Buržoazní revoluce v Anglii a Nizozemí

Buržoazní revoluce v Anglii a Nizozemí

ANGLIE

Po smrti Alžběty I. roku 1603 nastoupila na trůn dynastie Stuartovců, která spojila Anglii, Irsko a Skotsko pod jednoho krále. 

Jakub I. (1603-1625) byl syn skotské královny Marie Stuartovny; smířlivá politika vůči Španělsku, kritizován poté, co odmítl pomoci svému zeti Fridrichu Falckému; vážnější krize nastala až za vlády jeho syna Karla. Byl proti válce.

Karel I. (1625-1649) se pokouší posílit absolutistickou moc na úkor práv parlamentu: vybírá daně bez souhlasu parlamentu, zavádí mimořádné daně a cla, nutí podnikatele a obchodníky k půjčkám, které nevrací; za peníze poskytuje výhradní práva na výrobu a prodej např. mýdla, uhlí a soli; rozprodává úřady. Parlament protestoval a byl rozpuštěn, Karel jej od roku 1629 přestal svolávat.

Většina rozporů v anglické společnosti se projevovala v podobě náboženských sporů: anglikánská církev – je státním náboženstvím (od Jindřich VIII.); katolická menšina, kterou ostatní nenávidí, král se k ní chová smířlivě; puritáni – odpůrci králova režimu i anglikánské církve, žádají návrat k „čisté“ církvi (purus = čistý), kritizují rozmařilost života u královského dvora, bujná okázalost dvora včetně divadla je urážkou Boha i pravého náboženství, angličtí biskupové slouží ďáblu, pronásledováni, tisíce hledají domov v Severní Americe, dvě strany:
-presbyteriáni – požadovali, aby církev spravovali volení presbyteři

– independenti – chtěli být nezávislý na presbyterech, vytvářeli demokratické obce, všichni stejnou účast na správě.

I. období anglické revoluce (1640-1642) – svolaný parlament si klade podmínky: zrušení mimořádných královských soudů, potrestání královských rádců, žádné daně bez souhlasu parlamentu – král se rozhodne pro ozbrojený zásah v parlamentu, na obranu členů parlamentu se postavil londýnský lid, král se necítí v Londýně bezpečně – odchází do severní Anglie, k válce se chystá král i parlament.

II. období anglické revoluce – období občanské války (1642-1649) – král zpočátku vítězí nad nevycvičenými vojáky parlamentu, situace se změní, když jeden z puritánů, statkář Oliver Cromwell vycvičil novou jízdu – základ „armády nového typu“ – z dobrovolníků, uvědomělí, ukáznění, důstojnická hodnost za zásluhy; roku 1645 porážka královských vojsk v bitvě u Naseby.

Poté rozpory v protikrálovském táboře – umírnění presbyteriáni chtějí smíření s králem, rozpuštění armády; důstojníci (hlavně independenti) žádají, aby se král plně podrobil parlamentu; nejradikálnější skupina – levelleři – vypracovali návrh ústavy pro Anglii – tzv. Dohoda lidu – volební právo pro všechny „nezávislé“ muže, požadována republika.

Cromwellova armáda se nerozešla, ale naopak dobyla Londýn a uchvátila moc; likvidována opozice: předáci umírněných a povstalci v armádě; za nebezpečné považováni diggeři (kopáči), kteří hlásali rovnost všech, bez povolení začali obdělávat obecní půdu, jejich mluvčím Winstanley. Král byl na nátlak lidu postaven před soud, obviněn z ze zrady a v lednu 1649 popraven, byla zrušena monarchie a vyhlášena republika.

III. období anglické revoluce (1649-1660) – roku 1653 byla nastolena diktatura Cromwella, vládne jako lord protektor, Cromwellova armáda do Irska, potlačeno povstání, obsazena nejlepší irská půda (nepřátelství mezi Iry a Angličany); také povstání ve Skotsku poraženo. Roku 1651 vydána tzv.

navigační akta – zboží do Anglie se smí dovážet jen na anglických lodích nebo na lodích té země, která zboží vyrobila – namířeno proti Nizozemí – válka Anglie s Nizozemím, které bylo poraženo a muselo respektovat navigační akta; v roce 1658 zemřel Cromwell, v zemi chaos, rozhodnutí: znovu povolat Stuartovce.

Karel II. (1660-1685) byl synem popraveného Karla I., musí se podřídit vůli parlamentu

Jakub II. (1685-1688) bratr Karla II., chce znovu nastolit v zemi absolutismus (po vzoru Francie) a obnovit katolickou vládu – nový konflikt, Jakub II. Sesazen, na trůn jeho dcera Marie, která je provdána za nizozemského místodržícího Viléma Oranžského – Vilém III. (1688-1702).

Slavná revoluce (1688-1689) - Vilém III. podepsal tzv. Zákon o právech: král se zavazoval, že bez souhlasu parlamentu nebude vyhlašovat ani rušit zákony, vybírat daně, ani udržovat vojsko v době míru – Anglie se stává konstituční monarchií, moc krále je omezena parlamentem a ústavou.

V boji o moc se v parlamentu později zformovaly dvě politické strany: konzervativní toryové (hlavně velkostatkářská aristokracie) a svobodomyslní whigové (obchodní buržoazie, podnikatelé), vláda závislá na parlamentu, ministři vybíráni podle přání té ze dvou stran, která získala většinu křesel v parlamentě; vývoj dovršen roku 1715 – na anglický trůn povolán Jiří Hannoverský – pravnuk Jakuba I., nerozumí anglickým poměrům, neumí anglicky, zastupuje ho „první ministr“ – ministerský předseda; – položeny základy parlamentního systému.

NIZOZEMÍ

Bylo formální součástí SŘŘ, roku 1555 ho Karel V. předal španělské části Habsburského rodu. V 16.stol. bylo rozděleno do 17 provincií = samostatná území, každé má vlastní sněm, privilegia, v čele všech generální místodržitelé. V manufakturách podniká měšťanstvo, které má silné pozice. Nizozemí má vyspělý obchod a výrobu, nejvýznamnější byly Antverpy. Stále silnější pozice reformace, hlavně kalvinismus a novokřtěnci.

Příčiny odporu proti Španělsku: politické – zaváděn absolutismus; ekonomické – vysoké berně a omezování obchodní svobody; náboženské – Španělsko násilně hájí katolickou církev. V opozici proti Španělsku nejprve vysoká šlechta: Vilém Oranžský, admirál Hoorn, generál Egmont. V roku 1564 dosáhli odvolání nenáviděného generála Granvilly. V letech 1566-1567 „obrazoborecké hnutí“ – lidové hnutí proti katolické církvi – opoře Španělska (ničeny kláštery, kostely) – poraženo.

V roce 1567 do Nizozemí přichází vojsko s vévodou z Alby v čele = teror v zemi: vězení, soudy, popravy tisíců účastníků odboje ( i Hoorn a Egmont), konfiskace majetku. Zavedeny nové daně = alcabata: 1% z majetku, 5% z prodeje movitostí, 10% ze všech tržních převodů – útěk za hranice, ochromení výroby. Hlavní odboj proti Španělsku veden „gézy“ (žebráky):

– lesní gézové: v lesích na jihu, partizánský způsob boje, přepadání španělských posádek

– námořní gézové: důležitější, v čele Vilém Oranžský, přepadávání španělských lodí, azyl v anglických přístavech, 1572 vypovězeni z přístavů, dobyto několik přístavů na holandském pobřeží (hlavně Briel) – signál k povstání.

Boj se Španělskem (1572-1579): roku 1579 jsou jižní provincie pod španělskou nadvládou – Španělské Nizozemí (od roku 1830 Belgie
V roce 1579 sedm severních provincií uzavřelo „Utrechtskou unii“, 1581 po sesazení Filipa II. Vznik samostatného státu Spojené nizozemské provincie, v čele Vilém Oranžský (1584 zavražděn). O svou existenci bojují až do roku 1648, kdy jsou uznány jako samostatný stát po 30 leté válce.