí. Bývaly svatyněmi klášterů. V této době ( 12. stol. ) byly v klášterech kolem rajského dvora ambity ( křížové chodby), kapitulní síň, dormitář ( ložnice ), refektář ( jídelna ) a další hospodářské i provozní budovy.
 
Hrady - kamenné hrady nahradily dřívější zástavbu na starých hradištích.
 
Falc - administrativní správní celek, opevněné a hospodářsky soběstačné území, které bylo dočasným sídlem panovníka.
 
Procházka románskou Prahou
 
Bazilika sv. Vavřince
Základy této románské baziliky, stojící na Vyšehradě, byly vykopány v roce 1884. Byla postavena Vratislavem II. v 2. polovině 11. stol. , jako farní kostel Vyšehradského hradiště. Zdivo závěru  její severní a příčné lodi je dodnes zachováno ve vedlejším, kanovnickém domě čp. 14, zatímco ostatek této baziliky až na základy zanikl. K prozkoumání základů došlo až roku 1903, přičemž pod těmito základy bylo objeveno ještě starší předrománské zdivo asi z doby kolem roku 1000.
 
Rotunda sv. Martina
Tato rotunda stojí na Vyšehradě. Jediná zachovalá stavba z raně středověkého období. Tato rotunda vznikla patrně v poslední třetině 11. století. Po zřízení pevnosti byla proměněna na prachárnu a v 19. stol. ve skladiště. Roku 1875 jí koupila vyšehradská kapitula a dala ji roku 1878 obnovit podle návrhu architekta A. Bauma. Uvnitř tehdy vymalovali A. Konig a J. Heřman nástěnné obrazy a oltářní obrazy namaloval F. Seqvens. Obnovena do takového stavu jako ji vidíme dnes, byla A. Baumem roku 1848. V interiéru byly uplatněny motivy z vyšehradského kodexu. Novorománský oltář ze sliveckého mramoru je zdoben malbami J.Sequense.
 
Rotunda sv. Longina
Stojí na Novém městě v ulici Na Rybníčku. Je to štíhlá válcová stavba zaklenutá kupolí s lucernou a apsidou. Pochází z první třetiny 12. století. Do 14. století byla zasvěcena sv. Štěpánovi. V 17. století byla částečně  rozšířena, v lucerně přestavěna a roku 1782 byla přestavěna na skladiště. Obnovena byla v roce 1844 a upravena  v letech 1929 - 34. V interiéru je barokní oltář z roku 1762 se skupinou sv. Kříže a Longina.
 
Kostel sv. Michala
Stojí na Starém městě v Opatovické ulici. Původní románský farní kostel, dříve náležející osadě Opatovice ( připojená k Praze roku 1115 ), roku 1348 začleněné do Nového města. V roce 1787 zrušen, záhy jej však přebrali němečtí luteráni, kteří jej vlastnili do roku 1945. Dnes patří slovenským luteránům. Počátkem 20. století byl opravován. V letech 1923 - 1927 zde koncertoval A. Schweitzer.
 
Rotunda sv. Kříže
Jedna ze tří románských rotund v Praze, postavená začátkem 12. století. Stojí v ulici Karolíny Světlé. V roce 1746 zrušená, roku 1860 v souvislosti se stavbou sousedního domu určená ke zbourání. Byla však zachráněna a zrekonstruována z podnětu Umělecké besedy v letech 1853 - 1865. Po stranách lodi jsou zbytky gotických maleb ze 14. stol. ( Korunování Panny Marie ), opravené roku  1874  F. Seqvensem.  Výzdoba  interiéru  a  vybavení  pochází od  P. Maixnera, J. Popelíka a S. Pinkase. Okolo rotundy je litinová mříž podle návrhu J. Mánesa. Rotunda slouží strakonické církvi.
 
Kostel sv. Anny
Kostel sv. Anny stojí v Liliové ulici na Starém městě. Cihlový jednolodní kostel s věží postavený v gotickém slohu v letech 1313 - 30. Kostel stojí na místě původní románské rotundy, která tu byla objevena před několika lety. Když kostel dostali templáři, přistavěli k této rotundě kolem roku 1230 loď a z rotundy udělali kněžiště kostela, zasvěceného sv. Vavřinci. Tento kostel byl odstraněn po roce 1313 a na jeho místě vznikla jednolodní stavba dnešní. V ní byly objeveny v roce 1969 vedle základů někdejší rotundy i zbytky gotických nástěnných maleb Pozoruhodné jsou gotické krovy nad kostelem a nad křídly ambitu. Také zde byl pohřben roku 1553 kronikář Václav Hájek z Libočan.
 
Dům u pánů z Kunštátu a Poděbrad
Tento historický dům, stojící v Řetězové ulici na Starém městě, je jednou z nejvýznamnějších románských památek Prahy. V úrovni dnešního sklepa se zachovalo celé přízemí románského palácového obytného domu z 2. pol. 12.stol. o třech místnostech ve východním křídle ambitu. Dům byl klasicistně přestavěný  v roce 1846. Dům byl součástí rozlehlého románského dvorce se zahradou, věží a s hospodářským stavením. V 1. pol. 15. stol. patřil dvorec Bočkovi z Kunštátu, strýci Jiřího z Poděbrad, který dal dům přestavět a o patro zvýšit.
 
Malostranské mostecké věže
Uzavírají  Karlův most na levém břehu Vltavy. První, nižší a zároveň starší, pochází ze 3. čtvrtiny 12. stol., z románského opevnění  Juditina mostu - to znamená, že tato věž je starší  než Karlův most a patří k nejstarším pražským památkám. Tato brána je opatřená znaky zemí Karla IV.  Druhá, vyšší věž byla postavena  v roce 1464 v gotickém slohu. Její architektura navazuje na koncepci Parléřovy Staroměstské věže  mostní a rovněž v neprovedené sochařské výzdobě, na níž ukazují výklenky na průčelí , měla napodobovat Parléřův vzor.

Bazilika sv. Jiří
Kostel sv. Jiří je trojlodní románská bazilika s dvěma věžemi, uvedená do dnešní doby za abatyše Berty po požáru hradu roku 1142. Původně byl tento kostel založen kolem r. 920 knížetem Vratislavem jako druhá svatyně Pražského hradu a vysvěcen řezenským biskupem Tutem r. 925. Když byl při něm založen r. 973 klášter, byl tento kostel přeměněn a rozšířen na baziliku. V poslední čtvrti 11. stol. byly nad bočními loděmi vybudovány empory. Počátkem 13. stol. byla k jižní věži přistavěna pozdně románská kaple sv. Ludmily, kostel byl rozšířen na západě a vymalován. Ve 3. čtvrtině 14. stol. dostal kostel nové průčelí a gotické patro kaple sv. Ludmily. Ve 3. čtvrtině 17. stol. vybudoval pravděpodobně F. Cratti ranně barokní průčelí chrámu a vedle něho vznikla v l. 1718 - 22 samostatná kaple sv. Jana Nepomuckého. Bazilika byla v letech 1888 až 1918 restaurována a vrácena do původního románského stavu architekty F. Machem a L. Láblerem. Nejnověji byl kostel obnoven v l. 1958 - 62 Kanceláří prezidenta republiky na základě archeologického průzkumu ČSAV, vedeného Ivanem Borkovským, přičemž odstranili kostelní mobiliář. Po obnově kostela sem byly vráceny jen některé významné památky. Uvnitř baziliky jsou náhrobky knížete Vratislava, zakladatele kostela, a knížete Boleslava II.
 
Bílá věž
Tato věž pochází z poloviny 12. stol. Stojí  za dnešní hradní kaplí sv. Kříže, která v jihovýchodní části vybíhá do prostoru nádvoří. V této věži bylo v  gotické době vězení, kde byl vězněn Záviš z Falkenštejna a později i král Václav IV. V roce 1555 byla zvýšena, 1573 opatřena orlojem od P. Fröhlicha a roku 1606 vyvršena galerií. V barokní době byly z této věže, která byla zbavena někdejší střechy, vypalovány ohňostroje. Její interiér  byl v prvním patře proměněn roku 1923 v tzv.  Zlatý nebo Harfový pokoj a přilehlou poradní síň.
 
Rotunda sv. Víta
Tato rotunda dříve stávala na místě dnešní katedrály sv. Víta na Pražském hradě, která je postavena v gotickém slohu. V této katedrále jsou  hrobky českých králů ( Karla IV., jeho čtyř manželek a dětí, Ladislava Pohrobka, Václava IV., Jiřího z Poděbrad a Rudolfa II. ), ale jsou zde uloženy i korunovační klenoty. Zbytky této románské rotundy, ale i zbytky Spytihněvovy baziliky nalezneme pod kaplí sv. kříže v této katedrále. Tato kostelní stavba - rotunda byla založena  před rokem935 knížetem Václavem. Byla to vznosná patrová kamenná rotunda, postavená stylem karolinských centrálních staveb. 
 
Strahovský klášter
Klášter byl založen v r. 1140 knížetem Vladislavem II. z podnětu olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka pro řeholní kanovníky premonstrátského řádu. Skládá se ze dvou kostelů, bývalého kláštera, klášterní prelatury, knihovny a hospodářských budov. Tento klášter je původně románská stavba, která vyhořela v r. 1258, ale záhy se dočkala raně gotické obnovy. Karel IV. připojil klášter hradbami k pražským městům. Význam kláštera značně stoupl v roce 1627, kdy zde bylo uloženo tělo zakladatele řádu premonstrátů, sv. Norberta, přenesené sem z Magdeburku. Na významu tohoto kláštera se podílela i výstavba samostatné klášterní knihovny v 80. letech 18. stol. V roce 1950 byl klášter vystěhován a po stavebním průzkumu rekonstruován pro účely Památníku národního písemnictví, který zde byl otevřen roku 1953 jako obsáhlé muzeum vývoje české literatury od nejstarších dob do dneška. Z románských částí, odkrytých při výzkumu v 50. letech našeho stol. jsou nejvýznamnější zazděná okna se sloupky.
 
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Tento kostel, stojící na strahovském nádvoří, je součástí komplexu Strahovského kláštera. V jádře je to trojlodní románská bazilika dokončená r. 1182.  Byla plochostropá se dvěma západními věžemi a příčnou lodí, k níž se pojily tři apsidy. Po požáru v roce 1258 byl kostel goticky zaklenut žebrovými klenbami, jejichž zbytky jsou v kaplích přilehlých k chlóru kostela a pod jižní věží. Vnitřní dispozice má povahu trojlodní románské baziliky, barokně přestavěné a vyzdobené v polovině 18. stol. Dnešní vzhled pochází z let 1743 - 1752. Zařízení, malbová i sochová výzdoba je dílem předních barokních umělců z doby po polovině 18. stol. V kapli jsou dva oltáře, čelní od truhláře V. Unmuthaz roku 1746 a druhý, naproti vstupu z roku 1755. Na mohutné varhany v tomto kostele hrál při své návštěvě Prahy v r. 1746  W.A.Mozart.
Oboduj prácu: 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Kľúčové slová

Vyhľadaj ďalšie vhodné študentské práce pre tieto kľúčové slová:

#predrománske umenie #Praha


Odporúčame

Spoločenské vedy » Umenie

:: KATEGÓRIE - Referáty, ťaháky, maturita:

0.009