České země za 1. svetové války

Spoločenské vedy » Dejepis

Autor: Mike454
Typ práce: Referát
Dátum: 17.01.2009
Jazyk: Čeština
Rozsah: 1 152 slov
Počet zobrazení: 3 881
Tlačení: 474
Uložení: 474
Praktické!
První světová válka znamenala předěl v mnoha směrech a stala se faktickým koncem 19. století. Mobilizace v Čechách proběhla spořádaně, ale Češi šli do války neochotně, nevěděli, proč mají bojovat. Rakouské úřady se chovaly značně nepřátelsky. Parlament byl uzavřen, omezila se demokratická práva a stát řídila v podstatě armáda. Na významu v této době nabývá česká kultura, umělci se veřejně obracejí k národu. Úřady nedokázaly přitažlivě formulovat propagandu a ztratily důvěru obyvatel. Ve zpravodajství se objevovaly překroucené zprávy z bojišť, cenzura zasáhla především denní tisk. Roku 1914 odchází Masaryk do exilu.

Vznikla Mafie, tajná organizace seskupující úzký kruh Masarykových příznivců, kterou vedl Beneš, později Šámal. Úkolem Mafie bylo udržovat spojení, podávat a shromažďovat špionážní informace a působit na domácí politiky. Předválečná česká politika chtěla zrovnoprávnění Čechů v rámci Rakouska-Uherska a doufala v demokratizaci monarchie. Češi měli k Rakousku negativní vztah, čeští vojáci hromadně přebíhali k Rusům. Odpovědí rakouské vlády na to byla ostrá perzekuce. Činnost českých politických stran byla zastavena, národně sociální a sociálně demokratické listy byly zakázány, Kramář, Rašín a Klofáč se dostali do vězení.

Ekonomická situace vypadala špatně. Vypukl hlad, zásobovací potíže, rostla inflace a zhroutil se mezinárodní obchod. Hospodářství se militarizovalo, stát usměrňoval výrobu a odbyt, úředně přiděloval státní zakázky a vykupoval zemědělské výrobky. Omezil se volný pohyb pracovních sil. Regulovaly se ceny a mzdy, uplatňoval se přídělový systém zásobování obyvatelstva. Preferoval se těžký průmysl. Ztráty na životech civilního obyvatelstva způsoboval i hlad a epidemie.

Masaryk po vypuknutí války zjistil, že v případě vítězství centrálních mocností budou výhledy českého národa špatné. Proto prosazoval novou orientaci politiky, která usilovala o rozbití habsburské monarchie a vytvoření samostatného českého státu. V prosinci 1914 odchází Masaryk do emigrace a začíná organizovat zahraniční odboj.

Na začátku války vládla v Čechách vyčkávací politika. Probíhaly jen poradní schůzky jejich představitelů. Vytvořily se dva póly české politiky – aktivismus a pasivita. Aktivismus počítal s vítězstvím Rakouska-Uherska a proto se k němu chtěl veřejně přihlásit a uchránit národ před perzekucí. Nepovedlo se jim vytvořit společnou prorakouskou organizaci všech stran. Patřily sem katolické strany a sociální demokraté. Pasivita počítala s rozpadem Rakouska-Uherska, a proto se její zastánci (Rašín) chtěli vyvarovat jakékoliv jeho podpory.
V září 1914 byl zatčen vůdce národních socialistů Václav Klofáč a další, kteří při úspěchu Rusů vystupovali proti Rakousku-Uhersku. Kramář, Rašín a další byli odsouzeni k trestu smrti, rozsudky však nebyly vykonány a po nástupu nového císaře roku 1917 byli amnestováni. Po 68 letech vlády zemřel František Josef I. a novým císařem se stal jeho prasynovec Karel I.
Tzv. Český svaz sdružoval české poslance ve vídeňském parlamentu, předsedou byl František Staněk. Roku 1917 v dopise ministru zahraničních věcí Czerninovi odmítli Masarykovu akci a vyjádřili přání setrvat pod Rakousko-Uherskem. Tzv. Národní výbor reprezentoval 9 českých stran (kromě realistů a pokrokářů) a měl sjednocovat jejich postup ve věcech celonárodních zájmů. Prorakouským oportunismem a loajalismem narazil na odpor české veřejnosti.
Z roku 1917 pochází Manifest českých spisovatelů, vytvořený šéfem činohry Národního divadla Jaroslavem Kvapilem a podepsaný 222 českými kulturními činiteli. Byl adresován českému poselstvu na říšské radě, požadoval obnovení demokratických práv a vyzýval české poslance, aby se zastali rozhodným způsobem českých práv a požadavků. V květnu 1917 v den znovuotevření říšské rady zahájili pražští kovodělníci stávku na podporu Manifestu. Následujícího dne se na Staroměstském náměstí uskutečnila desetitisícová demonstrace.

Předseda Českého svazu Staněk v projevu na říšské radě přednesl prohlášení Českého svazu, ve kterém požadoval přetvoření mocnářství ve spolkový stát svobodných a rovnoprávných národních států a naznačil připojení Slovenska. Přihlásila se k němu i sociální demokracie. Karel I. ovšem důrazně odmítal spojení Čech a Slovenska.

Z 6.1.1918 pochází Tříkrálová deklarace. Vydali ji čeští poslanci říšské rady a zemských sněmů v Obecním domě. Na základě práva národů na sebeurčení a hranicích historických zemí českých požadovali samostatný stát pro Čechy a Slováky. V dubnu se uskutečnila protirakouská manifestace českých kulturních, vědeckých a politických pracovníků v Obecním domě. Národní přísahu přednesl Alois Jirásek.

Od začátku roku 1918 se rozkládala monarchie, množily se stávky, demonstrace. V dubnu 1917 při potlačování protihladové demonstrace v Prostějově zastřelili vojáci 23 osob. V červenci 1917 stávkovali a demonstrovali horníci a hutníci na Ostravsku, 13 jich bylo zastřeleno. V lednu 1918 propukla generální stávka s požadavkem národního sebeurčení. Na začátku února 1918 se vzbouřili rakousko-uherští námořníci v Boce Kotorské na Jaderském moři, byli však potlačeni a potrestáni – mezi 4 popravenými byl i český sociální demokrat F. Raš. Prvomájové demonstrace 1918 se zúčastnilo nebývalé množství obyvatel. Oslavy padesátého výročí položení základního kamene Národního divadla se zvrhly v manifestaci za samostatný stát. Dne 21.5.1918 došlo v Rumburku ke vzpouře náhradního praporu 7. dělostřeleckého pluku, po potlačení vzpoury bylo 10 vojáků popraveno. V červnu 1918 došlo ke vzpouře vojáků pěšího pluku v srbském městě Kragujevac. Celkem bylo 44 účastníků vzpoury popraveno.

Na konci června 1918 uznala Francie právo československého národa na samostatnost a uznala Československou národní radu jako jeho představitelku (podobně učinila i Velká Británie a USA). Vrcholným orgánem československého domácího odboje byl Národní výbor československý (z 13.7.1918). Zastoupení v něm měli předválečné strany podle poměru hlasů z roku 1911 (38 členů: 10 sociální demokraté, 9 agrárníci, 9 státoprávní demokraté, 4 národní socialisté, 4 realisté, 1 staročeši, 1 katolíci). Předsedou se stal Kramář, místopředsedy Švehla a Klofáč a jednatelem Soukup. Výbor připravoval klidné převzetí a udržení moci. Tvořil základní strukturu budoucího státu. Vytvářel komise a zvláštní odbory (ústavní, sociálně politický, hospodářský), místní národní výbory a hospodářské rady. Organizoval pořádkové síly.

Existovala také tzv. Socialistická rada (z 6.9.1918), která představovala společný orgán socialistických stran. Zajišťovala jejich společný postup a měla být protiváhou pravicového Národního výboru. Dne 14.10.1918 zorganizovala Socialistická rada generální stávku proti vývozu potravin ze země. Národní výbor se od toho distancoval a věc převzal do svých rukou, Socialistická rada se mu pak podřídila.

V Paříži bylo oznámeno ustavení prozatímní československé vlády. Prezidentem a předsedou vlády se stal T.G. Masaryk, ministrem zahraničí a vnitra E. Beneš a ministrem války M.R. Štefánik. Císař Karel I. ve svém manifestu nabídl přetvoření Rakouska-Uherska v národnostní spolkový stát, Národní výbor to odmítl.

Z 18.10.1918 pochází Washingtonská deklarace, prohlášení nezávislosti čs. národa předložené Československou prozatímní vládou vládě USA. Zaručuje, že samostatný československý stát bude republikou s moderní demokracií a demokratickou ústavou, kde budou provedeny četné hospodářské a sociální reformy. Spojené státy uznaly národní snahy Čechoslováků.

Dne 28.10.1918 po vyvěšení nóty Julia Andrássyho na Václavském náměstí (přistupoval v ní na podmínky dané Wilsonem, nutné k zahájení jednání o příměří a míru) si ji česká veřejnost vyložila jako mír a začala veřejně prohlašovat samostatný československý stát. Představenstvo Národního výboru (Rašín, Stříbrný, Soukup, Šrobár) převzalo správu země. Rozšířený Národní výbor vyhlásil zákonem zřízení samostatného československého státu. Převzali postupně Válečný obilní ústav, české místodržitelství, policejní ředitelství, vrchní zemský soud, státní zastupitelství. Ze Sokola utvářeli pořádkové síly. Na odpor se postavila jen vojenská velitelství v Praze a Litoměřicích, ale bez boje se vzdala, nebyla prolita ani kapka krve.
Oboduj prácu: 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Vyhľadaj ďalšie vhodné študentské práce pre tieto kľúčové slová:

#1 světová válka


Odporúčame

Spoločenské vedy » Dejepis

:: KATEGÓRIE - Referáty, ťaháky, maturita:

0.012