Jak dostala Praha jméno?

Spoločenské vedy » Dejepis

Autor: Dievča katika
Typ práce: Referát
Dátum: 12.05.2009
Jazyk: Čeština
Rozsah: 488 slov
Počet zobrazení: 4 262
Tlačení: 389
Uložení: 423
Praktické!

V nejstarších záznamech které známe, se o Praze ještě nemluví, ale o městě „jež slove Mezigrady“, to znamená Mezihradí. Tento název přesně vystihuje polohu městského osídlení mezi oběma hrady. Název Praha náležel od 10. do konce 12. století jen Hradu. Jeho jméno převzalo postupně i osídlení rozložené po obou březích Vltavy; původně se tu říkalo jen pražské podhradí a pražské město, teprve potom Praha.

Název Praha, vlastně Fraga, se objevuje poprvé ve zprávě Ibráhíma ibn Jákúba z roku 965. Původní zprávu není k dispozici, zachovaly se z ní jen výpisy z pozdějších dob. Jak název Praha vlastně vznikl?

Dávná pověst, spojená s věštbou kněžny Libuše, to má jednoduché. Letopisec Kosmas v Kronice české píše: „Jděte a najdete tam muže, jak teše práh.“ Jenomže to je právě jen a jen pověst. Vědci odvozovali jméno Praha zprvu od prahů v řece, to jest peřejí, avšak řeka tekla v pražské oblasti celkem poklidně a peřeje tu nikdy nebyly. Jiní poukazovali při výkladu starého názvu na trámy čili prahy dřevěného mostu přes Vltavu nebo na prahy čili hatě zpevňující brod. Podle dalších byly tyto prahy — peřeje či vodopády — na potoce Brusnici, který tekl Jelením příkopem a vytvářel prý vodopády někde pod dnešní Daliborkou. Jiný výklad upozorňuje na nálezy hliněných pražnic, na nichž se peklo obilí — pšeničná a žitná mouka. A té se říkalo praga, staročesky prha. Pozdější výklad vysvětloval jméno města od umělého vypálení či vypražení lesa. Ale zdá se, že jméno měl nejdřív hrad či hradiště podle hradčanského hřbetu, na jehož nezarostlé a sluncem vyprahlé břidlici čili „na prazě“ první hradiště vzniklo; město, které pak pod ním vyrostlo, už toto jméno jen přejalo. To je výklad nejpravděpodobnější.

Název Praha není ojedinělý. U horní Břízy na Plzeňsku je les stejného jména, na Mladoboleslavsku je údolí Praha, v Brdech je vrch Praha 682 metrů vysoký. U Libčic jsou pozemky Pod Prahou a Nad Prahou. A to nemluvíme o tvarech Pražka, Pražačka, V Prazích a dalších. Na mapách najdeme jmen typu Praha celé stovky. V Polsku je Praga součástí Varšavy, v různých podobách objevíme toto jméno v Rusku, Rumunsku, Maďarsku, Itálii i jinde. A od kdy se říká Zlatá Praha? Až od roku 1882. Tehdy pražský starosta v projevu na radnici označil Prahu za zlatou a slovanskou. Od roku 1884 vycházel časopis Zlatá Praha a hned v úvodní básni prvního čísla použil tohoto spojení básník Adolf Heyduk.
Praze se také často říká stověžatá. Zásluhu na tom má profesor pražské univerzity Bernard Bolzano, který si dal práci a na začátku 19. století napočítal těch věží přesně 103. To už však dávno není pravda — dnes má Praha věží více jak 550.

Mimochodem jen tak pro zajímavost: víte, že Praha má i šest šikmých věží? Nejšikmější z nich je Šítkovská vodárenská věž s odklonem 68 cm. Několikrát byla zabezpečována i věž Staroměstské radnice, jejíž odchýlení od osy je 23 cm. Šikmá je i severní věž Jiřského kláštera na Pražském hradě, věž kostela P.Marie Na trávníčku — Na Slupi, Petřínská rozhledna a věž moderního kostela Jana Nepomuckého, postaveného roku 1938.
Oboduj prácu: 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1


Založiť nové konto Pridať nový referát

Odporúčame

Spoločenské vedy » Dejepis

:: KATEGÓRIE - Referáty, ťaháky, maturita:

0.013