Ekonomický a kulturní vývoj lidské společnosti v období pravěku

Spoločenské vedy » Dejepis

Autor: Dievča Nelly
Typ práce: Referát
Dátum: 15.07.2009
Jazyk: Čeština
Rozsah: 1 297 slov
Počet zobrazení: 4 084
Tlačení: 433
Uložení: 462
Praktické!

PRAVĚK
-  nejdelší etapa ve vývoji lidstva
-  začátek na rozhraní třetihor a čtvrtohor (nejstarší kosterní nálezy); trvání 2-3 miliony let
-  vývoj člověka od jeho vzniku do zavedení písma (začátku starověku – vznik starověkých civilizací – Asie - 4 tis.př.n.l.) nebo stěhováním národů (400 n.l)
 
Vznik a vývoj člověka
Antropologie = věda o původu a vývoji člověka
- teorie stvoření - podle Bible: člověk stvořen Bohem před 6 000 lety
- teorie evoluční - člověk se postupně vyvinul z nejprimitivnějších živočichů
 
Antropogeneze
= proces vzniku a vývoj člověka jako bytosti biologické a společenské
-  na konci třetihor; před 14 mil.lety rozdělení vývojové větve na větev směřující k člověku a větev směřující k dnešním lidoopům (gorila, šimpanz, orangutan)
 
hominizace = proces polidštění (2 miliony let)
- proces hominizace (Bedřich Engels):

poslední fáze třetihor - ochlazování Země – ústup pralesů – nástup travnatých a křovinatých stepí – jedna větev lidoopů zůstává v pralesech (dnešní orangutani), druhá se adaptuje na nové prostředí - napřimování postavy a chůze po zadních končetinách – osvobození ruky (přestává být nohou – uplatnění ruky jako nástroj práce (sběr semen) - postavení palce proti prstům (větší obratnost) – poté proměna v lovce – masitá strava měla příznivý vliv na zvětšování mozku (klenutí lebky) – lov vyžadoval společnost smečky – také důležitost komunikace – artikulace – řeč (posunutí hrtanu - s tím související změna obličejové části - ústup zvířecího vzezření)
 
proces sapientace:
-  řeč - abstrakce – myšlení, rozumové schopnosti
-  rozvoj mozku, myšlení a psychiky, společenský způsob života
 
Vývoj nejbližších předchůdců člověka
hominidé
-  tři rody: Ramapithecus, Africanus, Homo
-  společné znaky: vzpřímená postava, chůze po dvou
 
Proconsul Africanus - nejstarší nepřímý prapředek lidí
Ramapithecus - vegetarián, asi 1 metr, občasné používání nástrojů, pohyb zčásti po dvou (Indie, východní Afrika, Čína)
Australopithecus africanus - všežravec, používání jednoduchých nástrojů – větev, kámen; stavba těla podobná člověku, ale obsah mozku o polovinu menší, život v tlupách (Afrika)
Homo habilis (člověk zručný) - zdokonalení stavby ruky, vědomé používání a výroba nástrojů, artikulované zvuky(Afrika - Tanzanie.)
Homo erectus (člověk vzpřímený) - znalost využití ohně, výroba hrubě opracovaných nástrojů (Afrika, Sumatra, Jáva, Čína, Německo, Maďarsko)
Homo sapiens (člověk rozumný)
a. Neandrtálec - pračlověk, sběrač a lovci, žil v nepočetných tlupách, stavba jednoduchých obydlí, výroba dokonalých kamenných nástrojů, určité abstraktní představy – pohřby, kulty (Německo, Štramberk, Moravský kras)
b. Homo sapiens sapiens (člověk současný, dnešního typu) - tělesné znaky stejné jako u dnešních lidí, vytlačil neandrtálce, patří sem všechny současné populace (vývoj ovlivněn různými přírodními, kulturními podmínkami); organizovaný lov, pohřbívání mrtvých, umění (kresby, sošky), kultovní a magické obřady, poměrně souvislá řeč, primitivní obydlí (kůže), jeskyně – Altamira (Španělsko), (Francie - Cro Magnon, Čechy – Dolní Věstonice, Mikulov)

Periodizace pravěku
A. podle materiálu k výrobě nástrojů:
1) doba kamenná (-3500 př.n.l.)
•  starší – paleolit
•  střední – mezolit
•  mladší – neolit
•  pozdní – eneolit v Evropě / chalkolit (doba měděná) na Předním východě
2) doba bronzová (3500 – 750 př.n.l.)
3) doba železná (750 - 0)
•  období halštatské
•  období laténské
4) doba římská (0 – 400 n.l.)
 
B. podle způsobu opatřování potravy:
1) období přisvojovacího hospodářství - doba kočovnictví; paleolit až mezolit
2) období výrobního hospodářství – od neolitu
 
 
Paleolit
-  doby ledové (glaciály) a meziledové (interglaciály), starší čtvrtohory (pleistocén)

nástroje:
-  kamenné (snadno štěpitelné materiály - křemen, pazourek)
-  výroba štípáním (otloukáním kamene o kámen) à sekáče k řezání, pěstní klíny – sekání, řezání, bodání; univerzální nástroj a zbraň

obživa:
přisvojovací hospodářství - přisvojování hotových produktů přírody, nejjednodušší způsob obživy, závislost na přírodě

obydlí:
-  život v tlupách, sezónní sídliště (místa vhodná pro lov a také suroviny pro výrobu nástrojů)
 
přirozená dělba práce mezi ženou a mužem (muži:lov, ženy: sběr, starost o děti)
-  počátky rodové společnosti – rovnost členů
 
vznik náboženství:
-  snaha o vysvětlení přírodních jevů, strach z neznáma – spojováno s nadpřirozenými bytostmi
-  uctívání jeskynních medvědů – medvědí lebky
-  představy o životě po smrti
-  pohřbívání – kostry ve skrčené poloze, ukládáni s nástroji, dary
 
umění - souvisí s rituály, magické obřady – smrt, úspěchy v lovu, zahánění zlých duchů
-  jeskynní malby - realistické zobrazení lovné zvěře, zásahy oštěpy a šípy
-  sošky žen - matek, rodiček „Venuše“ (Dolní Věstonice) – doklady matriarchátu – uspořádání rodu po ženské linii
 
Mezolit
-  ústup ledovců – konec doby ledové, oteplování, zalesnění (pralesy), vymírání velké zvěře
-  závěrečná fáze přisvojovacího hospodářství.
domestikace zvířat (pes, ovce, koza, vepř)
-  nástroje - mikrolity (drobné nástroje-hroty šípů) a složené nástroje (kamenné hroty zasazené do dřeva)
-  zbraň: především luk a šípy (rychlá zvěř – jeleni)
-  osídlování břehů řek, moří a jezer - rybolov
 
Neolit
-  období výrobního hospodářství - vlastní produktivní účast na tvorbě životních potřeb (zemědělství, pastevectví)
-  vznik 1. společenské dělby práce (neolitická revoluce), přechod k zemědělství od sběru a lovu à urychlení vývoje lidské společnosti (výhodnější)
-  nejdříve v oblasti Přední Asii, tzv. „úrodný půlměsíc“

nástroje:
-  zemědělské nástroje, orací nářadí; vznik keramiky – hrnčířství - hliněné nádoby na obilí, mléko, vodu; předení a tkaní
 
obydlí:
-  usedlý život, lepší obživa = vyšší věk à prudký nárůst populace – hledání nových území (přesídlování také po vyčerpání půdy à žďáření - vypalování lesů, úrodný popel);
-  spalování mrtvých – žárové hroby
-  vznikají první vesnice - tzv. neolitické sídliště, soběstačné; život v rodových společnostech, společná práce, majetek a rovnost, trvá matriarchát
 
umění:
-  výzdoba keramických nádob, tvary odvozené z koule
•  lineární (volutová) keramika – ryté spirály
•  vypíchaná keramika – obrazce tvořené vpichy
•  malovaná keramika - Znojmo
 
Eneolit - Chalkolit
•  chalkolit na Předním východě: lepší klimatické podmínky, ložiska kovů
•  eneolit v Evropě: řidší osídlení, kamenné nástroje, pomalejší vývoj
 
-  růst vesnic – městský charakter, počátky centrální organizace à města
-  sousedská občina – příslušnost k vesnici, bez příbuzenských svazků
patriarchát – růst významu muže v ekonomické a sociální funkce (oráč, obchodník, řemeslník); ženy – omezeno působení v rodině, stále důležité postavení v kultu
-  vnik sociálních rozdílů (rozdílné pohřby, dědičný majetek), specializace (kovolitci, kovotepci)
chrámové hospodářství – kněz (funkce hospodářská – rozdělování zásob), svatyně, oběť božstvu z úrody
 
nástroje:
-  objev kovů – metalurgie (získávání z rud a další zpracování) – měď
-  vynález kola – používání oradla taženého dobytkem (vůl lepší než býk-kastrování)
-  výroba s přebytky – počátky směny a obchodu (jantar, měď)
 
umění:
megality - monumentální památky z velikých kamenů, dolmeny
- kultura nálevkovitých pohárů - opevněná sídliště, orba hákem, počátky metalurgie
- kultura kanelované keramiky - výzdoba kanelura (žlábkování na stěnách nádob); výpravné pohřby – diferenciace společnosti, znalost vozů
- kultura šňůrové keramiky - otisky šňůr, rozsáhlá, kočovní pastevci, dobytkáři; Indoevropané; mnoho pohřebišť-mohyly, žádná sídliště
- kultura zvoncových pohárů - neindoevropský lid, pastevci, lovci – lučištníci, žádná sídliště
 
Doba bronzová
-  objev bronzu – slitina mědi a cínu, tvrdší než měď (ulehčení a zrychlení práce)
-  pokračování eneolitického vývoje: pokrok v metalurgii – tavící pece; specializace – hornictví, hutnictví; prohlubování majetkových rozdílů; dálkový obchod; patriarchát; spojování rodů v kmeny s kmenovými náčelníky
2. společenská dělba práce - oddělení zemědělství od řemesel
 
-  Přední východ a Egejská oblast: vyspělé kultury, vznik nejstarších civilizací a států
-  v Evropě: kultura únětická, maďarovská a otomanská, mohylová, kultura popelnicových polí a kultura knovízská a milavečská
 
-  přechod od animismu (duše vlastní všem předmětům) k polyteizmu (zbožštění přírodních jevů)
 
Doba železná
starší – halštatská
-  těžba železa, urychlení vývoje, zdokonalení řemesel
-  zvětšování sociálních (majetkových) rozdílů = vrstva válečníků a náčelníků
 
mladší – laténská
-  pronikání Keltů do střední Evropy (kmeny Bójů, Volků, Kotinů) à nejvyspělejší kultury evropského pravěku
-  dokonalé zbraně a válečné vozy; hrnčířský kruh; ražení mincí – statéry
-  vrstva kněžích - druidů, opevněná sídla (oppida)
-  Skythové - Černomoří- vojenský kmenový svaz; Thrákové - Bulharsko
 
Doba římská
-  týká se oblastí za hranicí římského impéria (limes romanus) – např. Germánie, Pannonie, Illyricum apod.
-  pohyb germánských kmenů ze severu, války s Kelty ve střední Evropě; zdejší území ovládnuto kmeny Markomanů a Kvádů - pozdější bitvy s římskými legiemi
 
Pravěk v Evropě končí stěhováním národů.
Oboduj prácu: 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 (10-najlepšie, priemer: 4)

Diskusia: Ekonomický a kulturní vývoj lidské společnosti v období pravěku

Pridať nový komentár

:: Prihlásenie



Založiť nové konto Pridať nový referát

Odporúčame

Spoločenské vedy » Dejepis

:: KATEGÓRIE - Referáty, ťaháky, maturita:

0.027