Velkomoravská říše

Velkomoravská říše

V roce 822 se objevuje první zmínka o Moravanech v kronikách. Moc Moravanů posílena porážkou Avarů Karlem Velikým.

MOJMÍR I. (830-846) – v roce 830 proběhlo sjednocení JV a střední Moravy s Nitranským knížectvím – vládl zde Pribina – Velká Morava se stala nejmocnějším státem ve střední Evropě. Přijal křest z bavorského Pasova v roce 831. Nepřátele měl na západě – Východofranská říše, na východě Kyjevská Rus a na jihu Bulharská říše. Rozmach Velké Moravy v době rozmachu: Čechy, Morava, Slovensko, Panonie, Halič, území u horní Visly a Odry, území Lužických Srbů, území mezi Karpatami a Dunajem.

Ve Velké Moravě se střetly zájmy Východofranské říše a Byzantské říše – obojí chtěli dát křesťanství a získat tak vliv, nakonec ho roku 845 přijali z Řecka, ale po vpádu Ludvíka Němce na Moravu ho odvrhly. Ludvík Němec sesadil Mojmíra a dosadil jeho synovce Rastislava.

RASTISLAV (846-870) požádal roku 861 papeže o povolení bohoslužeb ve staroslovanštině – nepovoleno. Usiloval o vlastní arcibiskupství – o osvobození se od SŘŘ. Požádal o pomoc byzantského císaře Michala III., patriarcha Fotios vybral do čela poselstva Konstantina a Metoděje, kteří roku 863 přišli ze Soluně (tam se mluvilo staroslovansky – rozuměli u nás).

Do té doby při bohoslužbě pouze řečtina, latina a hebrejština – nyní Konstantin a Metoděj zavedli liturgii ve staroslověnštině; Konstantin vytvořil zvláštní písmo – hlaholici, později se z ní vyvinula cyrilice (a později azbuka). Učili číst a psát – vznikali první písemné památky. Vše vedlo ke sporům s pasovským biskupem, v roce 867 se chtěli vrátit do Konstantinopole, pozváni papežem do Říma, kde Konstantin onemocněl, vstoupil do kláštera, přijal jméno Cyril a roku 869 zde zemřel.

Metoděj byl jmenován arcibiskupem v Panonii a Sirmii, biskupem pro Slovany na východ od Salzburgu. V Panonii se zdržel u Pribinova syna Kocela, zde byl zajat bavorskými kněžími, tři roky byl vězněn proto, aby se vzdal titulu arcibiskupa, pak na přání papeže propuštěn. Rostislav nyní vyděl nebezpečí v synovci, knížeti nitranském – Svatoplukovi, chtěl ho zabít na hostině, Svatopluk ho ale převezl – chytil ho a předal Ludvíku Němci, ten ho nechal oslepit a zavřít do kláštera.

SVATOPLUK (870-894) – syn Ludvíka Němce Koroloman obsadil Velkou Moravu a dosadil tam franská  markrabata – Vilém a Engeš, Svatopluk zajat – Moravané povstali (mysleli si, že Svatopluk zahynul( – v čele Slavomír, který se stal knížetem. Svatopluk byl postaven do čela franské armády, pak přešel na stranu Moravanů, vyhrál, mír s Ludvíkem Němcem, ale musel platit poplatky.

Získal část Polska, Čechy, asi Srbsko, východní Slovensko – po řeku Tisu – poslal tam biskupa Vichinga, Lužici. V Čechách podporoval Bořivoje. V roce 873 se Metoděj vrátil na Moravu. Roku 880 se Metoděj vypravil do Říma – jednání s papežem Janem VIII. – ten vydal bulu industriae tual = Horlivosti tvé – liturgie nejprve v latině, pak se slouží ve slovanském jazyce, Metoděj se stal biskupem na Moravě. Metoděj měl spory se Svatoplukem (Metoděj dává přednost Bohu před Svatoplukem).

Měl také spory s Vichingem – latinský kněží – odmítá staroslověnštinu – papež Štěpán V. ji nakonec zakázal, kdo po dvou napomenutích neuposlechne, bude vyobcován z církve, žáci Konstantina a Metoděje vyhnáni – do Prahy (sázavský klášter), většina do Bulharska, někteří do Chorvatska.

MOJMÍR II. (894-906) – za něho odtržení Čechů a Srbů, rozpory mezi bratry – Mojmírem II. a Svatoplukem II. Země byla ohrožena ze západu Východofranskou říší a z východu Maďary, kteří byly tlačeni Pečeněhy, kteří obsadily Panonii.

Mojmír se spojil s Bavory, ale roku 906 v bitvě na Slovensku poražen, vojsko bylo rozprášeno a zanikla Velká Morava.
Kultura: Velká Morava byla křižovatka obchodních cest, centra – hradiště – Uherské Hradiště, Valy u Mikulčic, u Nitry, Lužné lesy u Břeclavi, na Děvíně. Řemesla – železo – sekerkovité hřivny – platidlo (náhrada plátěných šátečků), gombíky (knoflíky), nákončí (na pásku), náušnice, třmeny na koně. Existovala hradská města, daně především na vybudování armády.

Literatura: Proglas (předmluva k překladu evangelia), Panonské legendy (život Konstantina a Metoděje); kroniky – Geograf bavorský, Anály (letopisy) Fuldské.