Čechy 1197-1648

Přemyslovci
 
Přemysl Otakar I. ( 1197-1230 )
-  1197  se stal předěl v českých zemích mezi knížectvím a královstvím
-  začal vládnout po skončení krize v Čechách ( po Bedřichovi) a po době zmatků
-  2. rok vlády – 1198 – stal se králem a začal spor mezi dvěma nejmocnějšími německými rody, byl to boj o císaře, bojovali : Štaufové a Welfové
-  Štaufové : první byl král Filip Švábský, poté Fridrich II. ( syn Barbarosi ) a tento Fridrich II. byl původně sicilský král, stal se císařem Svaté říše římské a vydává v roce 1212 Zlatá bula sicilská ( nemá totiž ještě římskou pečeť )
-  změna státního znaku: plaménková orlice >> stříbrný dvouocasý lev v červeném poli se zlatou zbrojí
-  mincovní reforma : denáry >> brakteáty ( ražené jen z jedné strany )
-  zakládal královská města, těch nejdůležitějších bylo 13, některé z nich : Žatec, Litoměřice, Louny, Hradec Králové, Olomouc, Bruntál, Brno
-  začíná kolonizace
-  má tři děti : nejstarší Markéta, Anežka a jediný syn Václav I.
 

Václav I. ( 1230-1253 )
-  říkalo se mu Jednooký ( přišel o své oko při lovu )
-  podporuje kolonizaci
-  zakládá další královská města ( Staré Město Pražské )
-  rozkvétá těžba stříbra, hlavně v Jihlavě
-  za něho je rytířská kultura
-  jeho sestra Anežka Přemyslovna založila klášter Na Františku a v roce 1989 byla prohlášená za svatou
-  měl syna : Přemysl Otakar II.
 
Přemysl Otakar II. ( 1253-1278 )
-  říkalo se mu král železný a zlatý
-  je mu 20 let, když nastupuje na trůn a když se oženil
-  jeho žena : Markéta Babenberská, té je 50 let a je velmi bohatá, vlastní : Horní Rakousy, Dolní Rakousy, Korutany, Kraňsko
-  měl přítelkyni Anežku, s kterou měl 3 nebo 4 děti, ale papež tyto děti neuznal, a tak se rozvedl s oběma
-  jeho protivník byl uherský král Béla IV., protože vlastnil Štýrsko, nakonec se domluvili : Béla měl vnučku : Kunhuta Uherská, a tak si ji Přemysl vzal a dostal Štýrsko
-  Přemysl nezískává korunu Svaté říše římské, protože ji dostává Rudolf Habsburský, ten tím pádem získává Babenberské země a Přemysl musí zasnoubit své děti s Rudolfovými
-  šlechta se postaví proti Přemyslovi a vypukne roku 1278 bitva na Moravském poli, kde Přemysl prohrává a přichází o život
-  po jeho smrti je krize a nastupuje jeho syn Václav
 
Václav II. ( 1278-1305 )
-  když mu umřel otec, bylo mu teprve 7 let
-  už v té době mohl volit římského krále
-  dostal poručníka : Ota Braniborský ( pocházel ze severu u Baltského moře – Braniborska )
-  díky Otovi se do Čech mohla dostat braniborská šlechta, což byli pěkní lupiči a podařilo se jim rozvrátit království
-  tito Braniboři uvěznili malého Václava i s jeho matkou na hradě Bezděz a Václava poté převezli do Braniborska, jeho matka Kunhuta utíká do Hradce u Opavy
-  česká šlechta s opaty jeli do Braniborska a osvobodili Václava, kterému bylo teprve 12 let
-  v Hradci se Kunhuta seznámila s Vítkovci a hlavně se Záviš z Falkenštejna, který měl zelenou růži, Kunhuta si ho vzala a on tedy vládl
-  Záviš chtěl Rakouské země od Rudolfa, jenže Rudolf se naštval a nechal ho popravit ze zrady
-  Václav se tedy ujímá vlády
-  chtěl by Polsko a zrovna tam byl zavražděný král a zbyla po něm jeho dcera Eliška Rejčka
-  Václav se tedy oženil s Eliškou Rejčkou, protože jeho první žena Jitka zemřela
-  v roce 1300 získává polskou korunu
-  těží se čím dál tím víc stříbra a tak vydává horní zákoník
-  zavádí též nové peníze – pražské groše ( jsou stříbrné )
-  1 groš = 12 parvy ( parvus ) 
-   též ještě byly půlgroše
-  1301 – v Uhrách umírá Arpádovec a tak je trůn prázdný, Václav by ho chtěl pro svého syna, je to totiž velký stát a mohli by to získat přes vnučku Bély IV. ( tedy přes Kunhutu )
-  1301 – je Václav III. korunován uherským králem
-  1303 – vyhořel Pražský hrad a Václav II. nemá kde bydlet, tedy se přestěhuje na Staré Město do normálního městského domu
-  1305 – umírá na tuberkulózu ( = souchotě )
 
Václav III. ( 1305- 1306 )
-  když nastupuje na trůn je mu 16 let
-  měl tři koruny : česká, polská, uherská
-  oženil se
-  měl rád zábavy a hospody
-  náhle se Polsko proti němu vzbouřilo
-  jel tedy se  Polska podívat, co se tam děje
-  zastavil se v Olomouci a tam 4.8. 1306 zabit neznámým vrahem
-  Přemyslovci vymírají po meči
-  neměl potomka, měl jenom sestry : Anna ( ta byla vdaná ), Markéta ( ta se stala abatyší) a Eliška
-  právě tato Eliška byla seznámena s králem, který se měl stát římským císařem : Jindřich VII. Lucemburský
-  Jindřich měl syna, který se jmenoval Jan Lucemburský a právě jeho si měla Eliška vzít za manžela

Lucemburkové
 
Jan Lucemburský ( 1310 – 1346 )
-  ve svých 13 letech nastupuje na český trůn a také si bere za manželku Elišku Přemyslovnu, které je už 18 let
-  Jan byl vychován ve Francii
-  v roce 1310 vydává Inaugurační diplomy
-  jeden je pro Čechy a jeden pro Moravu
-  jsou to práva šlechty ( = výsady šlechtě )
-  zajišťuje, že ve státních úřadech budou pouze češi a že léna se budou dávat jenom Čechům
-  šlechta chtěla ale další práva
-  celkově Jan nebyl oblíben
-  vytvořily se různé skupiny :kolem Elišky Přemyslovny
  kolem Elišky Rejčky
  a spor proti Janovi
-  Jan udělal kompromis ( = kapitulace ), Eliška to sice nechtěla, ale Jan to podepsal
-  a tak Eliška a její 3 děti utíkají na hrad Loket
-  1320 Jan ztrácí zájem o české záležitosti a odjíždí zpátky do Lucemburska
-  začne se věnovat zahraniční politice
-  začal připojovat různá území k Čechám : Chebsko, Horní Slezsko ( kromě Svídnicka ), větší část Dolního Slezska, Rakouská knížectví a samozřejmě Lucembursko, Tyroly (=Alpské země ) nakonec nepřipojil
-  také se velmi zajímal o severní Itálii, tam ale dobýval jednotlivá města : Janov, Miláno, Pisa  -všem sliboval, že je ochrání před těmi ostatními a tak mu ta města dlouho nevydržela
-  1330 umírá Eliška Přemyslovna
-  Jan se oženil podruhé : Beatrice ( = Beatrix ) Bourbonská, tu však český národ nepřijal
-  zanedlouho dostal oční chorobu a oslepl
-  1344  pražské biskupství povýšilo na arcibiskupství, 1. biskupem se stal Arnošt z Pardubic a 2. byl Jan Očko z Vlašimi
-  1346 bitva u Kresčaku, král Jan byl slepý a protože věděl, že jeho syn Karel má větší moc, v bitvě umírá
 
Karel IV. ( 1346 – 1378 )
-  narodil se v roce 1316 jako 3. dítě
-  napřed  se jmenoval Václav a když s matkou utekl na hrad Loket, bylo mu teprve 3 roky
-  právě tam ho nechal Jan strčit do sklepa a později ho přemístili na hrad Křivoklát, kde byl do svých 7 let
-  v 7 letech byl odvezen do Francie, kde se o něj starali strýc Karel IV. a teta Marie (Marie byla sestrou Jana Lucemburského )
-  podle svého strýčka se Václav nechal ve svých 7 letech přejmenovat na Karla
-  také v 7 letech se oženil, vzal si také 7 letou, byla to Blanka z Valois a po svatbě nevěstu odvezli
-  1328 umřel Karel IV. z Francie a potom i Marie
-  Karel se musel osamostatnit, ale Filip VI. z Valois, což byl bratr Blanky, neměl Karla moc rád
-  Karel s Blankou spolu odjíždějí do Lucemburska a později i do Itálie
-  1333 česká šlechta si vyžádá Karla za správce Čech a od svého otce Jana dostává titul Markrabě Moravský
-  žije tedy v Čechách, ale Blanku nechal v Lucembursku
-  Karel se dá do budování Pražského hradu, přestože mu Jan bere peníze
-  1346 bitva u Kresčaku – i Karel tam bojuje a přežívá, jeho otec Jan umírá
-  1346 byl zvolen Římským králem
-  1347 je korunován na českého krále
-  1348 je založena Pražská univerzita
-  1348 umírá Blanka z Valois
-  2. manželka je Anna Falcká, díky ní dostává Horní Falc a dává mu syna Václava, který bohužel umírá ve svých 2 letech
-  3. manželka se jmenuje Anna Svídnická, díky ní dostává Svídnicko a dává mu roku 1361 syna Václava, který se později stane králem
-  Václav IV. je velmi hýčkaný a ve 2 letech je korunován na českého krále, aby měl zajištěné následnictví
-  1355 Karel IV. získává císařskou korunu a stane se císařem Svaté říše římské
-  1356 vydává Zlatá bula císaře Karla
-  která se týká : české země mají výsadní postavení ve Svaté říši římské
-  český král má výsadní místo mezi sedmi kurfiřty ( to jsou ti, kteří volí římského krále )
-  jeho 3. manželka je Eliška Pomořanská, díky tomuto sňatku se urovnal spor mezi Čechami a Polskem, protože Karel si na něj dělal nároky
-  užívá se název Země koruny české
-  za vlády Karla k Zemím koruny české patří : Čechy, Morava, Slezsko, Horní a Dolní Lužice, Chebsko a přechodně Horní Falc, Braniborsko ( to získal pro Václava ) a samozřejmě Lucembursko
-  1368 Eliška Pomořanská porodila Zikmunda
-  1376 Václav je korunován ve svých 15 letech jako říšský král
-  1378 Karel IV. umírá na prudký zápal plic
 
Václav IV. ( 1378 – 1419 )
-  Václav začal vládnout v 17 letech
-  říkalo se mu malý syn velkého otce, protože nebyl moc schopný
-   vládl v nepříznivé době v tzv. dvojpapežství
-  ještě za vlády Karla IV. byl papež Filipem IV. Sličným odvezen do Avignonu a právě Karel mu pomohl zpátky do Říma, jenže v Avignonu byl ještě jeden papež, takže jeden papež byl v Římě a jeden papež v Avignonu
-  Václav IV. neví, kterého má podporovat
-  najednou vznikla Panská jednota, což byla katolická šlechta a ta se postavila proti Václavovi, protože byla nespokojena s jeho vládou
-  tato Panská jednota Václava uvěznila na hradě Žebrák
-  jeho bratr Jan mu pomohl z vězení
-  mezitím se další bratr Zikmund paktuje s kurfiřty v Německu
-  1400 je Václavovi sebrán titul říšského krále, ale Zikmund tento titul dostal až za 11 let
-  za vlády Václava vzniká husitské revoluční hnutí a končí skoro za 90 let, přesněji je v letech 1400 – 1485
-  1409 se konal koncil v Pise, kde se mělo vyřešit dvojpapežství, Václav se domníval, že tam požádá papeže, aby mu pomohl získat zpátky korunu, jenže ti mu nepomohli, jedinou podporu mu poskytli čeští mistři, ale cizí mistři mu ji už neposkytli
-  1409 vydává Václav IV. Dekret Kutnohorský, který mění systém hlasování na mistry na české univerzitě
-  dříve měli všichni po jednom hlasu, tedy : Bavorsko, Polsko, Sasko, Čechy
-  nyní měly tři hlasy češi a jeden hlas ti ostatní dohromady
-  na tomto koncilu v Pise se problém dvojpapežství nevyřešil, ba právě naopak, rozhodli se tak, že oba dva papeže sesadili a zvolili jiného třetího papeže, jenže ti dva sesazení papeži se nevzdali a tak byli 3 papežové
-  1419 Václav IV. umírá na infarkt, byl zrovna na loveckým hrádku, bylo to o 14 dní později po pražské defenestraci
-  nemá žádné potomky
 
Zikmund ( 1436 – 1437 )
-  1411 se stane římským králem
-   přesvědčí papeže, aby svolal ještě jeden koncil do Kostnice na rok 1414, ten se sešel a Hus se tam měl obhájit, Zikmund byl organizátorem a poskytnul Husovi glejt ( což je bezpečnost ), Hus se neodvolal a byl 6.7.1415 upálen, tento koncil trval 4 roky a zde byli odvoláni všichni 3 papežové ( další byl Martin V. )
-  1419 byla 1. pražská defenestrace
-  1420 měl nastoupit po Václavovi Zikmund, ale jeho nechtěli, tak si chce Zikmund právo vybojovat, a tak požádal Martina V., aby mu poskytl křižáky, kališníci se zalekli a domluvili se se Zikmundem a dali mu skoro celou Prahu, ale Žižka vyhrál
-  1420 Zikmund se nechal korunovat českým králem a zmizel
-  1421 Čáslavský sněm ( český zemský sněm, zástupci šlechty kališníků i katolíků ) se dohodli a odmítli a zrušili Zikmundovu korunovaci
-  Zikmund znovu požádal Martina V. o křižáky a ještě 4x prohrál ( naposledy v Domažlicích roku 1431)
-  po Domažlicích se Zikmund domluvil tak, že katolíkům nechal úřady, pozemky…..
-  1433 se stal Zikmund římský císař
-  1436 Zikmund byl uznán českým králem a chce zlikvidovat radikální husity, ti jsou na hradě Sión, ten byl dobyt a tím končí radikálové
-  1437 jede zpátky do své říše, ale ve Znojmě umírá
-  tím vymírají Lucemburkové, protože má jen dcery

Habsburkové
 
Albrecht II. Habsburský ( 1438 – 1439 )
-  byl to manžel dcery Zikmunda
-  šel do boje proti Turkům a nevrátil se
 
Ladislav Pohrobek ( 1453 – 1457 )
-  za 6 měsíců po smrti Albrechta II. se narodil jeho syn Ladislav
-  protože nemohl vládnout, vládl za něj po dobu jeho nezletilosti
  zemský správce Jiří z Poděbrad
-  češi se snažili nabídnout českou korunu sousedům, ale ti ji nechtějí, římský císař se o nás vyjadřuje jako o kacířské Čechy, Kazimír už vládne v Polsku a v Litevsku a v Uhrách mají stejnou situaci jako u nás, také tam mají zemského správce Jan Honyady ( Hunyady )
-  1453 ve svých 13 ( 14 ) letech jako zletilý se ujímá vlády
-  Ladislav žil hlavně v říši
-  přijel samozřejmě na korunovaci
-  měl také přijet na svatbu roku 1457, ale zemřel ještě před ní
-  dlouho se to připisovalo Jiřímu z Poděbrad, že ho otrávil jedem, ale až v 80. letech 20. století se přišlo, že zemřel na leukémii
 
Jiří z Poděbrad ( 1458 – 1471 )
-  byl to poslední Čech na českém trůně
-  byl to příslušník normální šlechty, a přesto byl zvolen sněmem za českého krále
-  vymyslel evropský projekt
-  chtěl vytvořit společenství evropských států
-  chtěl vytvořit smlouvu, která by zaručovala řešení konfliktů mírovou cestou a soudem
-  pan Lev z Rožmitálu chodil po jednotlivých územích ( Paříž, Benátky, Buda, Krakov, Svatá říše římská ), ale nikde ho nebrali vážně
-  vládne dvojímu lidu : kališníci a katolíci, on sám je kališník
-  chtěl zabránit sporům, a tak potíral radikály jako byl Chelčický ( = Jednota bratrská )
-  chtěl mír, a tak svoji dceru Kateřinu provdal za syna zemského správce Uher Honyady, ten syn se jmenoval Matyáš Korvín a byl to uherský král
-  papež zrušil kompaktátu ( která povolovala Čechům přijímat z kalicha )a dal Jiřího do klatby
-  česká katolická šlechta se spojila do Jednota zelenobratrská
-  Matyáš Korvín chce českou korunu a vojensky obsadí Čechy, Jiří se s Matyášem utkal v bitvě a Jiří vyhrál a Matyáše zajal
-  Jiří mu poručil, že musí do Říma za papežem, aby to tam u něj srovnal, jenže Matyáš se spojil s katolíky, nic nesrovnal a ještě se nechal korunovat
-  1469 se Matyáš nechal korunovat na českého krále
-  Jiří hledá pomoc u císaře Svaté říše římské Fridrich III. a ten mu pomáhá proti Matyášovi a šlechtě a potvrzuje Jiřího korunovaci
-  Jiří se domluvil s polským králem, že až zemře, nastoupí po něm polský princ
-  1471 Jiří z Poděbrad umírá a nastupuje Vladislav Jagellonský

Jagellonci
 
Vladislav II. Jagellonský ( 1471 – 1516 )
-  jeho vláda je omezena stavy : panský stav ( ten se skládá z vyší šlechty ) a rytířský stav (ten se skládá z nižší šlechty ), zástupci těchto stavů se scházejí v zemském sněmu
-  1471 nastupuje na trůn po Jiřímu Vladislav II. Jagellonský, alwe zároveň je 2. král a to Matyáš Korvín, který se nevzdal a nechal si také korunovaci potvrdit
-  Matyáš vládne na Moravě a Vladislav v Čechách
-  protože hrozí roztrhnutí státu, tak se oba sešli v Olomouci a tam se roku 1479 vytvořila Olomoucká úmluva
-  domluvili se na společném vládnutí, rozdělili si to : Matyáš vládne na Moravě a Vladislav v Čechách, ale nesmějí se roztrhnout
-  kdyby umřel dřív Vladislav, vládl by v Čechách také Matyáš, ale kdyby dřív umřel Matyáš, Vladislav by musel zaplatit ještě 400 000 zlatých Uhrám
-  Vladislav musel uznat basilejskou kompaktátu, tím ale popudil katolickou šlechtu, a tak chtěli nějaké výhody, ale vynutili si jen některé a začal znovu spor kališníci x katolíci
-  1483 povstání kališníků, nebyly skoro žádné bitvy a vše to trvalo jen 2 roky
-  1485 kališníci a katolíci se sešli v Kutné Hoře a podepsali tam Kutnohorský smír a tedy ukončili hádky
-  1490 zemřel Matyáš Korvín, Vladislav nic Uhrám nezaplatil a stal se také uherským králem, musel se ale přestěhovat do Budína ( což bylo hlavní město Uher ), tím pádem Praha ztrácí post (  = na důležitosti )
-   z Česka a z Uher se stane tzv. personální unie, což je když se spojí 2 státy
-  moci v Čechách se ujímají stavy a vůbec nic je neomezuje
-  1496 povstání havířů v Kutné Hoře, ale nebylo to nic platné, bylo totiž potlačeno
-  v té době byl také Dalibor z Kozojed ( zeman z nižší šlechty ) uvězněn do věže, mučen natahováním na hůsle ( = skřipce ) a popraven za to, že se zastal poddaných v sousedním panství
-  obyčejní lidé byli pověšení, nižší šlechta měla stětí hlavy a králové při tomto stětí mohli stát
-  za Vladislava byla také pozdní gotika ( nejznámější stavitelé : Matěj Rejsek z Prostějova, ten postavil Prašnou bránu a Benedikt Ried, který udělal žebrový strop ve Vladislavském sále ), další díla v pozdní gotice : Jezdecké schody a sv.Barbora v Kutné Hoře
-  1500 Vladislavské zřízení zemské, což vymohla šlechta na Vladislavovi
-  byl to soubor nařízení, co, kdo musí udělat ( něco jako ústava )
-  potvrzovala výsady šlechtě
-  byla jen pro Čechy
-  nejvyšší moc mělo zemský sněm
-  do Budína jezdili za Vladislavem vyjednávat a to hlavně Lužice, Morava a Slezsko
-  1516 Vladislav II. Jagellonský umírá
 
Ludvík Jagellonský ( 1516 – 1526 )
-  byl to syn Vladislava II. Jagellonského
-  když otec umřel, bylo mu teprve 10 let a neměl tedy žádnou pořádnou pozici
-  měšťané se cítí být ohroženi šlechtou, protože šlechta může podnikat, zakládat rybníky, cukrovary, pivovary
-  1517 se tedy měšťanstvo domluví a vydá Svatováclavská smlouva, která povoluje 3. stav a to měšťanstvo
-  1526 Ludvík táhne proti Turkům : bitva u Moháče, jde tam s evropskými feudály a zahyne v močálech a byžinách
-  nemá žádné potomky, oženil se s Marie Habsburská
 
trůn je prázdný – kandidáti : Zdeněk Lev z Rožmitálu ( šlechta ho nechtěla )
    vnukové Jiřího z Poděbrad ( neprošlo jim to )
Němci z Bavorska ( nechtěli vévody )
Ferdinand I. Habsburský ( jóóó, a proč ???, protože měl peníze a Jagellonci zanechali dluhy, on slíbil, že některé splatí, byl to bratr císaře Svaté říše římské a jeho manželka Anna Jagellonská byla sestra Ludvíka Jagellonského )
 
Ferdinand I. Habsburský ( 1526 – 1564 )
-  byl to syn Filipa I. a Johanky Šílené ( jeho bratr byl Karel V. )
-  1526 byl zvolen českým králem
-  chtěl vytvořit absolutistický stát ( moc stavů omezit, ale ne zcela se mu to podařilo ), chtěl zastavit  reformaci ( on sám byl katolík  )
-  slíbil : uznat právo stavům volit českého krále ( dodržel ), zaplatit část dluhů po Jagelloncích ( dodržel ), přesídlit do Prahy, aby se stal centerem ( nedodržel ), uznat náboženskou svobodu ( nesplnil )
-  začal vytvářet úřednický aparát ( birokratský ), jeho orgány byly : stavy, dvorská rada, dvorská komora, dvorská kancelář
-  Ferdinand byl král český, uherský ( ne celých Uher, jen západ ) a také císař Svaté říše římské
-  1. konflikt Ferdinanda s českými stavy byl v letech 1546 – 1547 Šmalkaldská válka, která byla v Německu
-  byl toboj mezi katolíky a protestanty, on chtěl podpořit katolíky a také svého bratra Karla V.
-   neměl ale dobré vojsko a tak zřídil mimořádné daně ( = zemská hotovost), to se ale nelíbilo českým stavům
-   obsadil tedy vojensky Prahu a 1547 nad Čechy vyhrál, 4 nejdrzejší nechal popravit na Staroměstském náměstí, sebral městům privilegia, zavedl nové daně a odvody, zrušil výsadu volit krále stavem a pozměnil to na, že panovník si za svého života může vybrat následovníka
-  jeho následovník byl jeho syn Maxmilián II.
 
Maxmilián II. ( 1562 – 1576 )
-  zdědil i uherskou korunu, byl tedy král český, uherský a císař Svaté říše římské
-  vzal si svoji vlastní sestřenici ze Španělska ( sestra Filipa II. ) a tím způsobil duševní choroby dalším Habsburkům
-  byl tolerantnější k protestantům
-  1575 daly stavy požadavek na Česká konfese, což byla listina na svobodu katolíků i nekatolíků
-  slíbil, že když jeho syn Rudolf II. bude králem, tak že on tuto listinu podepíše
-  Rudolf II. byl korunován na českého krále, ale Maxmilián odjel a nic nepodepsal
 
Rudolf II. ( 1576 – 1611 )
-  král český, uherský, císař říšský
-  neměl potomky ani manželku, jen hraběnku Stradovou, se kterou jen koketoval
-  byl vychován ve Španělsku, kde nebyla katolická výchova
-  právě u něj se projevila duševní choroba, měl totiž výkyvy nálad ( jednou byl fajn, pak zase morous ) a nedodržoval sliby
-  byl velmi vzdělaný a měl rád Prahu, nechal proto přestavět Pražský hrad ( obrazárna, Zlatá ulička…)
-  někteří ho nechtěli za císaře
-  měl bratra Matyáše, byl to přísný katolík, podporován Španělskem, ale Rudolf měl podporu u stavů, Matyáš chtěl českou korunu
-  Matyáš tedy vojensky přijel do Prahy, sice byli Češi byli na straně Rudolfa, přesto se musel vzdát uherské koruny a vlády na Moravě ve prospěch Matyáše
-  1609 Rudolf vydává Majestát náboženské svobodě
-  jenže nemoc se zhoršuje a tak 1611 Rudolf II. umírá
 
Matyáš ( 1611 – 1619 )
-  král český, uherský a císař říšský
-  nejdříve bydlí také v Praze, potom ale přesídlí do Vídně
-  za Matyáše znovu vyvstal spor mezi protestanty a katolíky, přestože za Rudolfa byli skoro zrovnoprávněni, ale Matyáš chce protestanty omezit
-   Matyáš má také konflikty se stavy, chce je zlomit a tak je nesvolává
-  1618 vyvrcholí spory mezi katolíky a protestanty, zavřou se 2 kostely a protestanti si jdou stěžovat císaři, ten ale jejich stížnost zamítl
-  21.5. 1618 stavy měli schůzku v Karolinu, kde projednávali, co budou dělat s císařem a do čela tohoto hnutí se postavili Václav Budovec a Thurn
-  23.5. 1618  stavy dorazily na Pražský hrad do královské kanceláře, kde byli 2 zastupitelé Bořita a Slavata a také jejich písař Fabricius, stavy je požádali, ať odejdou, ale oni neodešli a tak byla 2. pražská defenestrace ( = vyhození z okna ), naštěstí spadli do příkopu a přežili to
-  stavy vytvořily vládu 30 direktorů ( páni, rytíři a měšťani měli každý 10 zastupitelů )
-  jenže se stavy nějak nikdo nechtěl spolupracovat, dokonce ani Morava či Slezsko, takže neměli žádnou podporu a Matyáš měl na své straně skoro celou Evropu
  vypukla 30 letá válka ( 1618 – 1648 )
-  1. etapa třicetileté války, byla Česká válka v letech 1618 – 1620, která začala povstáním
-   jenže na jaře 1619 Matyáš umírá
 
Ferdinand II. Štýrský ( 1619, 1620 – 1636 )
-  Ferdinand jde proti Čechům, chce totiž zlikvidovat protestanty
-  má podporu Španělska a celé katolické Evropy
-  Češi nechtějí vládu Habsburků a tak sesadili v červnu Ferdinanda a zvolili si českého krále Fridrich Falcký ( byl to kurfiřt, říkalo se mu Zimní král, protože vládl jen přes jednu zimu )
-  Ferdinand se naštval a šel proti Čechám s vojskem
-  8.11. 1620 bitva na Bílé hoře, tato bitva trvala jen 2 hodiny, Češi prohráli, Fridrich Falcký ani nebyl přítomen a hned po porážce utíká do Haagu
-  část lidí také prchá z Čech, ale část si také myslí, že nebude potrestána, což nebyla pravda
-  jaro roku 1621  soudní tribunál v čele s Karel z Lichštejna mají za úkol najít iniciátory vzbouření, vydali přes 100 rozsudků smrti, nakonec 21.6. 1621 na Staroměstském náměstí bylo popraveno 27 lidí ( z toho 3 z vyšší šlechty : Budovec, Harant, Šlik, 7 rytířů a 17 měšťanů )
-  začal se zabavovat majetek ( od odsouzených a uprchlíků ) a statky se dávaly šlechtě
-  náboženství bylo katolické, protože Majestát přestal platit a také do Čech přijížděli jezuité
-  1627 ( na Moravě roku 1628 ) Obnovené zřízení zemské, což byla ústava, která se týkala toho, že Habsburkové mají dědičné právo na český trůn, jediné povolené náboženství je katolické a němčina je zrovnoprávněna s češtinou
-  bojoval ve válce Falcké, Dánské, Švédské, Švédskofrancouzské
-  1637 Ferdinand II. Štýrský umírá a nastupuje jeho syn Ferdinand III. ( ten je ale hodně neschopný ) a prohrává Švédskofrancouzskou válku
-  1648 Vestfálský mír, Habsburkové na tom moc nevydělali