Nástup fašismu v Evropě

Spoločenské vedy » Dejepis

Autor: katika
Typ práce: Referát
Dátum: 23.05.2009
Jazyk: Čeština
Rozsah: 409 slov
Počet zobrazení: 4 772
Tlačení: 522
Uložení: 507
Úvod
Po první světové válce byla Evropa ve značně zbídačelém stavu jak ekonomicky, tak sociálně. Začala se rozmáhat ideologická hnutí, která se soustřeďovala na odpor vůči liberalismu a zdůrazňovala nacionalistické až rasistické myšlenky. Pod vedením Benita Mussoliniho se utvořilo nacionalistické hnutí již v r. 1919, které se záhy přeměnilo v nacionalistickou stranu, nazvanou fašistickou  (Strana Bojové svazy - italsky fascio). Tato hnutí a strany se rozrůstaly v různých evropských zemích díky nestabilitě politické a ekonomické i v dalších zemích (Německo, Rumunsko, Bulharsko, Maďarsko, Slovensko a j.). Nebezpečí fašismu spočívalo v jeho odmítání jiných kulturních hodnot kromě nacionálních, odvíjelo se na vůdcovství a diktatuře jedné strany a zákonitě se přeměňovalo na totalitární státní systém pod vedením diktátora a vynucující si svou moc ozbrojenou agresívní vojenskou silou. Hospodářská celosvětová krize v roce 1929 pomohla rozvratem ekonomické stability a  jistot jak rozvoji fašismu, tak i totalitního stalinismu v bývalém Sovětském svazu.

Osudný nástup fašismu  a jeho tragické vyvrcholení - 2. světová válka
Oslabené Německo - v Německu  se rozšířil po prohrané první světové válce nacionální socialismus jako ideologický podklad hlásaný Nacionálně demokratickou stranou Německa (NSDAP) , vedenou nepříliš bystrým desátníkem, jakýmsi Adolfem Hitlerem. Ideologie této strany byla založená na antisemitismu (židovský národ a Židé jako základní nepřítel) spolu se šovinismem (právo nadřazeného německého národa na dobytí životního prostoru) a na propagaci militarismu. 1923 se pokusil Hitler s Ludendorfem o puč v Mnichově. Byl však zatčen a uvězněn.

Ve vězení napsal nechvalně proslulé dílo „Mein Kampf“, v němž shrnul své radikálně šovinistické, antisemitské a rasové teze se svými militaristicko - diktátorskými vizemi. Již v roce 1933 byl jmenován německým kancléřem. Budoval systém jedné strany, vševládný policejní režim.1934 krvavě zlikvidoval se svými věrnými stranickou opozici (noc dlouhých nožů).
Po smrti prezidenta Hindenburga v r. 1934 sloučil prezidentské a kancléřské funkce, zrušil republiku a stal se jediným vůdcem t. zv. třetí velkoněmecké říše. 1938 se prohlásil vrchním velitelem branné moci.

V zahraniční politice postupně bez odporu (politického appeasementu) revidoval versailleskou mírovou smlouvu (obnova branné moci 1935, obsazení Porýní 1936, anšlus Rakouska 1938, rozbití ČSR 1938. V létě 1939 uzavřel dvě smlouvy se Sovětským Svazem a 1. 9. 1939 napadnul Polsko, čímž rozpoutal druhou světovou válku.

Konec 2. světové války - konec diktátorského Hitlera a konec fašismu
Hitler nastolil  brutální totalitní režim a teror, mnohdy se souhlasem části německého obyvatelstva. Zpočátku měla jeho armáda řadu vítězství, obsadil téměř celou Evropu, ale bitva o Anglii ( koncem léta 1940) a na východní frontě bitva u Stalingradu (1942-43) znamenala postupný zlom. 1944 unikl pokusu o atentát a po definitivní porážce německé armády spáchal v Berlíně 1945 sebevraždu.

Zdroj: Encyklopedický slovník Odeon, Praha 1993, Všeobecná Encyklopedie, Diderot, Praha 1997, V. Fischl: Hovory s Janem Masarykem, Praha 1991
Oboduj prácu: 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1


Odporúčame

Spoločenské vedy » Dejepis

:: KATEGÓRIE – Referáty, ťaháky, maturita:

Vygenerované za 0.018 s.
Zavrieť reklamu