Revoluční rok 1848 u nás

Revoluční rok 1848 u nás

13.3.1848 – schůze pražského lidu ve Svatováclavských lázních, předložen návrh petice císaři -
 požadavky:

– zrovnoprávnění češtiny s němčinou

– demokratické svobody

– rozšíření samosprávy, volení poslanců do samosprávných orgánů

– spojení zemí Koruny české + centrální úřady v Praze
 Pro konečnou podobu petice zřízen Svatováclavský výbor ( od dubna přejmenovaný na Národní výbor). Petice císaři – jen sliby- rozčarování, nová petice- odpověď.

kabinetní list z 8.4.1848- ve většině bodů vyhověno- považováno za velký úspěch české politiky. Objevily se dva názorové proudy v české politice:
a, liberálové (Palacký, Riegr, Borovský); 
b, radikálové (Sladkovský, Sabina a Emanuel Arnold)

duben 1848 – Palacký pozván na jednání do Frankfurtu, ve veřejném dopise ( tzv. Psaní do Frankfurtu ) odmítl se slovy „ Já nejsem Němec, já jsem Čech rodu slovanského“. Jeho argumentace určila směr české politiky na další desetiletí: střední Evropa je prostor mezi Ruskem a Německem, je obývána malými národy neschopnými samostatné existence, jediný garant svobodného rozvoje je silná Rakouská říše-  Palacký byl tvůrcem programu tzv. austroslavismu, ovšem v jeho pojetí má být Rakouská říše národnostně spravedlivým federativním státem. Protiváhou frankfurtského sněmu se měl stát Slovanský sjezd 2.-12. Června 1848. Slavnostně zahájen starostou sjezdu Františkem Palackým, významný projev Pavla Josefa Šafaříka, jednání ve 3 sekcích:

– česko – slovenská

– polsko – rusínská

– jihoslovanská.

programové okruhy: význam Slovanů v rak. říši  a poměr Slovanů k ostatním neslovanským národům. Výsledky sjezdu po 2 dnech nevalné – nový program – vypracovat manifest na adresu císaře – sjezd nedostatečně připraven, hlavní rozpor: řešit problémy jen rakouských Slovanů ( Šafařík, Palacký ) nebo se zabývat všeslovanskými zájmy ( Štůr, Havlíček, konec sjezdu i Šafařík ). Sestaven manifest evropským národům, adresa císaře – začalo červnové povstání v Praze – odročen na neurčito.

ČERVNOVÉ POVSTÁNÍ V PRAZE

– květen 1848: velitelem pražské vojenské posádky generál Alfred Windischgratz. Demonstrace vojenské síly: okázalá vojenská přehlídka. Obsazení strategických míst Prahy děly – protest Pražanů, požadavky: odvolat Windischgratze, zastavit vojenská opatření.
-Na 12.6.1848 svolána „ svatováclavská sbratřovací mše“ na Koňském trhu, po skončení mše v Celetné ulici srážka lidu s vojskem – přerostla v ozbrojený boj, stavba barikád.

– 12.6.-17.6.1848 pražské červnové povstání. Windischgratz se brzy stáhl na levý břeh, ostřeluje Prahu

– 17.6.1848 povstání kapitulovalo – vyhlášeno stanné právo, ustanovena vyšetřovací komise.

MÁJOVÉ SPIKNUTÍ

V roce 1849 připravuje J.V. Frič spolu s ruským emigrantem Michalejem Bakuniněm povstání v Praze + několik německých měst, toto tzv. májové spiknutí předčasně prozrazeno , vůdcové pozatýkáni, vyhlášen výjimečný stav až do roku 1853.