List – anatomická stavba

List – anatomická stavba

List – anatomická stavba

Stavba

– čepel

– řapík – natáčí list vůči slunečnímu záření, může vykonávat fci asimilační (rozšířený řapík – filodium), nebo může obsahovat aerenchym – nadnáší rostlinu

– pochva – obepíná stonek v místě nodu; typická pro poaceae – tam jsou i ouška a jazýček (rozlišení rostliny ve sterilním stavu), dále u šáchorovitých, juncaceae, miříkovité

Anatomická stavba listů

Průduchy

– stomata

– tvořeny dvěma buňkami – ledvinovitý nebo činkovitý tvar – vnitřní stěna je ztluštěná, vnější je tenká

– orientace celulózních fibril – směřují do středu → buňky se od sebe oddělují

– umístění – nad úrovní pokožky – u rostlin v nadměrném množství vody; pod úrovní – v nedostatku vody; v úrovni – optimálním množství vody

V pokožce jsou buliformní buňky – zvětšený turgor – při nedostatku vody dochází ke snížení turgoru (podnět dán kyselinou abscisovou) → stočení (složení) listů → snížení výparu
Otevírání a zavírání průduchů pomáhají vedlejší pomocné buňky průduchů (2-3)

Listy jsou tvořeny pouze parenchymatickým pletivem → nejsnáze stravitelné součásti rostlinného těla – vysoká výživová hodnota (jsou tam asimiláty); významná dietetická hodnota – minerální látky, vitamíny. Některé listy jsou bohaté na sekundární metabolity (alkaloidy, glykosidy) → pro zvířata jedovaté, využití v medicíně
Trichomy

– epidermální útvary – na jejich stavbě se podílí pokožka
Emergence

– na jejich stavbě se podílí i podpokožková pletiva
Trichomy

– mohou vznikat – ze všech pokožkových buňek nebo ze specializovaných buněk – trichoblasty – bohaté na buněčné organely

– při dělení vzniká trichoblast – z něj vznik trichomů a atrichoblast – dává vznik pokožce

4 základní typy trichomů

– krycí

– žláznaté

– žahavé

– adsorpční
Krycí

– jednobuněčné i mnohobuněčné

– bývají často i inkrustovány (Si, Ca)

– fce až jako mrtvé – jsou vyplněny vzduchem → jeví se jako bílé (lom světla ve vzduchu)

– ochranný význam (inkrustace – proti ožeru)

– důležité pro rostliny rostoucí na velice suchých místech → proti přehřátí (infračervené záření), proti ultrafialovému záření – u vysokohorských rostlin

– bezbarvé flavonoidy – proti zářením

– z hlediska výživy zvířat – nežádoucí, zvláště inkrustované

– využívají se výjimečně – trichomy bavlníku – vyrůstají z osemení – jednobuněčné, duté, vláknité trichomy → technická oblast

Žláznaté

– většinou vícebuněčné

– sekret se uskladňuje – v koncových buňkách nebo se vylévá pod kutikulu

– tvar je různorodý – podle trichomů se dá určit rostlina

– 2 čeledi – asteraceae – žláznaté trichomy odlišné od ostatních → rozlišovací znak; 8 buněk – 4 nad sebou vedle sebe, sekret se vylévá pod kutikulu; laminaceae (hluchavkovité) – 8 buněk, sekret se vylévá pod kutikulu

– žláznaté trichomy – výjimka – vnitřní žláznaté trichomy –u kapraď samce – v oddenku (droga)

– význam žláznatých trichomů – podle toho, jaké sekundární metabolity obsahuje

Žahavé

– nejsou příliš časté

– typické pro čeleď – kopřivovité – spíše tropická čeleď, loasovité

– Kopřivovité

– jednobuněčný žahavý trichom – velká buňka

– buňka je baňkovitě rozšířená (v bazální části)

– na konci je trichom ukončen křemičitanovou čepičkou → po odlomení se inkrustovaná část vpíchne do pokožky a vylije se sekret (kyselina mravenčí, histamin, acetylcholin)

– využití – na vlákno (starší rostliny)

Absorpční

– patří sem kořenové vlášení

– okrasné rostliny – bromeliaceae