Starověký Řím

Spoločenské vedy » Dejepis

Autor: Dievča Nelly
Typ práce: Referát
Dátum: 15.07.2009
Jazyk: Čeština
Rozsah: 1 154 slov
Počet zobrazení: 5 474
Tlačení: 442
Uložení: 464
Praktické!

(osídlení apeninského poloostrova, doba královská - Etruskové, republika)
 
od 2 tis. př.n.l. – osidlování Apeninského poloostrova
-  kmeny různého původu (Italikové, Ligurové, Keltové, Féničané, Řekové)
 
Etruskové (800- 600 př.n.l.)
-  první vyspělá civilizace v Itálii, neznámý původ
-  písmo řecké, etruština nerozluštěna
-  netvořily jednotný stát à samostatná města
-  v čele králové - lukomoni, výsady aristokracie, málo otroků
obživa: zemědělství – terasovitá pole na svazích, obchod - luxusní zboží
umění – černá keramika, kapitolská vlčice v Římě
 
Doba královská (753 – 510 př.n.l.)
-  podle tradice Řím založen r. 753 (Romulus a Remus)
-  archeologicky – založen Etrusky à vybudovali chrám na Kapitolu, cloaca maxima – odvodňovací stoka
-  200 let nadvláda etruských králů – poslední vyhnán r.510 (Tarquinius Superbus) à počátek republiky (vliv na římskou společnost - písmo, náboženské zvyklosti)
reformy etruského krále Servia Tullia - obyvatelstvo rozděleno podle majetku do 5ti tříd à vliv na postavení občana v setninovém (centurijním) shromáždění
-  v čele král; poradní sbor krále = aristokratická rada (senát) zasedali předáci aristokratických rodů -otcové (patres)
 
rozdělení obyvatelstva:
- patricijové – potomci urozených otců, privilegovaní, plnoprávní, politická moc, důležitost v boji – jízda
- plebejové – svobodní, neplnoprávní, neurození (přistěhovalci, rolníci, obchodníci atd.)
- proletári – zcela nemajetní
- otroci – patriarchální ráz otroctví
 
klientela – právní vztah
- patron (ochránce, podpora soc.slabších, před soudem)
- klient (závislý – zavázán podporou patrona v polit.boji)
 
Raná římská republika (509 – 265 př.n.l.)
(res publica = správa je věcí veřejnou)
 
správa:
-  v čele 2 konzulové (nejvyšší úředníci) – pouze 1 rok, z patricijů, společná odpovědnost
kvestoři - správa státní pokladny; praetoři – výkon práva („soudní moc“); censoři – dohled nad mravy
diktátor – neomezená moc, pouze v ohrožení Říma, na půl roku
senát – poradní sbor, 300 patricijů, ohnisko politické moci
 
boj plebejů s patriciji
-  boj za zrovnoprávnění
-  podnět – změna vojenské taktiky (5.st.) – jádrem armády těžkooděnci (plebejci) × aristokratická jízda à hrozba odchodu à vojenské oslabení Říma
 
výsledek bojů:
-  volba tribunů lidu – úředníci, hájí zájmy plebejů, právo veta - zamítnutí rozhodnutí konsulů
zákony 12 desek (449) = 1. římský zákoník à zrovnoprávnění plebejů s patriciji, postupně zpřístupnění všech úřadů - pouze bohatí plebejové à vzniká nová vládnoucí vrstva bohatých plebejců a patricijů = nobilita (nobilis = vznešený) /ale: obtížné proniknout do nobility à jen schopní politici à homo novus (nový člověk)/
-  hospodářské poměry – důležitost vlastnictví půdy, růst dlužního otroctví
 
ovládnutí Itálie Římem:
- boje s Etrusky; vpád Keltů do Říma – odtáhli za výkupné
- boje s Latiny: (spolek měst) – spojenecké smlouvy
- boje s Řeky: na pomoc Řekům epeirský král Pyrrhos (vítěz vyčerpávající bitvy u Ausculaà Pyrrhovo vítězství) à poražen v rozhodující bitvě u Beneventa (272)
à 265 - Římané ovládli Itálii
-  sjednocení (některá spojenecká města – municipia à římští občané - ale omezená práva)
-  částečná autonomie, kolonie Římanů na dobytých územích – kontrola
-  proč úspěch: vycvičená armáda, diplomatická obratnost
 
Vrcholný rozkvět římské republiky (264 – 133 př.n.l.)
-  expanze Říma do Středomoří à střet s Kartágem (foinická osada, námořní velmoc, oligarchie) /předchozí vztahy přátelské/
 
spor o nadvládu ve Středomoří vyústil v punské války (Kartaginci = Punové):
- 1. punská válka (264-241) – boj o Sicílii – vítězství Říma – vybudování římského loďstva
- 2. punská válka (218–201) – tažení kartáginského vojevůdce Hannibala do Itálie přes Alpyà 2 vítězství, pak tažení na Řím- vyčerpaná armáda à porážka- tvrdé podmínky míru à konec velmocenského postavení Kartága
- 3. punská válka (149-146) – cílem zničit Kartágo à srovnáno se zemí àúplná nadvláda nad Středomořím
 
-  římské výboje na východ à Makedonie, Řecko (146 – Korint), Egypt, Asie
 
à vláda Říma nad většinou starověkého světa – impérium
 
změna charakteru římské společnosti:
-  problémy se správou rozlehlých území
-  provincie – správci prétoři; vydírání publikánů (výběrčí daní)
-  zánik malých hospodářství, vznik statků (villa) a velkostatků (latifundium)
-  vojsko – rozděleno na legie

Krize a pád římské republiky (133 – 31 př.n.l.)
 
příčiny krize:
-  potíže při správě rozsáhlého území
-  úpadek svobodných rolníků (otroci, laciné obilí z provincií) à zchudlí rolníci nemohli vstoupit do armády (neplacená) à oslabení armády
-  bezzemci se domáhali zajištění obživy, vzpoury otroků
-  vzniká velký majetkový rozdíl mezi vrstvami
 
pokusy o řešení:
pozemkové reformy bratří Gracchů (tribuni lidu)
-  dočasně zákon o pozemkovém maximu (maximální výměra ze státní půdy) – neúspěch (odpor senátu, oba bratři zabiti)
vojenská reforma Gaia Maria
-  do armády přijímáni i bezzemci – placeni (žold), po 16tileté službě přiděl půdy à vznik profesionální žoldnéřské armády - významná síla, ale možnost použití pro osobní cíle vojevůdce
-  problémy s italskými spojenci (povinnosti bez občanských práv) à občanské právo rozšířeno na všechny svobodné obyvatele jižně od Pádu
 
odlišné názory na správní zřízení říše – 2 skupiny uvnitř nobility:
- Populárové – v čele Gaius Marius; stoupenci lidu (populus=lid) - umírněné sociální a demokratické reformy, posílení vlivu lidového shromáždění
- Optimáti – vůdcem Lucius Cornelius Sulla; nejbohatší část nobility, odpůrci změn, stoupenci neomezené moci senátu, proti rozdělování pozemků
 
- boje – 1.občanská válka à vítězství optimátů
- Sullova diktatura (82-79)
-  vláda pomocí vojska, proskripce (seznamy nepohodlných osob)
-  doživotní diktátor (neomezená vláda) (diktatury se vzdal)
-  po jeho smrti obnovena republika
 
nové nebezpečí
-  velké množství otroků - špatné zacházení – nespokojenost (gladiátoři - zápasy na život a na smrt)
-  à Spartakovo povstání (73–71) - povstání otroků v čele s gladiátorem Spartakem, ze začátku úspěch, později nejednotnost à poraženi à pro výstrahu ukřižování podél Via Appia
 
politické boje v Římě:
-  63 - příprava spiknutí – pokus o převrat – Catillina à odhaleno Ciceronem (obránce republiky, senátu)
 
1. triumvirát (60) - tajná úmluva – vzájemná pomoc při realizaci cílů, navenek legálně
-  Gnaeus Pompeius (správce Hispánie), Crassus, Gaius Julius Caesar (správce Galie)
-  po smrti Crassa – rozpad triumvirátu - napětí à 2. občanská válka (49-45): Pompeius (na straně senátu) × Caesar (na straně populárů), popularita u lidu, vojska
-  Caesar - vítězný pochod na Řím (Rubicon - Kostky jsou vrženy) à ovládnutí Itálie
 
Caesar – diktatura (doživotní, neomezená)
-  imperátor (vrchní velitel vojska), nejvyšší kněz (pontifex maximus)
-  reforma kalendáře: „juliánský“
-  spiknutí (44) à zavražděn v senátu stoupenci republiky (senátu) – Brutus, Longinus
 
po zavraždění à neklid à 2. triumvirát (43)
-  Caesarovi stoupenci: Marcus Antonius, Lepidus, Octavianus (Caesarův dědic)
-  proskripce (obětí Cicero)
-  soupeření Antonia a Octaviana à Antonius a Kleopatra poraženi u Actia vojevůdcem Agrippou
-  r. 30 - Octavianus pánem celé říše = konec republiky à císařství (principát)
 
Kultura
-  návaznost na řeckou vzdělanost – snaha o vyrovnání à napodobování řeckých vzorů
 
náboženství
-  převzata hierarchie řeckých olympských bohů – přejmenováni – antropomorfismus
-  vlivy orientálních bohů
-  kněží – pontifikové (nejvyšší kněz - pontifex maximus)
 
písmo – převzato od Řeků (velká abeceda) à latinka; vlastní soustava číslic
-  centrum vzdělanosti: Řím, Alexandrie, Athény
komedie – Plautus
architektura – akvadukty (vodovody), kloaky, viadukty, silnice, amfiteátry, cirky, opevnění (Galie)
Oboduj prácu: 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 (10-najlepšie, priemer: 6.5)

:: Prihlásenie



Založiť nové konto Pridať nový referát

Odporúčame

Spoločenské vedy » Dejepis

:: KATEGÓRIE - Referáty, ťaháky, maturita:

0.020