1. a 2. průmyslová revoluce v českých zemích

1. a 2. průmyslová revoluce v českých zemích

V první polovině 19. století vysoce vzrostl počet obyvatel a bylo nutno zproduktivnit zemědělství. Trojpolní systém byl nahrazen tzv. střídavým hospodařením, pěstuje se více brambor a pícnin, na pastvinách se chovají jen ovce. Také v Čechách působili zemědělští odborníci ze zahraničí a šířili hospodářskou osvětu. Vznikaly různé osvětové společnosti, např. Společnost Orby a svobodných umění v Království českém.

Změny jdou však ztuha, protože převládá chudoba, tradice a konzervativnost, robotní povinnost a vůbec se plýtvá s lidskou pracovní silou. Objevuje se nová společenská skupina – občanští velkostatkáři. Jsou to váleční a jiní zbohatlíci, kteří investují do zemědělství, protože průmysl považují za velké riziko. Zavedla se tzv. diferenční pozemková renta, zvýhodňující majitele produktivních pozemků. Roku 1811 dochází v důsledku dlouhotrvajícího válečného napětí ke státnímu bankrotu, roste inflace. Roku 1825 je založena v Praze Česká spořitelna.

Léta 1800-1830 se berou jako počáteční období průmyslové revoluce. Přechází se od manufaktur k mechanizované velkovýrobě (hlavně v textilním průmyslu). Stroje poháněla zprvu voda, parní stroj se pak objevil poprvé roku 1814 v Brně. Rozvíjelo se zejména odvětví textilního průmyslu (lnářství, bavlnářství, soukenictví).

Dynamicky se rozvíjelo hlavně bavlnářství (spřádání, tkaní, potiskování atd.), soustředěné do oblastí severních a severovýchodních Čech, severní Moravy a Slezska. Často se kombinuje mechanizace a lidská pracovní síla (tzv. faktorský systém). Význam bavlnářství roste, naopak tradiční odvětví – lnářství – upadá. Brnu se pro jeho zaměření na vlnařství přezdívá rakouský Manchester.

V letech 1830-1848 už byla v textilnictví plně stabilizována mechanizace, teď pronikala i do dalších odvětví. Rozmáhalo se cukrovarnictví, roku 1842 bylo v Plzni zbudován pivovar. Strojírenské závody vznikaly nejprve u továren (k opravě textilních strojů), pak se specializovaly na výrobu parních strojů. Nejstarší strojírna vznikla roku 1821 ve Šlapanicích u Brna.

K témuž roku se datuje i první válcovna železa. Roku 1837 se objevily sklárny J. Kavaliera v Sázavě. Roku 1836 byla vytvořena první moderní vysoká pec ve Vítkovicích. 

Rozvíjí se silniční sítě a železnice. K roku 1832 se váže nejstarší koněspřežná železnice na kontinentě, linka České Budějovice – Linec vybudovaná F.A.Gerstnerem. Koňka Praha – Lány (1836) byla původně na dřevo, později na uhlí. Po železnici Vídeň – severní Morava – Halič (1836) se proháněla už parní lokomotiva.

Roku 1839 vedla železnice do Brna, 1845 do Prahy. Vytvořila se nová sociální skupina – průmysloví podnikatelé. J. Liebig založil textilku v Liberci, bratři Kleinové podnikali v železničářství, v bankovnictví vynikali Židé (rodina Pečkových). Roku 1833 vznikla Jednota pro povzbuzení průmyslu v Čechách. Růst průmyslu ale přinesl mnoho sociálních otázek. Hladomor ve čtyřicátých letech vše vyostřil, docházelo ke stávkám, během nichž se většinou rozbíjely stroje. K roku 1844 se datuje povstání pražských kartounkářů a také vlnařů z Liberce, bouři potlačuje Windischgrätz.

Roku 1803 je založen Český stavovský polytechnický ústav, prvním ředitelem se stává František Josef Gerstner, který spolupracoval i na prvním evropském parovozu. Jeho syn F.A.Gerstner pokračoval v otcových plánech a realizoval koňku do Lince. Josef Božek s J.F.Brunichem v roce 1815 zkonstruovali první parní automobil. Josef Božek je i autorem první parolodi, chrudimský Josef Ressel sestrojil Archimedův lodní šroub. Bratranci Veverkové vynalezli ruchadlo, které kypřilo i obracelo a zlepšovalo tak orbu.

Roku 1804 byl vytvořen Plán obecných škol, což znamenalo konec osvícenského školství a přineslo církevní dozor nad školstvím. Školy se vyznačovaly kázní, intelektuální průměrností a kladly si za cíl vychovávat úředníky. Zakázáno bylo studium na cizích univerzitách. Roku 1816 byla částečně povolena výuka na středních školách českému jazyku.

Tisk byl svázán cenzurou. Vzniká Jednota pro zvelebení hudby, Bernard Bolzano se pokouší zastavit vznikající česko-německé napětí a píše úvahu O poměru obou národností v Čechách. Josef Linda a Václav Hanka „nalézají“ Rukopisy. Od roku 1824 se konají pravidelná představení ve Stavovském divadle.

Roku 1827 začíná vycházet časopis Společnosti Vlasteneckého muzea, šéfredaktora mu dělá František Palacký. Vzniká Matice česká (1831). Karel Havlíček Borovský odmítá po zkušenostech pobytu v Rusku koncepci jednotného slovanského národa („S hrdostí řeknu – já jsem Čech, ale nikdy ne já jsem Slovan.“). Roku 1867 je zavedena povinná osmiletá školní docházka.

Čechy stály dříve na periferii moderní industriální civilizace, ve druhé polovině 19. století už jsou její významnou součástí. V letech 1848-1873 jsme již svědky masové výroby i spotřeby. Skomírá feudální systém, vzniká volná pracovní síla. Vnitřní trh je bohatý, vzrůstá úloha nerostného bohatství (uhlí pro parní stroj), existuje dobrá komunikační síť i vysoká hustota zalidnění.

Problémem Čech je kapitálová slabost, proto se síly výrobců sdružují: vznikají podniky na družstevní bázi. Obyvatelstvo pomalu mění svou mentalitu a začíná se chovat tržně. Textilní výrobě se věnují především Němci v pohraničí, zemědělskému a potravinářskému průmyslu hlavně Češi. Strojírenství, chemický průmysl a těžba surovin mají svá centra na Plzeňsku, Kladensku a Ostravsku. Roku 1869 kupuje Emil Škoda plzeňskou továrnu hraběte Valdštejna a přetváří ji v moderní podnik.

Státní hospodářská politika příliš nezasahuje a nechává volnou hru hospodářských sil. Roku 1850 jsou zrušeny celní hranice. Vznikají obchodní a živnostenské komory, které podporují národní hospodářství a hájí obchodní zájmy. Živnostenský řád (1859) uvolňuje podnikatelskou činnost. Roku 1871 byl přijat podle mezinárodních konvencí zákon o metrické soustavě, 1872 vznikla statistická obchodní služba.

Roku 1873 přišla velká hospodářská krize a připomenula, že i podnikání má své meze. Končí zakladatelská horečka, nastává solidnější podnikání a vznikají kartely (bloky vzájemně spojených podniků). Jmění jednotlivce přestává stačit, rozvíjí se bankovnictví (úvěry), vznikají akciové společnosti.

Nástupem nových hnacích systémů začíná druhá průmyslová revoluce, tzv. vědeckotechnická. Parní stroj je nahrazen elektromotorem a výbušným spalovacím motorem, který je výkonnější a mobilnější. Koncem sedmdesátých let začal stát na podnikání opět dohlížet, zklidňovat vztahy a zprostředkovávat. Došlo k novelizaci živnostenského řádu, omezena byla svoboda podnikání a konkurence. Od devadesátých let nastává opět rozvoj. Houstne síť parní železnice, využívá se telegraf, existuje vlaková pošta.

Vznikem volného trhu s pracovními silami přestává platit bývalá právní závislost na pánovi, ale pracující je nyní ekonomicky závislý na svém pánovi. Rozmáhají se všelijaké stávky a odborové spolky, zejména dělnické. Zákon o sdružování dělnictva (1870) legalizoval jejich spolky. Panovalo přesvědčení, že pro organizaci proletariátu je třeba založit vlastní dělnickou stranu (dělnické strany v Evropě se nazývaly sociálně-demokratické). Na našem území byl silný vliv rakouské sociálně-demokratické strany, která bojovala za všeobecné volební právo a požadovala pracovní dobu 8 hodin.

U nás vznikla roku 1878 v Břevnově Česká strana sociálně demokratická dělnická, její program byl totožný s rakouským. Roku 1890 pochoduje 30 000 dělníků na Prahu, strana si vynutí politické uznání a získává velkou voličskou základnu.

Všeobecně roste počet obyvatel ve městech, zejména v průmyslových oblastech. Vznikají dělnická předměstí. Praha se přetváří v kapitalistické velkoměsto, jsou tu strojírenské závody (Daňovka v Karlíně, Českomoravská strojírna ve Vysočanech), potravinářské a textilní odvětví, elektrotechnický průmysl (Kolben, Křižík, automobily značky Praga).

Rostou průmyslová (Smíchov, Holešovice, Libeň) i obytná předměstí (Žižkov, Vinohrady). Využívá se městská hromadná doprava – omnibusy, koňská tramvaj, lanovka na Petřín, Křižíkova elektrická tramvaj. Vybudovalo se pouliční osvětlení, bouraly se městské hradby a Praha se architektonicky obohacovala.