Národní jazyk

Národní jazyk

• Funkce národního jazyka, vývojové tendence současné spisovné češtiny

Národní jazyk

• souhrn výrazových prostředků jednoho národa nebo etnika
• spojené historickou, společenskou, kulturní a politickou sounáležitostí
• nástroj myšlení a dorozumění
• soustava společensky uznávaných, obecně přijatých konvenčních znaků a pravidel jejich užívání

Funkce:

1. komunikativní (= základní, dorozumívací, sdělovací)
2. myšlenkovou – nástroj myšlení, podklad pro vytváření představ a pojmů
3. expresivní (výrazovou) – k vyjadřování citů, přání
4. apelovou (výzvovou) – působení na ostatní
5. estetickou – při uměleckém zpracování

Vývojové tendence současné spisovné češtiny

• současný jazyk = jazyk posledního půl století (odlišnosti územní, sociální, generační)
• nerovnoměrnost vývoje
• vývoj – nejrychleji ve slovní zásobě (kromě jejího jádra = základní slova), nutno pojmenovávat nové skutečnosti
• vývoj – pomaleji v gramatické stavbě, syntaxi (závislost na rozvoji myšlení a vlivu cizích jazyků), hláskosloví a tvarosloví

dynamičnost vývoje:

1. demokratizace = rozšíření spisovné češtiny (vliv školy, vzdělání, médií), růst jazykové úrovně uživatelů, odstraňování zastaralých slov, tvarů
2. intelektualizace = přesné vyjádření myšlenek, zdokonalení užití jazykových prostředků
3. terminologizace – zvyšuje se počet termínů užívaných běžnými mluvčími
4. determinologizace = přechod termínů do oblasti méně odborné i neodborné (pojem, parametr)
5. integrace = sjednocování, stírání nářečních rozdílů
6. funkčně stylová diferenciace – např. osamostatnění publicistického a administrativního stylu (od odborného stylu)
7. stylové posuny v současné češtině

• častěji – osa: hovorovost – neutrálnost – knižnost (př. dělat, holka, péct, taky)
• méně často – osa: odbornost – neutrálnost – běžná slovní zásoba (př. množina, astronaut)

1. internacionalizace jazyka – přejímání slov, jeden ze způsobů obohacování slovní zásoby, dnes zvláště z angličtiny i jiných jazyků (stálé kontakty se slovenštinou – dovolenka) + v oblasti vědy a techniky, populární hudby, sportu (summit, software, heavy metal, šampionát)

Úzus – obvyklé, ustálené užívání jazyka a jazykových prostředků, z něhož se vyvozuje jazyková norma a kodifikace

Jazyková norma – soubor uznávaných a ustálených jazykových prostředků a způsobu jejich užívání

tvoří se postupně, s přihlédnutím k tomu, jak se jazykové prostředky skutečně používají

Kodifikace – zpracování, uzákonění a vydání jazykové normy spisovného jazyka v příslušných příručkách, vystihuje, zachycuje, popisuje a vykládá normu