Vývoj člověka, periodizace dějin pravěku

Spoločenské vedy » Dejepis

Autor: Chlapec Mike454
Typ práce: Referát
Dátum: 11.01.2009
Jazyk: Čeština
Rozsah: 1 536 slov
Počet zobrazení: 6 358
Tlačení: 566
Uložení: 525
Praktické!

Pravěk představuje nejstarší období ve vývoji lidstva. V geologickém vývoji spadá až do období čtvrtohor, což znamená až 2,8 mil. let zpět. Mezníkem ve vývoji je vědomé zhotovování nástrojů, artefaktů. Artefakt je každý předmět, který lidé záměrně vytvořili (to znamená nejen nástroje, ale i ohniště, hroby, sochy apod.).

Hlavní pramen poznání dějin pravěku pro nás představují archeologické nálezy, a to jak kosterních pozůstatků přímých předchůdců člověka, tak artefaktů. Úplně nejstarší nález se podařil archeologům v roce 1974, kdy v Etiopii objevili téměř úplnou kostru. Byla metr dlouhá a její stáří se odhadlo na 3,18 miliónu let! Dostala jméno Lucy podle písničky Lucy in the sky with diamonds, kterou během nálezu hráli v rádiu. Jinak další nejstarší naleziště typu Australopithecus se nacházejí také v Africe. Stopy po typu Homo habilis byly nalezeny v dnešní Keni a Tanzanii, Homo erectus dal o sobě vědět v Evropě, na Jávě a v Etiopii u jezera Tuskana. Mladší lidské typy byly objeveny také v Číně, v Německu (tzv. Homo sapiens steinheimensis), v Neandertalu u Rýna (dle toho označení Homo sapiens neanderthalensis, stáří 80 tisíc let), na Jávě (Homo sapiens sobensis), v jižní Africe (člověk rhodeský, stáří 30 tisíc let), na středním Východě (Homo sapiens presapiens) apod. Nálezy typu Homo sapiens sapiens jsou nejproslulejší v jihofrancouzském Cro-magnonu – zdejší člověk, kromaňonec, se živil lovem mamutů a jeho stáří se odhaduje na 50 tisíc let. Zajímavé výtvarné památky typu Homo sapiens sapiens se našly i na našem území. Jde o tzv. Věstonickou Venuši, sošku ženy – matky z pálené hlíny, jejíž stáří je 25 tisíc let. Další pozůstatky sochařského či malířského umění skýtají např. jeskyně Altamira (severní Španělsko), Lascaux (Francie), Bara-Bahau, Niaux, Rouffignac nebo Willendorfská Venuše, hlava Dámy z Brassempouy atd.

Nyní už přistupme k samotnému dělení pravěkého období a jeho základním charakteristikám. Výchozí je dělení na starší, střední a pozdní dobu kamennou, což pokrývá období čtvrtohor. Starší doba kamenná (tzv. paleolit) se dělí na čtyři části: nejstarší (2 milióny – 600 tisíc let), starší (600 tisíc let – 250 tisíc let), střední (250 tisíc let – 40 tisíc let) a mladší (40 tisíc let – 10 tisíc let př.n.l.). Střední doba kamenná (tzv. mezolit) zasahuje období od 10 tisíc let do 8 tisíc let př.n.l. Pozdní doba kamenná se nazývá neolit. Na dobu kamennou navazuje doba bronzová, doba železná a doba římská.
Doklady o nejstarším paleolitu byly nalezeny zejména v dnešní Tanzanii a na Jávě (kosterní zbytky). Reprezentantem tohoto nejstaršího období je Australopithecus, dříve považovaný za mezičlánek mezi opicí a člověkem, dnes považovaný spíše za boční linii. Mozek měl stejný jako jiní lidoopi, ale běhal a chodil po dvou nohou. Preferoval rostlinnou potravu, občas si troufl i na drobné živočichy.

Rozeznávají se dva základní podtypy a to:
Australopithecus africanus a Australopithecus robustus. Oba dva se vyskytovaly v jižní a východní Africe, rozdíl byl hlavně v tělesných parametrech – první měřil okolo 120 centimetrů a vážil asi 30 kilogramů, druhý pak dosahoval výšky 1,5 metru a vážil dvojnásobek prvního. Z vyspělejší větve typu Australopithecus se vyvinul člověk zručný, Homo habilis. Měřil kolem 1,2 metru, měl relativně dost vyvinutý mozek a jeho noha se blížila podobě nohy dnešního člověka. Postupně se napřimoval, jeho ruce získávaly na obratnosti a také mu ustupovaly nadočnicové oblouky. Lokalizován je do východní Afriky.

Starší paleolit reprezentuje Homo erectus (člověk vzpřímený), který se z Afriky rozšířil do Asie (Čína, Jáva) i Evropy (Francie, Německo, u nás Přezletice). Došlo u něj k dalšímu zvětšení mozku a růstu schopností. Specializoval se už na lovení větších savců, objevují se i doklady kanibalismu. Pokud nežil v jeskyních, jak bývalo zvykem, stavěl si jednoduché příbytky. Dorozumíval se zvuky a posunky, používal oheň, k řezání a jiným pracem přistupoval se sekáči a pěstními klíny. Na Jávě existoval asi 100 tisíc let jeho zvláštní druh – Pithecantropus. Jinak ostatní druhy přejímají většinou jména svého naleziště: Homo erectus paleohungaricus (Maďarsko), H. e. pekinensis (Čína), H. e. leakeyi (Keňa), H. e. heidelbergentis (Německo), H. e. modjokertensis (Jáva).
Pro střední paleolit je typická existence Homo sapiens neanderthalensis, jenž byl nalezen v Africe, Asii, Evropě i v nových oblastech. Používal dokonalejší nástroje, které si sám zhotovoval: hroty, oštěpy, nože, sekery. Dokázal také rozdělat oheň. Artikulovaně mluvil. O vývoji jeho duševního a citového života svědčí, že pohřbíval mrtvé lidi a uctíval některá zvířata. Prudké ochlazení podnebí mu znemožnilo přežít. Dalším druhem byl na Jávě se vyskytující Homo sapiens soloensis.

Období mladšího paleolitu reprezentuje Homo sapiens sapiens (člověk rozumný). Šíří se z tradičních center i do Austrálie (po vodě!) a Ameriky (přes Beringovu úžinu), ale nejrozvinutější typ vznikl v evropském Středomoří – tzv. kromaňonec. Lidé v tomto období žili v tlupách, lovili koně, bizony a mamuty, což jim umožňoval i technický rozvoj – používali pazourek, vrhače oštěpů, luky a šípy. Přebývali i v jakýchsi chatrčích, nosili kožené oděvy, stěhovali se z místa na místo a objevovali se i zárodky výměnného obchodu. Pěstovali všelijaké náboženské představy a měli patřičnou úctu k mrtvým. Své umělecké cítění dokumentovali výrobou maleb na zdích jeskyní či sošek z kostí a hlíny (viz Věstonická Venuše). Kolem roku 10 000 př. n. l. dochází k oteplení, pevninský ledovec ustupuje a vytváří se tak předpoklady pro další vývoj.
V období střední doby kamenné se přechází od lovu a sběru k zemědělství. Loví se pouze menší zvířata a ryby, domestikuje se pes. Lidé žijí v menších tlupách. Toto nedlouhé období zasáhlo jen některé oblasti.

Po roce 8000 př. n. l. se datuje mladší doba kamenná (neolit). Rapidně se urychluje vývoj lidského společenství, čemuž nahrál i odsun ledovců – mohlo se rozvinout zemědělství. Hojně se pěstují rostliny a domestikují zvířata. V jednotlivých oblastech se specializují na rýži (Čína, Thajsko), boby (Thajsko), dýně, fazole, kukuřice (Střední Amerika), proso, pšenici, ječmen. Vzkvétá chov koz, ovcí, krav, prasat, oslů, zvláště ve středomořské oblasti. Vyspělé zemědělství se šíří z Předního východu do severní Afriky, střední Asie a Evropy. Lidé žijí usedlým životem, zemědělství je připoutává k půdě, populace prudce roste. Žije se ve vesnicích, kde se staví domy z kamene, hlíny, cihel a dřeva. Obchod příliš nekvete, lidé jsou většinou soběstační (také proto, že spolu žijí vzájemně příbuzné rodiny). Muži se věnují pastevectví, ženy pracují na polích a tkají látky. Vyspělé neolitické osady se nacházejí na úpatí pohoří Zagros (Irán, Irák): obec Džarmo. Čatal Hüyük je rozsáhlá neolitická osada na území dnešního Turecka, vyznačuje se bohatou skladbou pěstování plodin, nástěnnými malbami a prvním svědectvím kultu býka. Další osady existovaly v Egejské oblasti (Lesklo, Knósos) či střední Evropě (Bylany u Kutné Hory, Mohelnice). V neolitických střediscích se vyrábějí srpy, zemědělské nádoby a pomůcky, opracovává se kámen, dochází k rozvoji stavitelství, tesařství, metalurgie, vynalézá se hrnčířský kruh. V náboženství se prosazuje uctívání matky a kult mrtvých, odtud také časté zobrazování žen na soškách a obrazech, objevuje se kult býka.

V některých lokalitách v 6. tisíciletí př. n. l. nastává doba měděná neboli pozdní doba kamenná (chalkolit – eneolit). Sem se váží první metalurgické pokusy – s mědí, zlatem a stříbrem. Práce se začíná dělit, vznikají specialisté na řemeslnictví, kovotepectví, obchodničení apod., vyděluje se vrstva kněží. To zároveň vede k prohlubování sociálních rozdílů. Vedoucí úloha muže při výrobním procesu se promítá do jeho úlohy společenské, vzniká patriarchální uspořádání. Seskupují se první města a ve 4. tisíciletí př. n. l. vznikají na Předním východě první státy.

Přírodní podmínky (nedostatek mědi, nevhodné klima pro zemědělství) způsobily pomalejší vývoj na evropském kontinentu. Řemesla, obchod i pěstování a chov zaostávaly, převažovaly kamenné nástroje. Kvůli řidšímu osídlení nevznikala ani města. Na některých místech se vytvářely památky z velikých kamenů, tzv. megality. Jinde se zasazovaly kameny svisle do země – tzv. menhiry (tzv. kromlech byl kruh z těchto menhirů – např. anglický Stonehenge). Jejich význam tkvěl patrně v kultovních obřadech a astronomických pozorováních. Celou Evropu zasáhla kultura nálevkovitých pohárů, severní část kontinentu ovlivnila tzv. kultura se šňůrovou keramikou, západní Evropa měla tzv. kulturu zvoncovitých pohárů.

Po době měděné nastoupila doba bronzová (bronz je slitina mědi a cínu). Ve střední Evropě se v této době rozmáhá tzv. únětická kultura (2300 – 1500 př. n. l.). Vyznačuje se rozvinutým zemědělstvím, výrobou šperků a zbraní, provází ji sociální rozdíly. Vystřídala ji mohylová kultura (1500 – 1300 př. n. l.), tu zase kultura popelnicových polí (1200 – 750 př. n. l.). Populace roste, často se válčí.

Také doba železná, která střídá dobu bronzovou, začíná na Předním východě dříve než v ostatních oblastech (už v 2. tisíciletí př. n. l.). To v Evropě se objevují železné nástroje až počátkem 1. tisíciletí př. n. l., pravidelně až v 8. stol. př. n. l. Doba v letech 750 – 400 př. n. l. se označuje jako halštatská. Evropou proudí různá etnika (Keltové, Illyrové) a staví si opevněná hradiště. Doba v letech 400 př. n. l. – 0 se nazývá laténská. Kvete obchod se Středomořím, které také působí kulturně na sever. Vyrábějí se mince, zbraně, šperky, v umění dominují sochy. Živým národem jsou především Keltové, kteří staví po Evropě svá rozsáhlá oppida. Agilní jsou i Skythové (původní kočovní pastevci z černomořské oblasti, nosí kalhoty a staví velké mohyly) či Thrákové (pod řeckým vlivem).

Doba římská se váže do našeho letopočtu a je dobou rozmachu římského impéria a existence barbarských bojovnických kmenů – Franků, Sasů, Alamanů, Langobardů, Vandalů, Gótů apod.
Oboduj prácu: 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 (10-najlepšie, priemer: 7.4)

Vyhľadaj ďalšie vhodné študentské práce pre tieto kľúčové slová:

#vývoj človeka #niaux #Homo habilis #dejiny praveku

Diskusia: Vývoj člověka, periodizace dějin pravěku

Pridať nový komentár Celá diskusia (1) »

:: Prihlásenie



Založiť nové konto Pridať nový referát

Odporúčame

Spoločenské vedy » Dejepis

:: KATEGÓRIE - Referáty, ťaháky, maturita:

0.018