Technická a průmyslová revoluce

Technická a průmyslová revoluce

(její důsledky, společenské a ekonomické změny v 19.století)

průmyslová revoluce = velký technologický a sociálně-ekonomický převrat

– vynález stroje à hromadné zavádění strojů do výroby (industrializace), manufaktury nahrazeny továrnami

– začala během 2.poloviny 18.století v Anglii (1.průmyslová revoluce)

předpoklady:

– technický pokrok a uplatnění technických vynálezů

– Anglie námořní velmocí à dostatek surovin a zároveň odbytišť v koloniích

– také protestantská víra („přičiň se, a Bůh ti pomůže“)

– hospodářský liberalismus – zdůrazňuje volnost soutěže a svobodu trhu bez státních zásahů

z Anglie se pak šířila na evropský kontinent (až počátkem 19.století) – Belgie, Francie, Německo, také USA

– využití pracovních strojů – zvláště v textilním průmyslu (tkalcovský stav)

– zdrojem energie se stal parní stroj (zdokonalen Jamesem Wattem) = univerzální motor

– růst nároků na základní suroviny (=uhlí a železo) znamená rozvoj těžkého průmyslu

– rozvoj hutnictví a železářství, růst těžby

– revoluce v dopravě

– s růstem výroby rostou nároky na dopravu

– zdokonalování dopravních cest, zpevňování silnic

– rozmach železnice – 1.parní lokomotiva (1814), George Stephenson

– 1. parník (1807) – Robert Fulton
+ vynález telegrafu (1937-Morse) přispělo k šíření informací

– revoluce v zemědělství

– využití technického pokroku na velkých plochách à dokonalejší obdělávání půdy

– rozvoj obchodu – vzniká světový trh, rozvoj bank (potřeba kapitálu)

důsledky:

– vznik moderní kapitalistické průmyslové společnosti à Anglie v čele světového hospodářského rozvoje (měla náskok půl století)

– stěhování venkovského obyvatelstva do měst, kde se stávali dělníky v továrnách – vzniká svobodný trh pracovní síly

– vznik velkoměst a průmyslových center – Londýn, Manchester, Hamburk, Marseille, Paříž

– růst počtu obyvatel ve světě (zlepšení lékařství, hygieny)

– přesuny obyvatel i v rámci zemí (přistěhovalci zvláště do USA)

– změna životního stylu – přístup ke vzdělání, kultuře

– negativním důsledkem bylo ale také ničení krajiny a přírody

– vznik nové třídy továrníků, bankéřů a velkoobchodníků – buržoazie

– etika podnikání - přesvědčení podnikatelů, že přispívají k veřejnému blahu a tím pádem i o přednostním právu rozhodovat ve veřejných záležitostech

– vztah podnikatelů a dělníků:

– továrník uzavírá se svobodným dělníkem smlouvu, ale sám určuje pracovní dobu, mzdu

– snaha o co nejvyšší zisky vedly často k vykořisťování dělníků (práce žen i dětí)

– vyvolávalo zájem o sociální otázky, narůstaly rozdíly mezi bohatými a chudými

– snaha státu omezit krajnosti vykořisťování (třeba práci dětí), dodržování základních zásad bezpečnosti při práci

– vznik křesťanských spolků na pomoc obětem industrializace

– kritika sociálních křivd – konzervativci, odpůrci liberalismu

– utopický socialismus – reakce na sociální nerovnost, úsilí vybudovat dokonalý společenský systém a odstranit sociální problémy (např.de Saint-Simon, Fourier, Robert Owen) – neúspěch projektů

– navázaly další programy – socialistické hnutí – kritika kapitalismu

Karel Marx, Bedřich Engels – vytvořili teoretický základ socialismu

– společenský pokrok se prosazuje třídním bojem (především rozpor mezi buržoazií a proletariátem)

– nutnost revoluce, která by svrhla kapitalismus a nastolila socialismus
M.A.Bakunin – hlavní zlo je instituce státu à anarchismus

nejúspěšnějšími proudy byly odborová hnutí (např.tradeuniony v Anglii), která bojovala za zlepšení pracovních podmínek, politických práv – organizovali stávkové boje

2. průmyslová revoluce na konci 19. století a počátku 20. století = technicko-vědecká revoluce:

– nové výrobní postupy

– využití nových materiálů

– nové zdroje energie (elektřina, výbušné motory)

v 19. stol. si jednotlivé vědní obory vymezily vlastní předmět zkoumání a vlastní metody, ústup filosofie z vědy
rozvoj přírodních a humanitních věd, vznik vědeckých institucí, sdružení a nadací (1901- Nobelova cena)

chemie:

– vznik organické a fyzikální chemie

– Mendělejev – periodická tabulka prvků
biologie:

– Darwinova teorie o vývoji organismu přirozeným výběrem

– J. E. Purkyně – objev buňky

– Louis Pasteur – bakteriologie, teorie imunity à snížení úmrtnosti
další objevy:

– dynamit (Nobel), telefon (Bell), žárovka (Edison), paprsky X-rentgenové záření (Roentgen), radioaktivního záření (Curie-Sklodowská), bezdrátové spojení (Marconi)

dochází k centralizaci a monopolizaci výroby = sdružování podniků s rozvinutou výrobou monopoly (kartely, syndikáty, trusty, koncerny) – snaha výhradně kontrolovat trh