Kytice - Karel Jaromír Erben

Slovenský jazyk » Čitateľský denník

Autor: smile5
Typ práce: Referát
Dátum: 16.07.2008
Jazyk: Čeština
Rozsah: 956 slov
Počet zobrazení: 5 960
Tlačení: 509
Uložení: 486
Praktické!
O autorovi
Český básník, historik, folklorista, dlouholetý spolupracovník F. Palackého, publicista a politik, sekretář českého muzea, archivář města Prahy a překladatel – to všechno vykonával Karel Jaromír Erben. Zasloužil se o důkladnější poznání středověké a humanistické české literatury vzornými edicemi významných literárních památek, kronik, legend, cestopisů, dopisů a zejména českých spisů J. Husa. V duchu romantické teorie bratří Grimmů, že lidová slovesnost je básnickým projevem starobylého mýtu, sbíral, rekonstruoval a vydával i vykládal lidovou lyriku a epiku. Jeho Prostonárodní české písně  a říkadla a Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečích původních patří k nejvýznamnějším sbírkám tohoto druhu u nás. Lidová slovesnost stála i u zrodu jediného Erbenova vlastního  básnického díla Kytice z pověstí národních, jež patří ke skvostům české literatury. Nejde  v ní však o ohlasovou poezii. Z lidové tradice čerpal básník především představu o mýtickém myšlení lidí dávných dob, o jejich víře v neměnný nadosobní řád vládnoucí přírodě i lidské pospolitosti, v osudovou nutnost, s níž se trestá každá vina. Tuto v podstatě pohanskou složku mýtu však doplňoval křesťanským přesvědčením o moci lásky (zejména mateřské), pokání a odpuštění.

Poklad
Báseň Poklad se odehrává na Velký pátek. Ten den žena, nesoucí v náručí dítě, pospíchala lesem do kostela, ale najednou ji cesta začala připadat nějaká divná. Po chvilce cesty dorazila k jeskyni, ve které v dáli něco svítilo. Ze zvědavosti šla za tím světlem, až došla do velikého sálu plného pokladů. Řekla si, že když žije v takové bídě, vezme si tedy hrstku stříbra a půjde domů. Oslepena bohatstvím však položila dítě na zem a nabrala si stříbra co jen unesla. Syna však neměla kam vzít, tak ho v jeskyni nechala a zamýšlela bohatství odnést domů a pak se pro syna vrátit. Pospíchala tedy lesem domů, stříbro uložila do truhly a ještě několikrát se pro něj vrátila do jeskyně, ale aby své dítě umlčela, dala mu na hraní hrst stříbra.  Když však po několikáté došla domů, ze stříbra v truhle bylo jen kamení a u sebe měla místo bohatství samou hlínu. V tom si uvědomila, že musí zpátky pro dítě, vrátila se tedy na místo, kde bývala jeskyně, ale nikde ji nemohla objevit. Začala se zběsile vrhat na zem a rvát si vlasy a nakonec se zoufalá vrátila zpět domů.

Celý rok byla zoufalá a modlila se, aby ji bylo dítě navráceno. Na příští velký pátek se žena opět vydala do kostela a cestou narazila na onu jeskyni, kde našla své ztracené dítě. Tentokráte se o poklad nezajímala, vrátila se s dítětem domů a zjistila, že dítě má u sebe stříbro, které mu dala na hraní.

Žena se provinila tím, že kvůli bohatství zapomněla na své dítě a proto o něj přišla. Nakonec ale byly vyslyšeny její prosby a dítě jí bylo opět navráceno.

Zlatý kolovrat
Děj této básně začíná ve chvíli, kdy lesem projíždí pán, který zabloudil při lovu zvěře a nakonec narazil na chalupu. Sesedl tedy z koně a poprosil obyvatele chalupy o vodu. Vyšla krásná dívka, která mu přinesla ze studny vodu a začala příst len. Pán byl ohromen a nemohl od ni odtrhnout oči. Nakonec ji požádal, aby si jej vzala. Ona mu odpověděla, že o tom musí rozhodnout její nevlastní matka, která se vrátí až druhý den.

Nazítří se tedy pán opět vrátil k chalupě. Dveře mu otevřela odporná stará žena. Pán ji požádal o ruku její nevlastní dcery. Ptala se ho, co je vůbec zač a on odvětil, že je pán a král této země. Žena jej přemlouvala, ať si vezme její vlastní dceru, ale pán rady nedbal a poručil, aby zítřejší den poslala svou nevlastní dceru na hrad.

Druhý den matka vzbudila svou nevlastní dceru a řekla jí, aby se oblékla a pak společně s druhou dcerou vyrazily na hrad. Když se dcera zeptala, nač s sebou berou nůž a sekeru, dostala odpověď, že kvůli hadům  a zvěři. Když však došly do lesa, matka řekla své nevlastní dceři, že ona jsou ti hadi a zvěř a zabily ji. Vypíchnuté oči a useknuté nohy vzaly  s sebou a vyrazily na hrad. Dcera, která byla podobná té nevlastní si vzala krále, ale ten po čase odjel do bitvy.

Zabitou dceru objevil stařec, který ji odvlekl do své jeskyně. Tam dal svému synovi zlatý kolovrat, a poručil mu, aby jej na hradě vyměnil za nohy. Syn došel na hrad, kde kolovrat vyměnil s matkou a dcerou za nohy. Pak nohy odnesl starci, který je přiložil k tělu  a ony zase přirostly. Potom ještě syn vyměnil zlatou přeslici za ruce a zlatý kužel za oči. Stařec přiložil k tělu ještě ruce a oči, polil jej živou vodou  a zabitá dcera zase ožila.

Když se král vrátil z bitvy, žena mu ukázala, co za doby jeho nepřítomnosti nakoupila. On ji požádal, aby mu na zlatém kolovrátku upředla zlatou nit. Kolovrátek začal zpívat a pověděl králi vše, co se stalo.

Král se tedy vrátil do lesa pro obživlou dívku, vzal si ji a matce s její vlastní dcerou provedli to, co oni provedli jeho ženě. Matka s vlastní dcerou se provinily tím, že chtěly oklamat krále a dosáhnou toho, aby si král vzal jinou dceru, než původně chtěl. Lež má ale krátké nohy, a tak se král o všem dozvěděl, matce s dcerou dal co jim patřilo a vzal si  tu, kterou si vybral.    

Štědrý den
Dvě děvčata, Marie a Hanka, se rozhodla, že se o půlnoci po Štědrém večeru vypráví k jezeru, kde vysekají v ledu díru, aby spatřily svého budoucího ženicha. Hanka ve vodě uviděla svého milého Václava a Marie kostel a rakev. Hanka se do roka provdala a Marie zemřela.
Děvčata se provinila tím, že chtěla odhalit budoucnost, a jedna z nich se kvůli své vizi celý rok trápila. Proto – je lépe v žít v mylné naději, než odhalit strašlivý osud.
Zdroj: killka
Oboduj prácu: 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1


Odporúčame

Slovenský jazyk » Čitateľský denník

:: KATEGÓRIE - Referáty, ťaháky, maturita:

0.018