Velkomoravská říše

Spoločenské vedy » Dejepis

Autor: Chlapec ergo
Typ práce: Referát
Dátum: 12.08.2008
Jazyk: Čeština
Rozsah: 605 slov
Počet zobrazení: 4 789
Tlačení: 448
Uložení: 442
Praktické!

V roce 822 se objevuje první zmínka o Moravanech v kronikách. Moc Moravanů posílena porážkou Avarů Karlem Velikým.
 
MOJMÍR I. (830-846) - v roce 830 proběhlo sjednocení JV a střední Moravy s Nitranským knížectvím - vládl zde Pribina - Velká Morava se stala nejmocnějším státem ve střední Evropě. Přijal křest z bavorského Pasova v roce 831. Nepřátele měl na západě - Východofranská říše, na východě Kyjevská Rus a na jihu Bulharská říše. Rozmach Velké Moravy v době rozmachu: Čechy, Morava, Slovensko, Panonie, Halič, území u horní Visly a Odry, území Lužických Srbů, území mezi Karpatami a Dunajem. Ve Velké Moravě se střetly zájmy Východofranské říše a Byzantské říše - obojí chtěli dát křesťanství a získat tak vliv, nakonec ho roku 845 přijali z Řecka, ale po vpádu Ludvíka Němce na Moravu ho odvrhly. Ludvík Němec sesadil Mojmíra a dosadil jeho synovce Rastislava.
 
RASTISLAV (846-870) požádal roku 861 papeže o povolení bohoslužeb ve staroslovanštině - nepovoleno. Usiloval o vlastní arcibiskupství - o osvobození se od SŘŘ. Požádal o pomoc byzantského císaře Michala III., patriarcha Fotios vybral do čela poselstva Konstantina a Metoděje, kteří roku 863 přišli ze Soluně (tam se mluvilo staroslovansky - rozuměli u nás). Do té doby při bohoslužbě pouze řečtina, latina a hebrejština - nyní Konstantin a Metoděj zavedli liturgii ve staroslověnštině; Konstantin vytvořil zvláštní písmo - hlaholici, později se z ní vyvinula cyrilice (a později azbuka). Učili číst a psát - vznikali první písemné památky. Vše vedlo ke sporům s pasovským biskupem, v roce 867 se chtěli vrátit do Konstantinopole, pozváni papežem do Říma, kde Konstantin onemocněl, vstoupil do kláštera, přijal jméno Cyril a roku 869 zde zemřel. Metoděj byl jmenován arcibiskupem v Panonii a Sirmii, biskupem pro Slovany na východ od Salzburgu. V Panonii se zdržel u Pribinova syna Kocela, zde byl zajat bavorskými kněžími, tři roky byl vězněn proto, aby se vzdal titulu arcibiskupa, pak na přání papeže propuštěn. Rostislav nyní vyděl nebezpečí v synovci, knížeti nitranském - Svatoplukovi, chtěl ho zabít na hostině, Svatopluk ho ale převezl - chytil ho a předal Ludvíku Němci, ten ho nechal oslepit a zavřít do kláštera.
 
SVATOPLUK (870-894) - syn Ludvíka Němce Koroloman obsadil Velkou Moravu a dosadil tam franská  markrabata - Vilém a Engeš, Svatopluk zajat - Moravané povstali (mysleli si, že Svatopluk zahynul( - v čele Slavomír, který se stal knížetem. Svatopluk byl postaven do čela franské armády, pak přešel na stranu Moravanů, vyhrál, mír s Ludvíkem Němcem, ale musel platit poplatky. Získal část Polska, Čechy, asi Srbsko, východní Slovensko - po řeku Tisu - poslal tam biskupa Vichinga, Lužici. V Čechách podporoval Bořivoje. V roce 873 se Metoděj vrátil na Moravu. Roku 880 se Metoděj vypravil do Říma - jednání s papežem Janem VIII. - ten vydal bulu industriae tual = Horlivosti tvé - liturgie nejprve v latině, pak se slouží ve slovanském jazyce, Metoděj se stal biskupem na Moravě. Metoděj měl spory se Svatoplukem (Metoděj dává přednost Bohu před Svatoplukem). Měl také spory s Vichingem - latinský kněží - odmítá staroslověnštinu - papež Štěpán V. ji nakonec zakázal, kdo po dvou napomenutích neuposlechne, bude vyobcován z církve, žáci Konstantina a Metoděje vyhnáni - do Prahy (sázavský klášter), většina do Bulharska, někteří do Chorvatska.
 
MOJMÍR II. (894-906) - za něho odtržení Čechů a Srbů, rozpory mezi bratry - Mojmírem II. a Svatoplukem II. Země byla ohrožena ze západu Východofranskou říší a z východu Maďary, kteří byly tlačeni Pečeněhy, kteří obsadily Panonii. Mojmír se spojil s Bavory, ale roku 906 v bitvě na Slovensku poražen, vojsko bylo rozprášeno a zanikla Velká Morava.
Kultura: Velká Morava byla křižovatka obchodních cest, centra - hradiště - Uherské Hradiště, Valy u Mikulčic, u Nitry, Lužné lesy u Břeclavi, na Děvíně. Řemesla - železo - sekerkovité hřivny - platidlo (náhrada plátěných šátečků), gombíky (knoflíky), nákončí (na pásku), náušnice, třmeny na koně. Existovala hradská města, daně především na vybudování armády. Literatura: Proglas (předmluva k překladu evangelia), Panonské legendy (život Konstantina a Metoděje); kroniky - Geograf bavorský, Anály (letopisy) Fuldské.
Oboduj prácu: 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 (10-najlepšie, priemer: 4)

Vyhľadaj ďalšie vhodné študentské práce pre tieto kľúčové slová:

#veľkomoravská riša #Mojmír I.

:: Prihlásenie



Založiť nové konto Pridať nový referát

Odporúčame

Spoločenské vedy » Dejepis

:: KATEGÓRIE - Referáty, ťaháky, maturita:

0.023