Obraz Doriana Graye - Oscar Wilde

Obraz Doriana Graye (1891)

- román, který vyjadřuje hlavní myšlenky Wildovy filosofie - tedy celého dekadentního hnutí. Děj je situován do doby autorova života a do prostředí, které věrně znal, tedy prostředí anglických aristokratických kruhů.

V ateliéru malíře Basila Hallwarda se lord Henry Wotton seznamuje s modelem Basilova obrazu a objektem jeho zbožňování - mladým, nezkaženým a hlavně krásným Dorianem Grayem. Právě Wotton Doriana ovlivní a odhalí mu myšlenky, týkající se krásy a pomíjivosti mládí.

Dorian před vlastním obrazem vyslovuje přání, aby zůstal věčně mladým a místo něj stárnul a nesl známky stavu jeho duše obraz. Zanedlouho zjišťuje, že se jeho dětinské přání vyplnilo. Poté, co kvůli Dorianovi spáchá sebevraždu mladá herečka Sibyla Vaneová, obraz jako by opravdu zestárnul a změnil svůj výraz.

Následuje mnoho a mnoho činů a Dorian se pomalu mění z nevinného chlapce na podlého pokrytce, této proměně však nedokáže zabránit. Své tajemství odhalí Basilovi, ale v zápětí jej zavraždí a výčitky svědomí jej nakonec donutí probodnout nyní již ohyzdný obraz. Později, když sluhové nacházejí Dorianovo tělo, zjišťují, že se proměnil ve starce, naopak obraz opět září v celé své kráse.

V románu se nachází mnoho myšlenek a symbolů a skrytých významů, jež všechny Wildovy názory reprezentují. Hlavní myšlenka, která přes všechny hédonistické výjevy prosvítá, zní, že krása a neřest jsou nesmiřitelné.
 
Po Obrazu D.G. následovalo období, kdy se Wilde soustředil na divadelní hry. Byly to především komedie, které se také staly jeho snad nejúspěšnějšími díly. Zakládaly se většinou na dialozích, projevoval se zde Wildův osobitý humor. Satiricky napadaly mnohokrát zmiňovanou společnost. Samozřejmě i zde užíval autor svou nepřebernou zásobu vtipů, hříček, bonmotů. Jeho komedie patří dodnes k těm nejvděčnějším.

Patří sem

• Vějíř lady Windermerové (1892)
• Bezvýznamná žena (1893)
• Ideální manžel (1895)