Nástup Habsburků na český trůn

Spoločenské vedy » Dejepis

Autor: Chlapec Mike454
Typ práce: Referát
Dátum: 14.01.2009
Jazyk: Čeština
Rozsah: 950 slov
Počet zobrazení: 3 596
Tlačení: 388
Uložení: 432
Praktické!

Ferdinand je ustanoven budoucím vládcem rakouských zemí. Dětství strávil ve Španělsku na dvoře svého děda Ferdinanda Aragonského, byla mu poskytnuta přísná španělská výchova – náročná, katolická, zdůrazňující jeho vladařskou budoucnost. Byl osobním žákem Erasma Rotterdamského, mluvil plynně několika jazyky, ale německy zatím ne.

Po smrti Ludvíka Jagellonského se rozpadla česko-uherská personální unie. Byla nutnost zvolit panovníka, stavové snili o panovníkovi, který by jim nechal volnou ruku ve vnitřní politice. Kandidáti na český trůn: z Čechů připadali v úvahu Zdeněk Lev z Rožmitálu, Vojtěch z Pernštejna, slezští feudálové Friedrich Lehnický a Karel Münsterberský, oba vnuci Jiřího z Poděbrad. Všichni byli bohatí a vlivní, ale nebyli schopni zaplatit dluh královské pokladny ve výši 300 000 zlatých. To si uvědomili a kandidaturu neohlásili.

Zahraniční uchazeči: Vilém a Ludvík Bavorští – Wittelsbachové, polský král Zikmund a Ferdinand – arcivévoda rakouský. Nesliboval, že uhradí celý královský dluh, nabídl zaplacení jedné poloviny. 1526 – Ferdinand zvolen českým králem za své nepřítomnosti, jeho manželkou byla Anna Jagellonská – sestra Ludvíka Jagellovce. Volba Ferdinanda: volili ho pouze čeští stavové, představitelům vedlejších zemí Koruny české se to nelíbilo, Ferdinanda přijali, ale nezvolili, čímž uznali dědické nároky jeho manželky.

Ferdinand souhlasil se všemi požadavky, které na něj měli stavové. Slíbil, že: bude sídlit v Praze, nikoho nesesadí ze zemských soudů, neporuší stavovská práva, bude dodržovat náboženskou svobodu, uzná kompaktáta, nebude zasahovat do stavovské solidarity, zaplatí královské dluhy a za jeho života nebude zvolen další panovník. Nedodržel úmluvu, brzo začal omezovat stavovské výhody.

Většina českého obyvatelstva si nepřipouštěla, že s Habsburky přijde i rekatolizace. Ferdinand byl katolíkem a taky jím zůstat musel, už kvůli Španělsku, které bylo přísně katolické a také s ohledem na bratra Karla, ten se jako panovník Svaté říše římské nemohl rozejít s katolicismem a ani se rozhádat s papežem.

Ferdinand měl moc nad celým středoevropským prostorem. První odpor proti němu byl v Uhrách – 1526 ho zvolili za krále pouze představitelé vyšší šlechty, nižší a střední šlechta preferovala Jana Zápolského, který využil podpory Turků a ovládl střed země a Sedmihradsko. 1529 – vojska sultána Sulejmana oblehla Vídeň. I po smrti Jana Zápolského byly problémy s Uhrami, Turci okupovali Budín, hlavním městem Uher se stal Prešpurk – Bratislava.
Čechy byly neklidné, nespokojenost s absolutistickým počínáním Ferdinanda, střet mezi stavy a panovníkem, který se dožadoval silné ústřední moci. Ferdinand chtěl zvýšit daně – potřeboval peníze na válku s Turky, na budování monarchie a jejích správních úřadů. Daně zatěžovaly hlavně města. Ferdinand stál proti stavovské obci, on byl katolík, stavové většinou byli u utrakvistů, rozmáhala se i reformace, byla přejímána z Německa.

V letech 1546-47 proběhla Šmalkaldská válka. Císař Karel V. bojoval proti protestantským knížatům v říši. Ferdinand na straně bratra, 1546 svolal zemskou hotovost a rozhodl o tažení do Říše – u stavů to nevyvolalo žádné nadšení, oddíly se scházely pomalu a ani ti, co se sešli, nebojovali v Sasku příliš obětavě. 1547 svolal další zemskou hotovost s odůvodněním, že do Čech vtrhl saský kurfiřt, stavové se vzbouřili, že panovník jedná o vojenském tažení bez jejich vědomí a tím omezuje jejich svobody. Dohodli se, že branné síly země – zemská hotovost – můžou být svolány jen v případě největšího ohrožení země.

Stavovský sněm svolal hotovost, vytáhli proti vojskům Ferdinanda, který táhl přes západní Čechy na pomoc Karlovi V., Moravané a Slezané se od českého odboje distancovali, jediným spojencem českých stavů zůstal saský kurfiřt Friedrich, toho ale porazily katolická vojska v bitvě u Mühlberka v dubnu. Ferdinandovi se nelíbilo počínání stavů, začal s obsazováním Pražských měst, omezováním samosprávy královských měst, města dostala finanční pokuty. Zkonfiskoval majetek šlechtě, hlavně členům jednoty bratrské. Roku 1555 byl podepsán Augšpurský mír, roku 1556 Ferdinand povolal do Prahy jezuity.
Doba přála vzdělání. Rozmach obchodu znamenal nutnou znalost čtení, psaní, počítání a základů účetnictví. Bez vzdělání se neobešly ani rytíři a panstvo. U měšťanů bylo vzdělání nutností. Němčina získává na prestiži s luteránskou reformací a příchodem Němců do českého pohraničí. Čeština byla jedním z nejrozšířenějších jazyků ve střední Evropě. Z neněmeckých jazyků se do popředí dostaly španělština a italština.

V měšťanských rodinách děti vyučoval domácí učitel. Městské školy – pětileté, působily v souladu s náboženským vyznáním svého zřizovatele, nad nekatolickými školami udržovala kontrolu pražská utrakvistická univerzita. Výuka v duchu humanismu. Jezuitské školy – kvalitní výuka, školy obrozeneckého katolicismu, přijímáni hoši z vlivných šlechtických katolických i nekatolických rodin. Cíl: vychovat pevné stoupence katolické víry. Jezuitská gymnázia byla v Praze u sv. Klimenta od 1556, v Olomouci, Brně, Českém Krumlově, Jindřichově Hradci a v Chomutově.

Roku 1562 došlo k založení Klementina jako filozofické a teologické akademie. Klementinum obdrželo bohatou finanční výpomoc a mělo podporu Ferdinanda. Ideové soupeření Klementina a Karolina. V Klementinu se vyučovala pouze filozofie a bohosloví, kladl se důraz na účelnost studia, omezovalo se množství učiva, nepřetěžovala se paměť žáků, hodně času se věnovalo disputacím – diskusím.

Kališnická univerzita měla nízkou úroveň, utrakvisté měli odpor k humanismu, jediná existující fakulta byla artistická – na ní se vyučovalo sedmero svobodných umění, práva a lékařství. V mezinárodní konkurenci to nestačilo. Většina studentů z českých vesnic a měst nacházela po absolvování univerzity uplatnění jako učitelé na nižších školách a jako úředníci u vrchnosti.
Knihtisk – bez něj by byl nemožný rozmach vzdělání. 1450 vynalezl knihtisk Johannes Gutenberg. V Čechách byli nejvýznamnější pražští knihtiskaři Mikuláš Konáč z Hodiškova v první polovině 16. století a Jiří Černý Rožďalovský-Melantrich z Aventina, ten povznesl po grafické stránce českou knihu na evropskou úroveň, jeho podniky po něm převzal Daniel Adam z Veleslavína.

Do kališnického prostředí se humanismus dostával obtížněji než ke katolíkům. Utrakvisté uměli latinsky, měli kladný vztah k antice a snažili se tyto hodnoty skloubit s husitským kulturním odkazem, chtěli, aby díla byla srozumitelná širokému spektru obyvatel a proto se mělo psát česky. Teprve tehdy by literatura splnila svoje poslání.
Oboduj prácu: 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 (10-najlepšie, priemer: 8.1)

Kľúčové slová

Vyhľadaj ďalšie vhodné študentské práce pre tieto kľúčové slová:

#Nastup Habsburku na cesky trun

:: Prihlásenie



Založiť nové konto Pridať nový referát

Odporúčame

Spoločenské vedy » Dejepis

:: KATEGÓRIE - Referáty, ťaháky, maturita:

0.011