Klášter sv. Jiří

Spoločenské vedy » Dejepis

Autor: katika
Typ práce: Referát
Dátum: 21.05.2009
Jazyk: Čeština
Rozsah: 1 006 slov
Počet zobrazení: 2 822
Tlačení: 364
Uložení: 389
Praktické!
Klášter sv. Jiří je nejstarším klášterem  v Čechách, založeným v r. 973 kněžnou Mladou a jejím bratrem Boleslavem II. Mlada byla první představenou kláštera, který se řídil řeholí sv. Benedikta. Prvními členkami byly řeholnice povolané z Říma, které mezi sebe záhy přijímaly příslušnice panovnického a dalších šlechtických rodů. Od r. 1958 do 60tých let byl proveden archeologický výzkum za vedení prof. I. Borkovského a obnovovací práce. Při něm bylo odkryto na západní straně bývalé klášterní zahrady nejstarší zdivo.

Nejvýznamnější přestavby kláštera:
- po požáru 1142 byla abatyší Bertou (1143 - 54) přistavěna druhá věž baziliky sv. Jiří, klášter rozšířen a zvýšen o jedno patro
- abatyší Anežkou Přemyslovnou (1200 - 28)
- v gotické době byly abatyší Žofií z Pětichvost (1328 - 45) pravděpodobně prolomeny vchody v severní věži a poprvé vybudována křížová chodba, vybudován dnešní ambit rozšířený k západu, východu a severu, západní část kaple Panny Marie byla zrušena
- r. 1674 za abatyše Mächtildy Schönweißové z Ecksteinu byla kaple obnovena a upravena do dnešní podoby, byly upraveny věže a křížová chodba byla vyzdobena štukem
Funkce kláštera byla zrušena 8.3.1782 v rámci josefínských reforem. Kaple sv. Anny (původně sv. Marie) sloužila jako pohřební kaple a k různým svátečním příležitostem. Mezi důležitá zaměstnání v klášterech patřil provoz řemesel a působení ve školství; v ženských klášterech bylo provozováno tkaní, předení, šití, vyšívání a opisování knih. V době abatyše Kunhuty se klášter sv. Jiří stal vychovatelským klášterem mladých šlechtičen.
R. 1346 - korunovační řád Karla IV. - svatojiřská abatyše povýšena do knížecího stavu, získává privilegium korunovat českou královnu.

Expozice gotického umění
 
malířství
 
Mistr vyšebrodského oltáře: Vyšebrodský oltář (kolem 1350).
Devět desek, původně retábl ( desky seřazeny ve třech řadách nad sebou - dětství Kristovo, utrpení Kristovo, oslava Krista).
Objednavatelem pravděpodobně Petr I. z Rožmberka ( klečící Donátor na druhé desce). Jméno umělce bylo odvozeno z umístění oltáře ve Vyšším Brodě. Byl to pravděpodobně příslušník generace narozené v I. desetiletí 14. stol. Významná pražská dílna působící před a po polovině století, mistr měl několik pomocníků. Umělec byl obeznámen s malířstvím francouzským a rakouským zprostředkovaným Německem, pravděpodobně přímo poznal italské umění. První nejvýznamnější malířská osobnost ve 14.stol. v Čechách.
Charakteristika - lineární styl, krystalický terén, zlaté pozadí, krajina doprovodnou složkou (spíše jako fólie zasunutá za postavy), hieratická perspektiva.
Technika malby - oltář technicky jednotný, ale barevné podmalby, pleti rozdílného odstínu a také rozdílný počet vrstev.
Tři skupiny obrazů: 1. olivově zelená až hnědá podmalba pleti s červenou mezivrstvou, v horní vrstvě pleťové směsi dodává lehce nafialovělý odstín.
2. přechodná skupina - červená mezivrstva chybí.
3. světlá podmalba, pleťová směs nanášena přímo na ni. Rozdíly v technice i celkové kvalitě inkarnátu ukazují na práci několika lidí.
 
Mistr vyšebrodského oltáře: Madona z Veveří (1350).
Vychází z prototypu Madony mostecké, proti ní vývoj posunut v prohloubení vztahu mezi matkou a dítětem, blízká mariánským obrazům Vyšebrodského oltáře (Zvěstování Panny Marie).K divákovi hledí Panny Marie, dítě se obrací k matce, obraz významově i kompozičně více uzavřen do sebe, předznamenává tak typ, který byl plně vyvinut v období krásného slohu a je naprosto nezávislý na pozorovateli. Ježíšek poprvé vystupuje v obraze poloobnažen - v duchu ideí šířených františkánstvím byla nahota považována za známku lidství, kterou ze syna Boha činí syna člověka. Odhalením dítěte je projevem humanizace náboženského námětu, v té době se jeví jako odvážný čin.
Technika malby : v technice inkarnátu je shodná s těmi obrazy Vyšebrodského oltáře, kde je použito olivově zelené podmalby a jednoduché vrstvy pleťové směsi. Stíny podloženy tmavým, hnědým odstínem.
 
Mistr Theodorik: Svatý Matouš, Svatý Papež, Svatý Otec, Svatý Jeroným, Svatý Vít, Svatá Alžběta (60.léta 14.stol.)
Druhá nejvýznamnější osobnost u nás ve 14.stol., pravděpodobně byl příslušníkem generace narozené před r.1330. Dvorní malíř Karla IV. Jeho dílo bylo soustředěno na karlštejnské kapli sv. Kříže - 130 obrazů. Ikonografický program výroby - polopostavy svatých, symbolické nebeské vojsko chránící císařské klenoty a ostatky svatých.

Charakteristika: postavy v nadživotní velikosti, malba přes původní rámy obrazů, robustní tělesný tvar postav, netečnost k prostoru, postižení realistických detailů postav, obrysové linie a formy vyjádřené pomocí barvy a světla.

Technika malby: charakteristickým rysem je poměrně silná vrstva olovnaté běloby nanesené v celé ploše malby širokými, rovnoběžnými tahy štětce - měla odrážet světlo lépe, než křídový podklad, částečně zakrývala příliš výraznou černou štětcovou kresbu. Technika všech obrazů není jednotná, jednotlivé postavy jsou záměrně odlišeny odstínem pleti. Plastický reliéf pozadí a malba brokátu byly vytvářena pomocí šablony. Plastická výzdoba je připravena pomocí formy a předem připravené díly byly na desky lepeny. Jejich použití souvisí pravděpodobně vytvořit imaginární prostor. Odrazem světla pozadí ztrácelo hmotnost, byla zvýšena iluse o reálné přítomnosti zpodobených postav. Pozadí je pravděpodobně nepůvodní. Na některých obrazech v současné době jsou naneseny restaurátory dně vrstvy plastické výzdoby - ve spodní vrstvě zlomky silného zlata, na pozadí byla pravděpodobně silná zlatá fólie, tvarovaná podle spodních křídových plastických výzdob a přilepená na ně.
 
Mistr Třeboňského oltáře: Třeboňský oltář (80.léta 14.stol.)
Mistr Třeboňského oltáře je třetí naší nejvýznamnější postavou českého malířství. Na deskách oltáře je zachycena madona s dítětem, Ježíš Kristus z Hor a Zmrtvýchvstání Ježíše Krista.
Malíř někde používá modernější způsob zachycení reality - šerosvit. Na desce Zmrtvýchvstání Ježíše Krista jsou některé postavy římských vojáků zachyceny až karikaturicky, nadpřirozenost Ježíše Krista je podložena zavřenou a zapečetěnou rakví (pečeti patří národům, které nevěří v Ježíše Krista - židé, arabové, řekové a římané).
 
Sochařství
 
Tympanon kostela Panny Marie Sněžné (1342-46).
Pochází z brány do bývalého hřbitova za kostelem Panny Marie Sněžné.
Dva motivy: korunování Panny Marie a nejsvětější trojice jako tzv. Trůn Boží Milosti ( trůnící Bůh otec drží kříž s ukřižovaným Kristem). Korunování Panny Marie. Panna Marie v motivu mandorly, za Pannou Marií a Kristem růže s pětilistými květy. Trůn - lev Panny Marie, Kristův orel, s nimi korespondují znaky klečících postav donátorů. Hierarchie tympanonu: nejvýše postavený(Bůh otec a Kristus zobrazeni en face, Panna Marie - ze tří čtvrtin, nejméně důležití - donátoři Karel IV. a Jan Lucemburský z profilu. Důležitější postava je blíže hieraticky vyšší postavě - na str. Krista Karel IV. je osobou důležitější. Odraz mocenských poměrů za lucemburského dvojvládí, kdy Karel IV. měl zřejmě větší moc, než Karel Lucemburským. Byl zřejmě hlavním a jediným donátorem.
Oboduj prácu: 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Kľúčové slová

Vyhľadaj ďalšie vhodné študentské práce pre tieto kľúčové slová:

#hieraticka perspektiva


Odporúčame

Spoločenské vedy » Dejepis

:: KATEGÓRIE - Referáty, ťaháky, maturita:

0.013