Výsledky Vídeňského kongresu, vývoj do roku 1848

Spoločenské vedy » Dejepis

Autor: ergo
Typ práce: Referát
Dátum: 12.08.2008
Jazyk: Čeština
Rozsah: 1 134 slov
Počet zobrazení: 4 408
Tlačení: 509
Uložení: 574
Praktické!
Dvě protichůdné tendence: návrat k tradičním monarchiím, nebo snaha svrhnout tyto režimy cestou povstání, spiknutí. Dva hlavní cíle: dosáhnout občanských práv a prosazení práv národních. První polovina 19. Století byla dobou národně osvobozeneckých hnutí.

 VÍDEŇSKÝ KONGRES(1814-1815):   účast všech evropských států, hlavní osobou kníže Metternich. Jejich cílem bylo uspořádání Evropy po VFR a Napoleonských válkách, rozhodnuto o obnovení politické situace v Evropě z roku 1792. Nejdůležitějším výsledkem bylo vytvoření systému mezinárodních vztahů na základě rovnováhy sil. Podstata rovnováhy sil: mezi silnými státy Z Evropy (V.Británie a Francie) a silným Ruskem leží další dvě mocnosti (Rakousko a Prusko), které vztahy mezi V a Z vyrovnávají. Tvůrcem byl Metternich. Reálným výsledkem se stalo dlouhé období míru v Evropě. Zásady spolupráce panovníků shrnuty v prohlášení, které navrhl car Alexandr I., které dostalo název Svatá aliance. Výchozí body pro spolupráci: spojení trůnu a oltáře, omezená demokracie s policejním dohledem, vzájemná spolupráce panovníků v případě revoluce a pravidelné schůzky velmocí.
 
MAPA EVROPY PO VÍDEŇSKÉM KONGRESU:
1. Vytvořen německý spolek - volné sdružení 34 německých států + 4 svobodná města s rozhodujícím vlivem Rakouska.
2. Vévodství Varšavské připojeno k Rusku jako autonomní Království polské.
3. Prusko odškodněno na úkor Saska + území na Rýně.
4. Belgie připojena k Severnímu Nizozemí.
5. Ke Švédsku připojeno Norsko.
6. Itálie zůstala rozdrobena.
 
EVROPA VE ZNAMENÍ FRANCOUZSKÉ REVOLUCE A NÁRODNOSTNÍCH HNUTÍ
 
ŠPAŇELSKO: V době boje proti Napoleonovi vyhlášena liberální ústava. 1814 - návrat Ferdinanda VII. - návrat k absolutismu, ústava zrušena. Roku 1820 dojde k povstání pluků, který byl určen k potlačení hnutí za samostatnost v Americe - povstání i v dalších oblastech - Ferdinand VII. Přísahá na ústavu. Období konstituční monarchie (1820-1823) končí povoláním francouzských vojsk.

ITÁLIE: Zůstala po Vídeňském kongresu nadále rozdělena. V Neapolsku a papežském státě obnoveny předrevoluční poměry. S a střední Itálie - rozhodující postavení mělo Rakousko. Jediným, zcela na Rakousku nezávislým územím Království Sardinské. Už za Napoleona hnutí  karbonářů (scházeli se mezi uhlíři v horách). Neměli jednotný program, spolky po celé zemi, spojovala je touha sjednotit Itálii a požadavek ústavy. Pod vlivem událostí ve Španělsku došlo ke roku 1820 k povstání v Neapolsku, 1821 v Piemontu. Rakouská vojska se souhlasem Svaté aliance potlačila obě hnutí. Dva pokusy o převrat v papežském státě v letech 1830 a 1831. Po porážce vůdci odcházejí do Francie, nejvýznamnější osobností italské emigrace byl Giuseppe Mazzini. Roku 1831 zakládá tajný spolek Mladá Itálie. Ten se stal vzorem pro zakládání podobných spolků - Mladé Německo, Mladé Polsko. Od roku 1834 se tyto spolky spojily v tajný spolek Mladá Evropa.

NĚMECKO: Už v době boje proti Napoleonovi vzniklo hnutí, které požadovalo sjednocení Německa, vytvoření národního státu bez vlády knížat. Výsledky Vídeňského kongresu - zklamání, jedinou změnou byla redukce státních celků na 1/10. Nejvyšším orgánem Německého spolku Spolkový sněm se sídlem ve Frankfurtu nad Mohanem. Praktické rozhodování v rukou rady, zasedala trvale a předsedalo jí trvale Rakousko. Roku 1815 nabývají na významu studentské spolky - tzv. burschenschafty a v roce 1817 uspořádaly první veřejnou demonstraci na hradě Waldburg (300 - leté výročí vystoupení Martina Luthera). Když se o něco později někteří radikální pokusily urychlit vývoj atentáty, využil toho Metternich jako záminky zásahu proti nim. Schválena „karlovarská usnesení“ - omezena akademická svoboda, dozor nad obsahem výuky, likvidace svobody tisku. K oživení bojů za jednotu Německa došlo ve 30. Letech pod vlivem událostí ve Francii - perzekuce, emigrace. Pro budoucí sjednocení Německa mělo daleko větší význam vytvoření německého celního spolku v roce 1834.

RUSKO: Skupiny důstojníků (účastníků vlastenecké války proti Napoleonovi) zakládají tajné spolky, nejvýznamnější: Jižní a Severní spolek. Požadovaly zrušení nevolnictví a samoděržaví, vytvoření ústavy. Po smrti Alexandra I. Příležitost ke státnímu převratu. 14. Prosince 125 povstání děkabristů. Na tento den stanovena přísaha novému caru Mikuláši I. Důstojníci zagitovali 3000 vojáků, shromáždili se na Senátním náměstí, chtěli dosáhnout vyhlášení manifestu ruskému lidu. Velitel povstání Trubeckoj se nedostavil. Očekávali, že se připojí vojsko a lid. Car odpoledne zahájil palbu, povstání potlačeno, 5 vůdců popraveno, další do vyhnanství na Sibiř.

VÝVOJ NA BALKÁNĚ: Povstání Srbů: Moc Osmanské říše na Balkáně od konce 18. Století v hluboké krizi. Vnitřních rozporů využili Srbové, počátkem 19. Století zahájili povstání proti Turecké nadvládě. Výsledkem několikaletých bojů byla autonomie Srbska (1817).

Povstání Řeků vypuklo roku 1821, dostalo se mu podpory především od Ruska, které se tradičně považuje za ochránce pravoslavných. Tvrdý zásah Turků vyvolal vlnu solidarity, do Řecka odchází řada dobrovolníků, řecká otázka způsobí první vážnější krizi ve Svaté alianci. Metternich byl proti jakékoliv pomoci. Velká Británie a Francie vojensky podpořili povstalce. Roku 1829 uzavřen mír v Drinopolu -  uznána autonomie Srbska, rumunských knížectví Moldávie a Valašska a samostatnost Řecka (1830).
ČERVENCOVÁ REVOLUCE V ROCE 1830 VE FRANCII: Proti vládě Ludvíka XVIII. Opozice liberální, republikánská a bonapartistická. S nástupem Karla X. (bratr) roku 1824 se dostávají k moci krajní monarchisté. Usilují o návrat k absolutistické monarchii. Přijaly zákon o odškodnění aristokratů za majetek ztracený ve VFR a zákon zakazující kritiku církve - protestní petice králi v roce 1830. Karel X. reaguje likvidací ústavního systému. Pařížané reagují povstáním v Paříži 26.-28. Července 1830: barikády, útok na radnici a zbrojnici,  Karel X. uprchl. Prohlášen za sesazeného, novým panovníkem zvolen Ludvík Filip z orleánské větve Bourbonů. Začíná období červencové monarchie (1830-1848). Přijata nová ústava + období hospodářské prosperity.

BELGICKÁ REVOLUCE: Rozhodnutím VK připojena k S Nizozemí, kde vládl Vilém I. Oranžský. Byli nespokojeni: s centralismem, se zaváděním nizozenštiny (vláda a vzdělanci mluví francouzsky) a katoličtí Belgičané omítají preferování kalvinismu. Srpen 1830 povstání v Bruselu, snadno dosáhli úspěchu, král sice poslal vojsko, ale nezaútočil. Diskuse o dalším osudu Belgie, přijata velmi liberální ústava a rozhodnuto : Belgie je samostatným státem, monarchií. Francie pomohla vojensky a společně s Velkou Británií garantují samostatnost.

LISTOPADOVÉ POVSTÁNÍ V POLSKU: Revoluce v Belgii a Francii - v listopadu 1830 povstání v důstojnické škole ve Varšavě. Přidává se inteligence střední vrstvy, vyháněni ruští úředníci. Sejm prohlásil cara Mikuláše I. Za sesazeného, car posílá armádu, povstalci utekly do zahraničí - zrod tzv. velké emigrace. Potrestání: zrušena samostatnost Polského království, zrušení Sejmu, univerzit a část středních škol. Veřejný a kulturní život byl zcela ochromen.

ANGLIE: V posledních letech Napoleonských válek se v Anglii projevily vážné hospodářské důsledky kontinentální blokády. V letech 1811-1812 se objevila vlna dělnických bouří, dělníci ničí nově zaváděné stroje: „berou jim práci“- hnutí ludolitů. Hnutí chartistů: roku 1838 byla zveřejněna charta lidu - petice z požadavky: všeobecné, tajné, rovné hlasovací právo pro muže nad 21 let - předloženo parlamentu, odmítnuto. Roku 1842 druhá petice - znovu zamítnuta. Hnutí postupně sláblo, dělníci dávají přednost organizacím usilující o vyšší mzdy, lepší pracovní podmínky ....  Vznikají tzv. tradeuniony = dělnická sdružení podle jednotlivých výrobních odvětví.

IRSKÉ NÁRODNÍ HNUTÍ: Katolická většina irského obyvatelstva v 18.století zbavena nejen politických práv, ale i práva vlastnit půdu. Boj za autonomii vedou irští protestanti - potomci anglických obyvatelů ostrova. Roku 1873 byl povolen Parlament, pokus irských protestantů svrhnout britskou nadvládu s pomocí Francie (1798) skončil neúspěchem. Irská autonomie zrušena zákonem o unii z roku 1801. Ve 20.letech 19.století se zrodilo politické hnutí proti diskriminaci katolíků, prosadilo zákon o politickém zrovnoprávnění katolíků s protestanty. Vůdce hnutí Daniel O´Conell založil organizaci za Repeal, to jest za odvolání zákona o unii. Úspěšná agitace přerušena tragickým hladomorem. Zemřela nejméně 1/4 obyvatel Irska, další velká část emigrovala do Severní Ameriky, hnutí se rozpadlo.
Oboduj prácu: 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Kľúčové slová

Vyhľadaj ďalšie vhodné študentské práce pre tieto kľúčové slová:

#Poľské povstanie 1830 #Metternichovský absolutismus


Odporúčame

Spoločenské vedy » Dejepis

:: KATEGÓRIE - Referáty, ťaháky, maturita:

0.043