Utorok, 23. decembra 2014, meninyNadežda, zajtra Adam, Eva
Dnes prezretých 819 študentských prácOnline: 500 mladých ľudí

:: Prihlásenie

:: Odporúčame

:: Spoločenské vedy » Dejepis

:: KATEGÓRIE - Referáty, ťaháky, maturita:

Pravěké osídlení českých zemí

Autor: Chlapec Mike454 (29)
Hodnotenie: 4
Dátum: 11.01.2009
Jazyk: Čeština
Rozsah: 1467 slov
Počet zobrazení: 4951
Tlačení: 412
Uložení: 443
Praktické!

Počáteční a zároveň nejdelší epocha vývoje lidské společnosti nese název paleolit (starší doba kamenná). Toto období je členěno na paleolit nejstarší, starší, střední a mladší. Nejstarší paleolit není v českých zemích zastoupen vůbec.

V českých zemích nebyly nalezeny žádné doklady o pobytu nejstaršího typu myslícího tvora zvaného Homo habilis (člověk zručný). Ale již další typ Homo erectus (člověk vzpřímený – výška cca 165 cm) a sice jeho druh zvaný pithecantropus, zde zanechal své stopy. Z období 700 000 let př.n.l. se nedochovaly kosterní pozůstatky člověka, ale jedná se o jiné doklady o jejich pobytu a činnosti. Nejstarší dochované nálezy u nás – většinou jde o nálezy hrubě opracovaných kamenných nástrojů: úštěpy s ostrou hranou a pěstní klín, pazourek byl v těchto oblastech vzácný. Nástroje byly zpravidla zhotoveny z křemene.

Nálezy kamenných nástrojů z této doby jsou známy ze středních Čech (Sedlec u Prahy, Letky u Prahy, Přezletice), střední Moravy (Modřice u Brna, Brno - Červený Kopec, Brno – Stránská skála, Brno – Židenice). Lidé zde nežili trvale, pouze se sem přesouvali v meziledových dobách. Pohybovali se v malých tlupách a živili se sběrem rostoucích plodin a lovem větší zvěře, měli i oheň.

Střední paleolit (250 000 – 40 000 př.n.l.) je období počátku lidského druhu Homo sapiens neandrtálský (člověk neandrtálský). Primitivní mluva, nadočnicové oblouky. Chodí vzpřímeně, čelo ustupuje prudce vzad, chybí mu bradový hrbol. Opět se vystřídalo několik fází oteplení s výrazným ochlazením. Osídlení země mělo již trvalejší charakter. Pozůstatky neandrtálců, které se zachovaly na našem území: dětská čelist z jeskyně Šipka u Štramberka a čelist dospělého člověka z jeskyně Švédův stůl v Moravském krasu. Kromě toho existují bohatší nálezy kamenných nástrojů (disková jádra, hroty, vrtáky, rydla) z Býčí skály v Moravském krasu, v Předmostí u Přerova, v Lobkovicích, Sedlec u Prahy aj.

V této době vzrostl význam lovu pro zajišťování obživy, využití kůží a kostí (mamut, dlouhosrstý nosorožec, jeskynní medvěd, pratur, bizon, sob). Tlupy lidí žijících společně byly větší – i několik desítek. Přirozená dělba práce mezi mužem a ženou.

Mladší paleolit (40 000 – 10 000 let př.n.l.) je doba nástupu člověka dnešního typu – Homo sapiens sapiens (člověk rozumný).

V českých zemích se stýkalo hned několik kultur, zastupujících zem jak z východu, tak ze západu Evropy. Vedle nálezů užitkových předmětů (listové hroty, rydla, dýky, čepele i kostěné dýky, šídla – z kamene i z kosti) se objevují i umělecké výtvory sloužící ke kultovním účelům, především magickému ovlivnění výsledku lovu. Na jižní Moravě (Dolní Věstonice, Pavlov) byly objeveny keramické pece a množství uměleckých plastik. Mezi ně patří Věstonická Venuše – nejstarší doklady keramické výroby.

Jednotlivé rody žily ve velkých staveních, v nich se nacházelo několik ohnišť. Významnou roli zde zaujímala žena – matka. Odtud pochází pojmenování této společenské organizace matriarchát.

Nejvýznamnější mladopaleotické tábořiště – v Předmostí u Přerova – byly zde nalezeny pozůstatky asi 1000 mamutů – lovci mamutů. Nejvýznamnější kultury mladšího paleolitu – szeletien, aurignacien, gravittien, solutrén, magdalenien (názvy jsou stanoveny podle nejvýznamnějších evropských nalezišť). Na konci mladšího paleolitu nastala v Evropě poslední doba ledová. Životní podmínky lidí se zhoršily. Hlavní zdroj obživy – lov sobů. Až přibližně 20 000–8000 let př.n.l. se klima postupně oteplovalo. Pleistocén přecházel v holocén. Tato éra trvá dodnes.

Paleolit přecházel v mezolit (střední doba kamenná) – 9000-6000 př.n.l. Pravěk se dále dělil na neolit, eneolit, dobu bronzovou, dobu železnou a dobu římskou.

Epocha neolitické revoluce zasáhla prakticky vše – společenské vztahy, způsob obživy, životní návyky člověka, obohatila jeho hmotnou výbavu o nové předměty, věci, nástroje. V průběhu neolitické revoluce začal člověk poprvé ve své historii krok za krokem aktivně měnit přírodu.

Nové poznatky k nám byly přineseny kolonisty, kteří přišli ze Středomoří přes dunajskou kotlinu nejprve na Slovensko, poté do Čech a na Moravu. Postupně osídlili skoro celou Evropu. Organizační jednotkou byla jednak vesnice, jednak širší společenství kmenů. Počet osob ve vesnici jen zřídka přesáhl počet dvaceti. Na vhodných plochách lidé vypalovali divoké porosty (žďáření) a zakládali pole. Pěstovali v podstatě všechny základní zemědělské plodiny (pšenici, ječmen, proso, luštěniny, len). Měli stálá obydlí, neboť zemědělství vedlo k usedlému způsobu života. Kladlo také větší nároky na řemeslné práce.

Z četných archeologických nalezišť známe srpy, kamenné motyky a sekery a kosterní oštěpy a harpuny. Významnou novinkou neolitu je keramika bez hrnčířského kruhu – misky, hrnce různých velikostí a tvarů. Nejstarší česká keramika byla nalezena v Bylanech u Kutné Hory. Novinkou byla i cílevědomá těžba nerostu (vápencové lomy u Tušimic na Kladensku). Zemědělské práce – hlavní zdroj obživy. Prvními zemědělci byl vynalezen vertikální tkalcovský stav.

Rody nebo velkorodiny žily v poměrně velkých, protáhlých domech (měřily i přes 40 metrů). Stěny byly zpevněny kůly zapuštěnými do země, vypleteny proutím a omazány blátem smíšeným se slámou. Charakteristickým rysem pravěkého náboženství bylo vymezování určitých posvátných částí terénu příkopy, valy a palisádami (Tešetice – Kyjovice u Znojma, Vochov u Plzně). Na těchto místech se pravděpodobně uctívali nadpřirozené živly, které vyžadovaly i lidské oběti.

Bohaté jsou nálezy uměleckých předmětů. Šlo o předměty magické a kultovní. Rozvíjely se náboženské představy, uctívání přírodních sil, víra v posmrtný život. V mladším paleolitu se objevuje umění a náboženství, které přináší první prokazatelné symbolické myšlení. Známé jsou obrazy ve francouzských a španělských jeskyních (např. Altamira). Daleko častěji jsou drobné sošky vyřezávané z kosti nebo vymodelované z hlíny nebo rytiny, které bývají buď na kostech, mamutovině nebo na kamenných destičkách.

Paleotické umění ukazuje prakticky na dvě témata – zvířata, která tehdejší člověk lovil a člověka – sošky žen – Venuše, nebo zobrazení šamanů. Pravěcí lidé věřili, že zobrazené zvíře lze ztotožnit se skutečným a jeho ulovení při náboženském obřadu v jeskyni napomůže úspěchu při skutečném lovu. Venuše – měly svůj význam při magických obřadech. Je jich známo již několik desítek, jedna z nejznámějších je Věstonická Venuše. Pohřbívání – hroby jsou vybavovány četnými předměty, zejména různými ozdobami. V hrobech bývá často červené barvivo (symbol života). Těla bývají přikryta mamutími lopatkami. Poměrně časté jsou hromadné hroby.

Zejména z Moravy pochází z tohoto období velké množství úlomků hliněných sošek. Sloužily zřejmě při nějakých obřadech. Umění od neolitu do počátku doby železné je geometrické: sestává hlavně ze vzoru na keramice (spirály, obdélníkové vzory, ozdobné pásy apod.). Jsou to nějaké symboly, které jsou svým tvarem zcela nepodobné tomu, co symbolizovaly.

Keramika eneolitu a doby bronzové
je technicky dokonalá a má mnoho víceméně ustálených tvarů (zásobnice, amfory, mísy, hrnce aj.). Ornamenty na nich jsou opět geometrické. Nejstarší z kulturních okruhů doby bronzové doložených v českých zemích je unětická kultura (Unětice nedaleko Roztok u Prahy). Hojně se nacházejí bronzové ozdoby a spony. Poprvé se objevilo dovážené sklo a jantar.

V době bronzové se pohřbívala nespálená těla ve skrčené poloze, později v natažené, ale stále častěji na pohřebištích převládal žeh (spalování mrtvých). Některé hřbitovy obsahují až několik set hrobů, označují se jako popelnicová pole. Na mohylových pohřebištích nebyli pochováni všichni lidé, zejména ne děti do tří let. Tento zvyk panoval od eneolitu až do doby železné. Z doby bronzové byly v Židlochovicích u Kolína odkryty desítky lidských koster. Kostry jsou poházeny v příkopech. Jde o pozůstatky lidí, kteří zde byli při nějakých obřadech usmrcováni. O mimořádnosti místa svědčí také poklady bronzových a zlatých předmětů. Podobné rituály probíhaly i v mnoha vesnických osadách, pokud ne ve všech.

Obyvatelstvem Evropy zamíchal posun Germánů. V 1. století našeho letopočtu bylo na našem území 2-5 miliónů Germánů. Germáni, tísněni hunskou hrozbou z východu, zvolili jediný možný směr a vějířovitě se rozešli k jihu. Všude tam, kde  žili Keltové, se s příchodem Germánů dějinný vývoj vrátil o několik století zpět – Germáni byli na nižším stupni vývoje. Keltské vymoženosti jako hrnčířský kruh, rotační mlýn, ražba mincí, technika orby a specializované kovářství byly zapomenuty a dlouho trvalo, než se obyvatelé vypracovali na stejnou úroveň jako Keltové. Germáni vynikali poměrně vysokou úrovní textilní výroby (měli i tkalcovský stav).

Mezi 9.-6. rokem př.n.l. ovládli české země Markomani. Markomani patřili ke germánskému celku Svébů (později Švábů). Po jejich boku vedli s Římany válku na území dnešní Francie. Roku 58 př.n.l. zaútočili pod vedením Ariovista na Caesarovy legie. Byli poraženi a během odvetných akcí, ve snaze vyhnout se římským útokům, dospěli Markomani do Čech vedeni Marobudem.

Ve 2. století dochází k posunům skupin. Dominují Gótové – vydávají se od břehu Baltu na jihovýchod. Markomani a Kvádové nemají kam ustoupit. Gótové se dostávají až k Černém moři a rozdělují se na dvě skupiny – na Visigóty a Ostrogóty. Germánské kmeny (mezi nimi Markomani a Kvádové) vyjednávají s Římem, zda by se nemohli usadit za Dunajem na území římských provincií – jednání ztroskotávají.

V polovině 4. století do Evropy pronikají Hůnové, jejich nájezdy ničí Ostrogotskou a Visigotskou říši u Černého moře, lidé ustupují do nitra Evropy. Hůnové vstupují na území obydlená Germány, vnikají až do Francie. Až roku 451 jsou zadrženi spojenými armádami Římanů, Galů, germánských Franků v bitvě na Katalánských polích.
Oboduj prácu: 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 (10-najlepšie)
  Podobné práce Typ práce Rozsah Hodnotenie
Slovenčina Praveké nálezy na Slovensku Referát 2432 slov 0
Slovenčina Praveké nálezy - Slovensko Referát 1602 slov 0

Komentáre

TIP: Zaregistruj sa a vystupuj pod vlastným Zones ID.
Meno:
Príspevok:
Ochrana proti SPAMu. Koľko je 2+2?

K dispozícii nie sú žiadne komentáre.
0.091