Listy z Kostnice - Mistr Jan Hus

Tak jako předchůdci Husovi vytvořili literární druh postily, tak Hus vytvořil literární druh listu jako formu poslání, kterým působil na své posluchače v  obě, kdy neměl možnost působí přímým kázáním.

Nejznámějšími z jeho listů jsou právě listy z Kostnice. Obsahují poslání adresovaná jednotlivcům, skupině Husových kostnických průvodců a příznivců, ale i obci přátel doma, univerzitě a celému národu. Listů využíval Hus až do samého konce života, psal je dokonce ještě „v čakání odsúzenie na smrt v žaláři v okovách“.

V myslích lidí se až do současnosti nejvíce uchovaly listy: Přátelům v Čechách, Univerzitě pražské.

Přátelům v Čechách:
Obrací se zde na Pražany, aby nezapomněli na Betlémskou kapli a dál v ní boží slovo kázali. Nabádá své přátele, „aby sě milovali, dobrých násilím tlačiti nedali a pravdy každému přáli“.

Univerzitě pražské:
Oslovuje zde mistry, bakaláře i studenty univerzity. Nabádá je k tomu, aby se milovali, o čest boží usilovali, rozkoly vypleli, aby hájili pravdu, která vítězí nade vším a má sílu až na věky. Dává jim na vědomí, že nic ze svého učení neodvolal.

Dopis končí slovy: „Modlete se za mne k Bohu a pozdravujte se navzájem ve svatém pokoji

Mistr Jan Hus,

v okovech a žaláři, stoje již na samém břehu pozemského života, očekávající nazítří strašnou smrt, která, jak doufá, očistí mé hříchy, z milosti boží neshledávaje na sobě nijakého kacířství, když z celého srdce vyznávám všelikou víry hodnou pravdu.“