Povídky Malostranské - Jan Neruda

Slovenský jazyk » Čitateľský denník

Autor: Chlapec oleg
Typ práce: Referát
Dátum: 22.11.2008
Jazyk: Čeština
Rozsah: 974 slov
Počet zobrazení: 9 315
Tlačení: 2 079
Uložení: 532
Praktické!

Rozbor:
V říjnu roku 1877 vydal Jan Neruda Povídky malostranské, dílo, které je jedinečným skvostem české prózy 19. století. Shrnul tu povídky, které v letech 1875 – 1877 uveřejňoval v různých časopisech, a uvedl je delší povídkou „Týden v tichém domě“, která byla napsána a vyšla časopisecky už před desíti lety, r. 1867. Za Nerudova života vyšly Povídky po druhé r. 1885 a po jeho smrti vycházely opět a opět v nesčetných vydáních. Jsou jedním z mála českých literárních děl, která byla přeložena do četných světových jazyků.
Děj se odehrává v Malé Straně, kde autor žil více než třicet pět let a za tuto dobu shromáždil několik pikantních příběhů, které soustředil do této knihy. Ale to, že v Malé Straně strávil své dětství a mládí není jediný důvod proč se děj odehrává zrovna tam. Je to ze všech pražských čtvrtí ta nejméně velkoměstská, nejméně dotčená kapitalistickým vývojem. Dělníci v ní nejsou, jejich přítomnost mezi hrdiny povídek je jen nahodilá a vlastně se omezuje na strojníka Bavoráka. Nerudovými hrdiny jsou úředníci, domácí páni, hospodští, služky, obchodníci, měšťané, žebráci, studenti – české maloměšťáctvo, žijící ve zdánlivě idylických podmínkách. Avšak pod povrchem tiché, poklidné Malé Strany se odehrávají velké události, vyvrcholují lidské tragédie, probíhá zápas dobra a zla, boj nového proti starému a nepřetržité odumírání starých idylických poměrů. Neruda popisuje svoji čtvrť, která je v boji proti novotám, které nemilosrdně drtí staré poměry.

Tento boj probíhá uvnitř zdánlivě ještě jednotné vrstvy malostranského maloměšťáctva. V tomto boji stojí na jedné straně ti, kdo podle geniálního postřehu mladého Václava Bavora myšlenky považují za státní monopol jako sůl a tabák – povýšení a zabednění stoupenci starých řádů, domácí páni, kteří pod vznešeným zevnějškem skrývají chamtivost a omezenost, lidé, jejichž první starostí je, „aby jim z toho nepošly výdaje“. Proti nim stojí v krutém zápase lidé reprezentující něco nového, lidé, v nichž touha po penězích, po měšťáckém blahobytu a společenském postavení nedovedla uhasit poslední jiskru lidských citů. Jsou to však lidé, kteří zdaleka ještě nevědí, jak bojovat proti starému včerejšku, a proto buď „darebáci“, o nichž  psal Neruda ještě v „Arabeskách“, nepovedení úředníci, kteří nenávidí byrokratické prostředí, v němž musí dřít, studenti, kteří sní  o poesii, vyšinuté postavy, které se z protestu proti společenskému zlu uzavřely ve figurkářském posměchu, nenávisti a pomsty, anebo dokonce i příslušníci horní vrstvy malostranské společnosti.  Zápas všech těchto lidí za nové je beznadějný a předem odsouzen k nezdaru. Motiv boje nového proti starému, lidské důstojnosti a touhy po spravedlnosti a svobodě proti zabedněnosti a konservatismu je prvním a hlavním motivem Povídek.

Druhým motivem, druhou linií, kterou Neruda v Povídkách vykresluje, je jiný problém, jenž ho zaujímá od mládí, společenský problém ženského osudu, problém erotické lásky, nahrazované ve společnosti založené zbožních vztazích majetkovým kupčením. A opět je tu boj nového proti starému, boj pravých lidských citů proti pokrytectví a měšťáctví, které degradují člověka.
 
Obsah:
Autor žil na Malé Straně pětatřicet let a odtud čerpal náměty pro své povídky. Kniha obsahuje třináct povídek, týkajících se životu na Malé Straně.
V první povídce Týden v tichém domě vystupuje rodina domácího pana Ebera. Pan Eber pracuje v řadě za skromný plat, a proto si jeho manželka musí přivydělávat šitím do komise, což úzkostlivě tají. Jejich dcera Matylda si chce vzít starého nadporučíka Kořínka, ten je jí však nevěrný. Paní Bavorová a její syn Václav jsou chudí, ale čestní lidé. Paní Bavorová slouží u staré panny Žanynky až do její smrti. Při pohřbu ji však o místo v kočáře připraví hostinská se slovy – Já jsem měšťanka. Paní Bavorová jde pyšně se svým synem za kočárem. Její syn Václav, student, si přivydělává v úřadě u pana Ebra. Je však vyhozen kvůli satirickým veršům , které útočily proti tehdejší vládě. Lyrické básně dá přečíst panu doktorovi v domě. Ten je chce  využít pro získání citu panny Josefínky. Ta si však bere strojvůdce. Doktor je lapen do sítí paní Lakmusové pro její dceru Klárku. Václav Bavor dává doktorovi přečíst svou první novelu.

V druhé povídce Pan Ryšánek a pan Schlegl sedávali oba pánové v hospůdce U Štajniců 11 let od 6 do 8 hodin, aniž by na sebe promluvili. Příčinou jejich nepřátelství byla ženská. Nejprve dávala naději obchodníku Ryšánkovi, ale pak dala přednost mladšímu panu Schleglovi. Po porodu dcery však zemřela. Teprve těžký zápal plic pana Ryšánka oblomil srdce pana Ryšánka, ten mu nabídl tabák a dále již seděli u stolku jako přátelé.

V povídce Přivedla žebráka na mizinu vystupuje zlá baba miliónová, která nabídne dobrosrdečnému panu Vojtíškovi sňatek, ale ten tuší, že by si s ní zkazil celý život a tak odmítne. Baba miliónová ho pomluví, že je bohatý a od té doby mu nikdo nic nedal a on zemřel hlady.

Další povídka O měkkém srdci paní Rusky vypráví o tom, jak paní Rusko dojímaly pohřby. V povídce Večerní šplechty si studenti povídají o dívkách a o životě studentském. V povídce Doktor Kazivět je tak nazýván lékař Heribert, který však nikdy neléčil. Pouze jednou mohl využít svých znalostí. Při procházce míjel rakev pana rady Schepelera, když se rakev svezla a vymrštila se ruka. Pan Heribert poznal, že se nejedná o smrt, ale o ztrnulost. Přítel pana rady, pan Kejřík, mu byl vděčen a krátký čas byl na Malé Straně proslulý. Neléčil však dál nikoho.

V povídce Hastrman se tak říkalo panu Rybářovi, který se mylně domníval, že jeho sbírka polodrahokamů je cenná. Bydlel u příbuzných, ale ti ho utěšili, že pro ně nejsou důležité kameny, ale jeho přítomnost.

V povídce Jak si nakouřil pan Vorel pěnovku si pan Vorel otevřel krupařský krám, ale jako k cizinci k němu nikdo nakupovat nechodil, zkrachoval a oběsil se.

Povídka U tří lilií je o otrlé dívce, pro kterou na tancovačku přijde sestra, že ji umřela matku a ona se na tancovačku vrátí. Vzpomínky na dětství se objevují v povídkách Svatováclavská mše a Jak to přišlo, že dne 20.srpna roku 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo rozbořeno. V povídce Psáno o letošních dušičkách pečuje slečna Máry o hroby svých nápadníků Rechnera a Cibulky. V povídce Figurky aneb Idylický úryvek ze zápisek advokátního koncipienta vypráví student Krumlovský příhody z činžovního domu.
Oboduj prácu: 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 (10-najlepšie, priemer: 4)

O autorovi: Jan Neruda

Jan Neruda bol český básnik, prozaik a novinár, člen družiny májovcov.

:: Prihlásenie



Založiť nové konto Pridať nový referát

Odporúčame

Slovenský jazyk » Čitateľský denník

:: KATEGÓRIE - Referáty, ťaháky, maturita:

0.041