Arabská říše a její vývoj, vznik a šíření islámu

Arabská říše a její vývoj, vznik a šíření islámu

Arabský poloostrov – obchodní křižovatky

– sever – poušť à kočovníci a obchodníci – beduíni (= synové pouště)

– jih – úrodnější, zemědělství

– společnost postavena na pokrevních svazcích – základem rody

– pak klany a kmeny (obvykle jen dočasné – podle potřeby i kmenové svazy) – v čele kmenů šajchové

– polyteismus, bohové se lišili podle kmenů

Mekka – nejvýznamnější obchodní křižovatka
nejvlivnější kmen Kurajšovci (uctívání černého kamene v Kaabě)

v 7.století – změna společnosti následkem nových náboženských názorů

Mohamed – tvůrce islámu, Alláhův posel, prorok
islám

– jediný bůh: Alláh

– naprosté oddání se boží vůli

– rovnost všech věřících (mimo žen) à neexistence šlechty

– stoupenci muslimové – Alláhovi služebníci

– právo šířit víru mečem à džihád „svatá válka“ proti nevěřícím

– soubor zjevení (súr) à posvátná kniha Korán; sunna (řeči a činy Mohameda)

– islám se stal jednotícím prvkem Arabů, ideologie ospravedlňující následnou expanzi

Počátky jednotného státu

– opozice proti Mohamedovi

– r. 622 odchod Mohameda z Mekky = hidžra (vystěhování) – počátek muslimského letopočtu

– návrat do Mekky s armádou – sjednocení teokratického (spojení politiky a náboženství) arabského státu – chalífát

nástupci Mohameda – chalífové
expanze – úspěch: fanatická víra, bojová morálka, dobrá organizace

– Abú Bakr – části Persie, Byzance

– Omar – Egypt, Sýrie, Palestina

– Osman – Írán, Arménie, Gruzie

pak spory o následnictví à dva proudy (dodnes)

– šíité – funkce chalífy by měla být dědičná, pouze přímý potomek Mohameda

– sunnité - chalífa volen

vítězství – dynastie Umajjovců (7-8.st) – titul chalífa časem stejně dědičný

– vrchol expanze – Kypr, s Afrika, Pyrenejský poloostrovà jižní část Francie: zastaveni Karlem Martelem r.732 bitva u Poitiers

– nové centrum říše – Damašek

nová dynastie Abbásovců

– nové hlavní město- Bagdád „město míru“

– správní reforma – říše rozdělena do provincií – v čele s emírem

– velká moc chalífova zástupce – vezíra

feudalizace – udělování půdy do dočasného nebo trvalého vlastnictví (iktá – obdoba léna), ale nikdy nevznikla dědičná léna jako v Evropě

Rozpad říše od 10.století

– rozpad na samostatné státy – emiráty, chalífáty

– Cordobský chalífát – Španělsko

– Maghrib – s Afrika

– Egypt – osamostatnění

– východ – dynastie Sasanovců

11. století – vpád seldžuckých Turků, přijali islám
ve 14. století nositeli islámu osmanští Turci – Arábie připojena k osmanské říši

Kultura

– na velmi vysoké úrovni, návaznost na staré kultury: helénistická, Egypt, Sýrie

– vysoká kultura životního stylu

– centra vzdělanosti – Damašek, Káhira, Bagdád a Cordóba

– arabština – jazykem vzdělanců na Středním Východě

– rozvoj geografie – mapy z obchodních cest

– přírodní vědy – hlubší znalosti než v křesťanské Evropě (neomezeno teologií)

– svobodné poznávání přírody a člověka (× křesťanství – až v renesanci)

– poznatky z astronomie, fyziky, chemie, lékařství, biologie

– matematika – arabské číslice (z indických, převzaty Evropou)

– filosofie – ovlivněna Platónem a Aristotelem, např. Abu Alí ibn Síná (Avicenna), Ibn Rušd (Averroes)

– literatura – Korán, Tisíc a jedna noc

– architektura – byzantské a helénistické prvky; mešity (islámské svatyně), minarety (věže při mešitách)

– výtvarné umění – rostlinné ornamenty (arabesky); afigurálnost (islámský zákaz zobrazování živých tvorů)